Zpráva o očkování v Evropě – co se daří a kde máme rezervy?
Zpráva o očkování v Evropě – co se daří a kde máme rezervy?
Sleduje se v Evropě počet očkovaných osob? Existuje nějaký mezinárodní plán, který určuje priority týkající se vakcinace? Odpovědi na tyto a další otázky přináší zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), která hodnotí proočkovanost v Evropě i aktuální poznatky a rizika související s očkováním.
Zpráva WHO sleduje, jak jednotlivé evropské státy i Evropa jako celek zvládají dodržovat Evropský očkovací plán na léta 2015–2020. Přestože se daří většinu dílčích cílů plnit, regionální ředitelka WHO pro Evropu upozorňuje, že i nadále je potřeba očkování věnovat systematickou péči. Jen tak můžeme zůstat chráněni před řadou infekčních nemocí.
Klíčové informace
Evropa zůstává podle WHO regionem, kde je vymýcena dětská obrna. Tři státy ovšem byly označeny za rizikové – Rumunsko, Ukrajina a Bosna a Hercegovina. Na Ukrajině se v loňském roce vyskytly případy obrny způsobené zmutovaným virem pocházejícím z vakcíny, a proto je situace v tomto státě pod pečlivým dohledem WHO.
Eliminace spalniček a zarděnek probíhá podle plánu – v roce 2016 bylo v Evropě zaznamenáno celkově méně případů těchto onemocnění než kdykoli předtím. Počet států s endemickým výskytem spalniček klesl z 18 (v roce 2014) na 9 (v roce 2016). WHO ovšem upozorňuje, že loni se přehnalo několik vln spalniček, které dokládají nedostatečné očkování některých skupin obyvatel a malou připravenost členských států reagovat na podobné vzepětí onemocnění. WHO tedy bude pravidelně hodnotit, zda jsou aktivity jednotlivých zemí v tomto směru dostačující, aby neohrozily Evropu jako celek.
Celková proočkovanost stagnuje
Zvyšování celkové proočkovanosti v Evropě stagnuje a za poslední dva roky její míra poklesla o jeden procentní bod. Stejně tak mírně poklesl počet členských států WHO, které dosahují více než 95% proočkovanosti proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli. Cílem WHO je do roku 2020 dosáhnout požadované 95% proočkovanosti ve většině členských zemí. Česká republika tuto hranici mírně překračuje a aktuálně vykazuje proočkovanost 96 %.
WHO se průběžně soustředí i na další oblasti, například na podporu vakcinace proti žloutence typu B, podporu finanční stability v oblasti očkování i zavádění nových vakcín.
Diagnóza zněla neúprosně – meningokok. Šance na přežití: čtyři procenta. Postupně jí selhávaly orgány, lékaři museli přikročit k amputaci obou dolních končetin ve stehně… Výsledek?
Když se na podzim začne venku ochlazovat a přibývá deštivých dní, mnoho lidí má obavy, že takové počasí „odstoná“. Napovíme, co udělat, abychom zůstali v co nejlepší kondici.
O závažných zdravotních komplikacích spojených s očkováním koluje řada mýtů. Jedním z nich je ten, že očkování způsobuje autoimunitní nemoci. Odpůrci očkování tím mezi lidmi vyvolávají zbytečnou paniku. Rozsáhlé vědecké výzkumy totiž tuto domněnku nepotvrdily.
Dobrý den, zajímalo by mě, jak postupovat v případě nedokončené vakcinace Cervarixem. Dívka, nyní 15 let, očkována mezi 13 a 14 rokem 1. dávkou, na další očkování nedošli - nyní chtějí očkování dokončit - stačí podat zbývající 2. dávku? Děkuji za odpověď
doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.
Dobrý den, k zajištění optimální ochrany je nutné zahájit očkování znovu, pokud od první dávky uplynulo více, jak 13 měsíců.