Zpráva o očkování v Evropě – co se daří a kde máme rezervy?

Sleduje se v Evropě počet očkovaných osob? Existuje nějaký mezinárodní plán, který určuje priority týkající se vakcinace? Odpovědi na tyto a další otázky přináší zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), která hodnotí proočkovanost v Evropě i aktuální poznatky a rizika související s očkováním.

Zpráva WHO sleduje, jak jednotlivé evropské státy i Evropa jako celek zvládají dodržovat Evropský očkovací plán na léta 2015–2020. Přestože se daří většinu dílčích cílů plnit, regionální ředitelka WHO pro Evropu upozorňuje, že i nadále je potřeba očkování věnovat systematickou péči. Jen tak můžeme zůstat chráněni před řadou infekčních nemocí.

Klíčové informace

1. Evropa zůstává podle WHO regionem, kde je vymýcena dětská obrna. Tři státy ovšem byly označeny za rizikové – Rumunsko, Ukrajina a Bosna a Hercegovina. Na Ukrajině se v loňském roce vyskytly případy obrny způsobené zmutovaným virem pocházejícím z vakcíny, a proto je situace v tomto státě pod pečlivým dohledem WHO.
2. Eliminace spalniček a zarděnek probíhá podle plánu – v roce 2016 bylo v Evropě zaznamenáno celkově méně případů těchto onemocnění než kdykoli předtím. Počet států s endemickým výskytem spalniček klesl z 18 (v roce 2014) na 9 (v roce 2016). WHO ovšem upozorňuje, že loni se přehnalo několik vln spalniček, které dokládají nedostatečné očkování některých skupin obyvatel a malou připravenost členských států reagovat na podobné vzepětí onemocnění. WHO tedy bude pravidelně hodnotit, zda jsou aktivity jednotlivých zemí v tomto směru dostačující, aby neohrozily Evropu jako celek.

Celková proočkovanost stagnuje

Zvyšování celkové proočkovanosti v Evropě stagnuje a za poslední dva roky její míra poklesla o jeden procentní bod. Stejně tak mírně poklesl počet členských států WHO, které dosahují více než 95% proočkovanosti proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli. Cílem WHO je do roku 2020 dosáhnout požadované 95% proočkovanosti ve většině členských zemí. Česká republika tuto hranici mírně překračuje a aktuálně vykazuje proočkovanost 96 %.

WHO se průběžně soustředí i na další oblasti, například na podporu vakcinace proti žloutence typu B, podporu finanční stability v oblasti očkování i zavádění nových vakcín.

(pak)

Zdroj: www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0011/347978/IH2016_WHO_web3.pdf?ua=1

Encefalitida hrozí i ze syrového mléka. Jak se chránit?

Klíšťovou encefalitidu sice většinou přenášejí infikovaná klíšťata, nakazit se však můžete i ze syrového, nepasterizovaného mléka. Proč tomu tak je a jak se dá nákaze předejít?

Podzim v přírodě má svůj půvab, ale také zdravotní rizika

Pobyt pod širým nebem dokáže osvěžit, pomůže načerpat sílu a může nabídnout mnoho zážitků. Je však důležité nezapomínat na možná nebezpečí. Hrozí nejen úrazy, ale také vážné nemoci.

Potvrzeno! Očkování proti HPV infekci má smysl i po konizaci čípku

Na vzniku rakoviny děložního čípku se podílí infekce některými typy takzvaně vysoce rizikových lidských papilomavirů (HPV). Z výsledků výzkumů vyplývá, že viry přetrvávají v organismu i po operaci děložního čípku – očkování proti nim je však účinnou formou prevence návratu onemocnění.

číst další články