Zpráva o očkování v Evropě – co se daří a kde máme rezervy?

Sleduje se v Evropě počet očkovaných osob? Existuje nějaký mezinárodní plán, který určuje priority týkající se vakcinace? Odpovědi na tyto a další otázky přináší zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), která hodnotí proočkovanost v Evropě i aktuální poznatky a rizika související s očkováním.

Zpráva o očkování v Evropě – co se daří a kde máme rezervy?

Zpráva WHO sleduje, jak jednotlivé evropské státy i Evropa jako celek zvládají dodržovat Evropský očkovací plán na léta 2015–2020. Přestože se daří většinu dílčích cílů plnit, regionální ředitelka WHO pro Evropu upozorňuje, že i nadále je potřeba očkování věnovat systematickou péči. Jen tak můžeme zůstat chráněni před řadou infekčních nemocí.

Klíčové informace

  1. Evropa zůstává podle WHO regionem, kde je vymýcena dětská obrna. Tři státy ovšem byly označeny za rizikové – Rumunsko, Ukrajina a Bosna a Hercegovina. Na Ukrajině se v loňském roce vyskytly případy obrny způsobené zmutovaným virem pocházejícím z vakcíny, a proto je situace v tomto státě pod pečlivým dohledem WHO.
  2. Eliminace spalniček a zarděnek probíhá podle plánu – v roce 2016 bylo v Evropě zaznamenáno celkově méně případů těchto onemocnění než kdykoli předtím. Počet států s endemickým výskytem spalniček klesl z 18 (v roce 2014) na 9 (v roce 2016). WHO ovšem upozorňuje, že loni se přehnalo několik vln spalniček, které dokládají nedostatečné očkování některých skupin obyvatel a malou připravenost členských států reagovat na podobné vzepětí onemocnění. WHO tedy bude pravidelně hodnotit, zda jsou aktivity jednotlivých zemí v tomto směru dostačující, aby neohrozily Evropu jako celek.

Celková proočkovanost stagnuje

Zvyšování celkové proočkovanosti v Evropě stagnuje a za poslední dva roky její míra poklesla o jeden procentní bod. Stejně tak mírně poklesl počet členských států WHO, které dosahují více než 95% proočkovanosti proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli. Cílem WHO je do roku 2020 dosáhnout požadované 95% proočkovanosti ve většině členských zemí. Česká republika tuto hranici mírně překračuje a aktuálně vykazuje proočkovanost 96 %.

WHO se průběžně soustředí i na další oblasti, například na podporu vakcinace proti žloutence typu B, podporu finanční stability v oblasti očkování i zavádění nových vakcín.

(pak)

Zdroj: www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0011/347978/IH2016_WHO_web3.pdf?ua=1

Hodnocení článku Líbí se vám článek?
Počet hodnocení: 0
Vedlejší účinky očkování bývají nepříjemné. Víte, jak dítěti ulevit?

Vedlejší účinky očkování bývají nepříjemné. Víte, jak dítěti ulevit?

Chladivé obklady, klidné prostředí domova, mazlení a chování, někdy i léky. To všechno pomůže dětem vyrovnat se s možnými nežádoucími účinky očkování. Dlouho trvající teploty, nebo dokonce horečka už jsou důvodem k návštěvě lékaře.

Myslíte si, že je lepší prodělat infekci než očkování? Omyl!

Myslíte si, že je lepší prodělat infekci než očkování? Omyl!

Už jste také slyšeli, že očkování může zabít, zatímco prodělání klasických dětských nemocí je přirozené, ba přímo žádoucí? Pojďme se na tyto choroby podívat blíže. Možná pak mnoho odpůrců vakcinace změní svůj názor.

Po očkování dopřejte dítěti několikadenní klid

Po očkování dopřejte dítěti několikadenní klid

Pokud se v nejbližších dnech chystáte se svým dítětem na vakcinaci proti pneumokokovým infekcím, měli byste zbystřit. Před očkováním i po něm je totiž vhodné upravit zaběhnutý režim a omezit některé aktivity. Které to jsou a proč je to potřeba?

Jaká očkování jsou pro Vás vhodná?

Otestujte se
Poradna lékaře

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak dlouho po sobě se mají správně očkovat vakcíny Hexaima v schématu 2+1. Pan doktor očkoval mou dceru poprvé v jejím 4.měsíci, druhou vakcínou v jejím 8. měsíci a poslední vakcínu jí dal v jejím 12 mes. Jak jsem se ale nyní dozvěděla, tak rozestup mezi druhou a třetí dávkou má být alespon 6 měsíců a moje malá měla v podstatě jen 4,5 měsíce. Problém je ten, že mi po posledním očkování přestala na pár měsíců říkat slova, která dosud uměla (cca 5 slov) a vůbec celkově přestala povídat. Nyní ve jejích třech letech chodíme na logopedii a po různých specialistech, protože stále nemluví. Když jsem to konzultovala s lékařem, tak mi řekl, že z očkování určitě mluvit nepřestala. Jenže já mám stejně pochybnosti, že jí prostě naočkoval moc brzy a že to zapříčinilo to, že přestala mluvit. Takže se snažím zjistit, jestli lékař pochybil a naočkoval ji moc brzy, nebo ne. děkuji

Dobrý den, pokud se využívá tzv. schéma 2+1, je dle doporučení výrobce vhodné, aby mezi 1. a 2. dávkou byl interval nejméně 2 měsíce a přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování. Neznám ale zdravotní stav Vaší dcery, ani důvody, které vedly k jinému načasování, předpokládám ale, že k tomu měl Váš pediatr důvod. Výrobce vakcíny neuvádí v souhrnu údajů o této vakcíně vedlejší účinky, které by se podobaly potížím, které popisujete, také se jako Váš pediatr domnívám, že důvodem není podání očkovací látky. S pozdravem a přáním zlepšení situace, MUDr. Hana Ševčíková

Soutěž

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá
Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá.