Očkování proti příušnicím bude mít nové schéma
Očkování proti příušnicím čekají změny v podobě nového načasování vakcinace. Jak přesně se změní očkovací kalendář? A proč se tato úprava chystá?
Sleduje se v Evropě počet očkovaných osob? Existuje nějaký mezinárodní plán, který určuje priority týkající se vakcinace? Odpovědi na tyto a další otázky přináší zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), která hodnotí proočkovanost v Evropě i aktuální poznatky a rizika související s očkováním.
Zpráva WHO sleduje, jak jednotlivé evropské státy i Evropa jako celek zvládají dodržovat Evropský očkovací plán na léta 2015–2020. Přestože se daří většinu dílčích cílů plnit, regionální ředitelka WHO pro Evropu upozorňuje, že i nadále je potřeba očkování věnovat systematickou péči. Jen tak můžeme zůstat chráněni před řadou infekčních nemocí.
Zvyšování celkové proočkovanosti v Evropě stagnuje a za poslední dva roky její míra poklesla o jeden procentní bod. Stejně tak mírně poklesl počet členských států WHO, které dosahují více než 95% proočkovanosti proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli. Cílem WHO je do roku 2020 dosáhnout požadované 95% proočkovanosti ve většině členských zemí. Česká republika tuto hranici mírně překračuje a aktuálně vykazuje proočkovanost 96 %.
WHO se průběžně soustředí i na další oblasti, například na podporu vakcinace proti žloutence typu B, podporu finanční stability v oblasti očkování i zavádění nových vakcín.
(pak)
Zdroj: www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0011/347978/IH2016_WHO_web3.pdf?ua=1
Očkování proti příušnicím čekají změny v podobě nového načasování vakcinace. Jak přesně se změní očkovací kalendář? A proč se tato úprava chystá?
V souvislosti s očkováním často přichází na řadu také téma nežádoucích účinků vakcín. Rozhodně není pravdou, že by se jim odborníci nevěnovali. Nežádoucí účinky naopak pečlivě sledují a průběžně vyhodnocují.
Vzteklina u nás v současnosti nepatří mezi často probíraná témata. Je v našich končinách důvod k obavám z tohoto virového onemocnění nervové soustavy?