Zpráva o očkování v Evropě – co se daří a kde máme rezervy?

Sleduje se v Evropě počet očkovaných osob? Existuje nějaký mezinárodní plán, který určuje priority týkající se vakcinace? Odpovědi na tyto a další otázky přináší zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), která hodnotí proočkovanost v Evropě i aktuální poznatky a rizika související s očkováním.

Zpráva WHO sleduje, jak jednotlivé evropské státy i Evropa jako celek zvládají dodržovat Evropský očkovací plán na léta 2015–2020. Přestože se daří většinu dílčích cílů plnit, regionální ředitelka WHO pro Evropu upozorňuje, že i nadále je potřeba očkování věnovat systematickou péči. Jen tak můžeme zůstat chráněni před řadou infekčních nemocí.

Klíčové informace

1. Evropa zůstává podle WHO regionem, kde je vymýcena dětská obrna. Tři státy ovšem byly označeny za rizikové – Rumunsko, Ukrajina a Bosna a Hercegovina. Na Ukrajině se v loňském roce vyskytly případy obrny způsobené zmutovaným virem pocházejícím z vakcíny, a proto je situace v tomto státě pod pečlivým dohledem WHO.
2. Eliminace spalniček a zarděnek probíhá podle plánu – v roce 2016 bylo v Evropě zaznamenáno celkově méně případů těchto onemocnění než kdykoli předtím. Počet států s endemickým výskytem spalniček klesl z 18 (v roce 2014) na 9 (v roce 2016). WHO ovšem upozorňuje, že loni se přehnalo několik vln spalniček, které dokládají nedostatečné očkování některých skupin obyvatel a malou připravenost členských států reagovat na podobné vzepětí onemocnění. WHO tedy bude pravidelně hodnotit, zda jsou aktivity jednotlivých zemí v tomto směru dostačující, aby neohrozily Evropu jako celek.

Celková proočkovanost stagnuje

Zvyšování celkové proočkovanosti v Evropě stagnuje a za poslední dva roky její míra poklesla o jeden procentní bod. Stejně tak mírně poklesl počet členských států WHO, které dosahují více než 95% proočkovanosti proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli. Cílem WHO je do roku 2020 dosáhnout požadované 95% proočkovanosti ve většině členských zemí. Česká republika tuto hranici mírně překračuje a aktuálně vykazuje proočkovanost 96 %.

WHO se průběžně soustředí i na další oblasti, například na podporu vakcinace proti žloutence typu B, podporu finanční stability v oblasti očkování i zavádění nových vakcín.

(pak)

Zdroj: www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0011/347978/IH2016_WHO_web3.pdf?ua=1

Vakcíny a autismus? Stokrát vyvrácený nesmysl

V každém stádu se najde černá ovce. I mezi lékaři jsou takoví, kteří lžou. Lež o očkování a autismu už ale stála některé děti život.

Antibiotika ve vakcínách neškodí! Naopak mají svou úlohu

Antibiotika v očkovacích látkách budí u některých rodičů obavy – především kvůli riziku alergických reakcí. Ty ale bývají zcela ojedinělé. Prozradíme, jaký význam antibiotika přidávaná do vakcín mají.

Je čas na očkování proti chřipce. Nově také čtyřvalentní vakcínou

Očkování proti chřipce pomáhá chránit jak před nemocí samotnou, tak před jejími komplikacemi. Letos u nás bude poprvé k dispozici čtyřvalentní vakcína. Vysvětlíme, jak se liší od dosud používané třívalentní vakcíny a proč je očkování proti chřipce důležité.

číst další články