Objevy očkování

Pravé neštovice

Příběh očkování začal už na konci 18. století a na úplném počátku se jeho hlavním hrdinou stal skotský lékař Edward Jenner. Už od dětství slýchal, že dojičky krav, které prodělaly kravské neštovice, při epidemii pravých neštovic nikdy neonemocněly. Tento údaj ho velmi zaujal a rozhodl se vyzkoušet v praxi jeho pravdivost. V roce 1796 potkal mladou dojičku Sarah Nelmsovou, která měla na rukách a pažích čerstvý výsev kravských neštovic. Jenner naočkoval materiálem z neštoviček osmiletého chlapce. Krátce po očkování měl chlapec zvýšenou teplotu a nepříjemný pocit v podpažních jamkách. Devět dní po očkování byl zimomřivý a trpěl nechutenstvím, ale další den už se cítil daleko lépe. Po úspěšné rekonvalescenci mu Jenner podal virus znovu, ale již bez jakýchkoli příznaků onemocnění. Na základě těchto a dalších pozorování Jenner sepsal práci, kterou poslal Královské společnosti, ale ta ji odmítla publikovat. Jenner se však nevzdal a své poznatky publikoval sám. Jeho očkovací metoda si brzy získala velkou popularitu a během krátkého času se rozšířila nejen po Velké Británii, ale i do Evropy. Během tří let byly proti pravým neštovicím očkovány statisíce lidí. V Čechách se s očkováním začalo v roce 1821 na základě císařského dokumentu a ukončeno bylo až v roce 1980, po celosvětovém vymýcení pravých neštovic.

Vzteklina

Další významnou osobností, která zasáhla do historie očkování, byl Louis Pasteur. Předmětem jeho výzkumu byla vzteklina. Zjistil, že viry vztekliny se množí v nervové tkáni a prostřednictvím infikované tkáně lze nemoc přenést na zdravého jedince. Infekce ale nastala pouze tehdy, když nebyla tkáň sušena déle než 15 dní. Po této době již přenos tkáně infekci nevyvolával, naopak proti ní chránil. Na základě těchto poznatků Pasteur začal vyrábět vakcínu ze sušené míchy infikovaných králíků, kterou očkoval psy. Prvního člověka očkoval v roce 1885, jednalo se o devítiletého chlapce, kterého šedesát hodin před očkováním mnohokrát pokousal vzteklý pes. Chlapec dostal celkem 12 dávek vakcíny ze sušené králičí míchy a přežil. Byl to zázrak, protože do té doby bylo pokousání vzteklým zvířetem rozsudkem smrti. Přestože tato vakcína nebyla zdaleka dokonalá (kvůli obsahu nervové tkáně mohla například pacientovi způsobit imunitně zprostředkovanou reakci proti vlastní nervové tkáni), měla obrovský význam, protože umožňovala záchranu života. V Čechách se proti vzteklině začalo očkovat roku 1918.

Zdroje:

Riedel S. Edward Jenner and the history of smallpox and vaccination. Proceedings (Baylor University Medical Center). 2005; 18 (1): 21–25.

http://www.prolekare.cz/casopis-lekaru-ceskych-clanek/mala-historie-infekcnich-nemoci-od-padesatych-let-minuleho-stoleti-a-vyznam-ockovani-55691

BERAN, Jiří. Očkování: otázky a odpovědi. Praha: Galén, c2006. ISBN 80-7262-380-X.

Jaká očkování jsou pro Vás vhodná?

Otestujte se
Poradna lékaře
Tamara

Dobry den pane doktore, je možné soucasne v jeden den naočkovat dospeleho cloveka proti tetanu a klistove encefalitide. Dekuji za odpověď. T.S.

MUDr. Daniel Dražan

Ano, podání těchto vakcín současně (ale do jiného místa vpichu) je možné. Proti tetanu je výhodnější očkovat vakcínou Tdap (kombinace proti tetanu, záškrtu a černému kašli, název vakcíny Boostrix).

Soutěž

Soutěž o sportovní láhev
Soutěž o sportovní láhev

V říjnové soutěži můžete vyhrát sportovní láhev.