Způsoby aplikace vakcín

Existují čtyři způsoby aplikace očkovacích látek:

1. Injekčně do svalu se podává většina očkovacích látek. U nejmenších dětí obvykle do čtyřhlavého svalu stehenního, a když děti začínají chodit, očkujeme raději do deltového svalu (na rameni). U dospělých je nejvýhodnější podání do deltového svalu, protože odtud aktivní složka putuje do podpažních mízních uzlin, kde se vytváří dobrá imunitní odpověď. Využívají se ale i jiné svaly, například pro očkování proti tetanu u dospělých svaly hýžďové.
2. Injekčně do kůže se v našich podmínkách očkuje proti tuberkulóze, ve světě se takto očkuje i proti vzteklině. Kůže má velmi výkonný imunitní systém, takže ve srovnání s očkováním do svalu je možné podat i pětinovou dávku vakcíny.
3. Injekčně pod kůži se očkuje opět do oblasti deltové, aby se imunitní odpovědi účastnily podpažní uzliny. Tímto způsobem lze očkovat například proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím, ale je to také alternativní způsob podání vakcín, které jsou primárně určeny do svalu.
4. Ústy se u nás podává například očkovací látka proti rotavirům a dříve se takto podávala živá vakcína proti dětské obrně. Jedná se o způsob, který intenzivně stimuluje imunitní systém a navozuje mimo jiné silnou slizniční ochranu trávicího traktu.

Zdroj: BERAN, Jiří. Očkování: otázky a odpovědi. Praha: Galén, c2006. ISBN 80-7262-380-X.