Imunitní odpověď

Imunitní odpověď je výsledkem reakce imunitního systému s očkovací látkou. Podle charakteru se rozlišuje protilátková a buněčná imunitní odpověď. Prakticky vždy dochází ke vzniku obou typů, ale jedna vždy převládá, nejčastěji protilátková.

Obvykle po podání první dávky očkování dochází nejprve k tvorbě „akutních“ protilátek typu IgM, které jsou po několika dnech nahrazovány „dlouhodobým“ typem IgG. Jejich přítomnost v organismu však nebývá trvalá, a proto se řada očkování provádí podáním několika dávek. Očkování jednou či více dávkami vedoucí k dosažení několikaleté ochrany je označováno jako základní očkování.

U každé vakcíny je zmapován časový interval, kdy klesá hladina protilátek pod ochrannou mez, a tehdy se podává další dávka nebo i více dávek za účelem posílení imunitní odpovědi. To se označuje jako přeočkování.

Jedním z nejdůležitějších výsledků očkování je vytvoření stavu imunologické paměti, což je schopnost imunitního systému velmi rychle a účinně odpovědět na přítomný infekční činitel, se kterým se již setkal.

Nejdelší imunita bývá zajištěna po očkování živými vakcínami, jejichž účinná složka může v těle očkovaného člověka přetrvávat v klidovém stavu, v malém množství, aniž by působila infekčně.

Zdroj: http://www.vakciny.net/principy_ockovani/pr_02.html