Zima je v plném proudu, ideální čas na očkování proti klíšťovce!
Ačkoli chladné počasí zdaleka nekončí, myslet na jaro se vyplatí. Alespoň co se očkování proti klíšťové encefalitidě týká. Mnoha...
Očkování jako příčina autoimunitních chorob? Důkazy neexistují!
O závažných zdravotních komplikacích spojených s očkováním koluje řada mýtů. Jedním z nich je ten, že očkování způsobuje autoimunitní nemoci. Odpůrci očkování tím mezi lidmi vyvolávají zbytečnou paniku. Rozsáhlé vědecké výzkumy totiž tuto domněnku nepotvrdily.
Když imunita neplní svou roli
Autoimunitní onemocnění zjednodušeně vznikají tehdy, když bílé krvinky začnou napadat vlastní buňky a tkáně. Příčina těchto nemocí je zatím nejasná a na jejich rozvoji se nejspíše podílí více faktorů.
Určitou úlohu zastávají také infekční mikroorganismy. Ty totiž na svém povrchu mohou mít látky, které jsou podobné těm na vlastních buňkách. Bílá krvinka si při setkání s bakterií nebo virem tuto cizorodou látku zapamatuje, a když najde podobnou látku na vlastních buňkách, začne útočit. Vznik autoimunitních onemocnění je ve skutečnosti mnohem složitější, ale tento fakt nahrává do karet odpůrcům očkování.
Mýtus vyvrácen výzkumy
Při očkování dochází k aplikaci cizorodé látky do organismu a k rozvoji imunitní reakce. Podobným způsobem vznikají i autoimunitní choroby, spojitost mezi očkováním a rozvojem těchto nemocí se tak přímo nabízí. Rozsáhlé vědecké výzkumy však tuto domněnku nepotvrdily.
- V roce 2011 byl publikován výzkum, který čítal téměř 200 tisíc žen očkovaných proti lidským papilomavirům (HPV). Ty bývají nejčastěji spojovány s rakovinou děložního čípku. Podle tohoto výzkumu nebyl zaznamenán významný rozdíl ve výskytu autoimunitních chorob u očkovaných žen oproti těm, které vakcinaci nepodstoupily.
- S podobnými výsledky přichází i dánská studie z roku 2013, které se zúčastnil téměř 1 milion dívek ve věku 10–17 let. Ze zkoumaného vzorku podstoupilo očkování proti HPV necelých 300 tisíc dívek. Ani v tomto případě se vyšší výskyt autoimunitních nemocí ve skupině očkovaných neprokázal.
S obdobnými závěry přichází i řada dalších výzkumů. Souvislost mezi očkováním a autoimunitními chorobami zkrátka nepotvrzují. Stále tedy platí skutečnost, že očkování je důležitou součástí prevence mnoha infekčních chorob a prospěch vakcinace zcela převažuje nad případnými riziky.
(holi)
Zdroj: 1. http://www.medscape.com/viewarticle/873530#vp_2
2. http://www.medscape.com/viewarticle/868825
Čtěte dále
Meningokoková sepse: skutečný příběh Katky, bojující o život
Meningokokové infekce způsobují různé formy zánětů mozkových blan nebo celkových onemocnění s horečkou. V případě meningokokové sepse dochází k...
Přeočkování nepodceňujte, doplní potřebné protilátky
Pro mnoho očkování je typické, že nestačí aplikovat pouze jednu dávku. Po dokončení základního očkovacího schématu je potřeba absolvovat...
Jaká očkování jsou pro Vás vhodná?
Otestujte se
Poradna lékaře
Šárka
Dobrý den, dnes dostal syn(3 roky) první očkovací dávku proti klíšťatům a další má dostat za 13 dní? Není to brzy? Četla jsem minimální odstup 14 dní. Moc děkuji
MUDr. Daniel Dražan
Dobrý den. Toto jsou očkovací schémata podle souhrnu údajů o přípravku: Encepur pro děti: Běžné očkovací schéma - 1. dávka (den 0) 0,25 ml - 2. dávka (1 – 3 měsíce po první dávce) 0,25 ml - 3. dávka (9 – 12 měsíců po druhé dávce) 0,25 ml Zrychlené očkovací schéma - 1. dávka (den 0) 0,25 ml - 2. dávka (7. den) 0,25 ml - 3. dávka (21. den) 0,25 ml FSME 0,25: Základní očkovací schéma je stejné pro všechny osoby od 1 roku do 15 let a se skládá ze tří dávek vakcíny FSME-IMMUN 0,25 ml. První dávka a druhá dávka má být podána v 1 až 3 měsíčním intervalu. Pokud je třeba dosáhnout imunitní odpovědi rychle, může být druhá dávka podána za dva týdny po první dávce. Doporučuji dodržet alespoň minimální interval 14 dní. Osobně preferuji běžné očkovací schéma, tedy dodržení 4 týdnů mezi 1. a 2. dávkou. Když už vydržel bez vakcinace 3 roky, 14 dní, o které je zrychlené schéma kratší, ho už nespasí.
Videa
Soutěž