Očkování jako příčina autoimunitních chorob? Důkazy neexistují!

O závažných zdravotních komplikacích spojených s očkováním koluje řada mýtů. Jedním z nich je ten, že očkování způsobuje autoimunitní nemoci. Odpůrci očkování tím mezi lidmi vyvolávají zbytečnou paniku. Rozsáhlé vědecké výzkumy totiž tuto domněnku nepotvrdily.

Když imunita neplní svou roli

Autoimunitní onemocnění zjednodušeně vznikají tehdy, když bílé krvinky začnou napadat vlastní buňky a tkáně. Příčina těchto nemocí je zatím nejasná a na jejich rozvoji se nejspíše podílí více faktorů.

Určitou úlohu zastávají také infekční mikroorganismy. Ty totiž na svém povrchu mohou mít látky, které jsou podobné těm na vlastních buňkách. Bílá krvinka si při setkání s bakterií nebo virem tuto cizorodou látku zapamatuje, a když najde podobnou látku na vlastních buňkách, začne útočit. Vznik autoimunitních onemocnění je ve skutečnosti mnohem složitější, ale tento fakt nahrává do karet odpůrcům očkování.

Mýtus vyvrácen výzkumy

Při očkování dochází k aplikaci cizorodé látky do organismu a k rozvoji imunitní reakce. Podobným způsobem vznikají i autoimunitní choroby, spojitost mezi očkováním a rozvojem těchto nemocí se tak přímo nabízí. Rozsáhlé vědecké výzkumy však tuto domněnku nepotvrdily.

• V roce 2011 byl publikován výzkum, který čítal téměř 200 tisíc žen očkovaných proti lidským papilomavirům (HPV). Ty bývají nejčastěji spojovány s rakovinou děložního čípku. Podle tohoto výzkumu nebyl zaznamenán významný rozdíl ve výskytu autoimunitních chorob u očkovaných žen oproti těm, které vakcinaci nepodstoupily.
• S podobnými výsledky přichází i dánská studie z roku 2013, které se zúčastnil téměř 1 milion dívek ve věku 10–17 let. Ze zkoumaného vzorku podstoupilo očkování proti HPV necelých 300 tisíc dívek. Ani v tomto případě se vyšší výskyt autoimunitních nemocí ve skupině očkovaných neprokázal.

S obdobnými závěry přichází i řada dalších výzkumů. Souvislost mezi očkováním a autoimunitními chorobami zkrátka nepotvrzují. Stále tedy platí skutečnost, že očkování je důležitou součástí prevence mnoha infekčních chorob a prospěch vakcinace zcela převažuje nad případnými riziky.

(holi)

Zdroj: 1. http://www.medscape.com/viewarticle/873530#vp_2

2. http://www.medscape.com/viewarticle/868825

Očkování proti klíšťovce není jen pro děti

Dospělí se v přírodě chovají jinak než děti a dovedou se spíše vyhnout napadení klíštětem. Pravděpodobnost onemocnění a také trvalé následky ale se stoupajícím věkem rostou. Kdo se tedy potřebuje chránit před klíšťovou encefalitidou?

Maximilian Schoenbohm (1994–2014) – oběť odmítačů očkování

Myslíte si, že očkování nebo neočkování je jen čistě vaše věc? Bohužel není. Neočkování zdravých dětí podrývá kolektivní imunitu a tím zabíjí ty, kteří očkováni být nemohou. Tak končí i příběh Maximiliana Schoenbohma.

Meningokokový zánět mozku může mít trvalé následky. Když ho přežijete

Diagnóza zněla neúprosně – meningokok. Šance na přežití: čtyři procenta. Postupně jí selhávaly orgány, lékaři museli přikročit k amputaci obou dolních končetin ve stehně… Výsledek?

číst další články