O závažných zdravotních komplikacích spojených s očkováním koluje řada mýtů. Jedním z nich je ten, že očkování způsobuje autoimunitní nemoci. Odpůrci očkování tím mezi lidmi vyvolávají zbytečnou paniku. Rozsáhlé vědecké výzkumy totiž tuto domněnku nepotvrdily.
Autoimunitní onemocnění zjednodušeně vznikají tehdy, když bílé krvinky začnou napadat vlastní buňky a tkáně. Příčina těchto nemocí je zatím nejasná a na jejich rozvoji se nejspíše podílí více faktorů.
Určitou úlohu zastávají také infekční mikroorganismy. Ty totiž na svém povrchu mohou mít látky, které jsou podobné těm na vlastních buňkách. Bílá krvinka si při setkání s bakterií nebo virem tuto cizorodou látku zapamatuje, a když najde podobnou látku na vlastních buňkách, začne útočit. Vznik autoimunitních onemocnění je ve skutečnosti mnohem složitější, ale tento fakt nahrává do karet odpůrcům očkování.
Při očkování dochází k aplikaci cizorodé látky do organismu a k rozvoji imunitní reakce. Podobným způsobem vznikají i autoimunitní choroby, spojitost mezi očkováním a rozvojem těchto nemocí se tak přímo nabízí. Rozsáhlé vědecké výzkumy však tuto domněnku nepotvrdily.
S obdobnými závěry přichází i řada dalších výzkumů. Souvislost mezi očkováním a autoimunitními chorobami zkrátka nepotvrzují. Stále tedy platí skutečnost, že očkování je důležitou součástí prevence mnoha infekčních chorob a prospěch vakcinace zcela převažuje nad případnými riziky.
(holi)
Zdroj: 1. http://www.medscape.com/viewarticle/873530#vp_2
2. http://www.medscape.com/viewarticle/868825
Meningitida neboli zánět mozkových blan se rozvíjí rychle a až 15 % případů končí tím nejhorším způsobem. Jak tomu zabránit? Jít s dítětem na očkování a zopakovat mu před každým pobytem mimo domov několik užitečných zásad.
Lidé velmi často považují chřipku za banální nemoc. Toto virové onemocnění však může mít mnoho komplikací a hospitalizace kvůli těžkému průběhu není ničím výjimečným. Víme, kdo by neměl očkování podcenit, a doporučíme, jak ho co nejlépe načasovat.
Čekáte, že vám poradíme, jak léčit nachlazení nebo chřipku? Tentokrát ne. Začneme o trochu dřív, tam, kde spočívá skutečné řešení nemocí – tedy u jejich prevence.
Otestujte se
Dobrý den, ráda bych si upřesnila očkovací schéma u Prevenaru 13. Syn dostal první dávku ve 4 měsících, druhou v 6 měsících. Našla jsem, že přeočkování by mělo proběhnout v 11.-13. měsíci, ale pediatrička mi řekla, že očkují až před 2. rokem. Místo prevenaru chce ve 14 měsících očkovat Priorix. Pro úplnost dodávám, že třetí dávku Hexacimy dostal ve 12 měsících. Je takové schéma možné? Děkuji.
Očkovat poslední dávku Prevenaru 13 ve 2 letech není správně. Očkovací schémata jsou velmi pečlivě nastavena tak, aby poskytovala co nejlepší ochranu. Neměla by se proto neodůvodněně měnit ani rodiči, ani lékaři. 2 dávky, které Váš syn v kojeneckém věku, neposkytují dlouhodobou ochranu. Z tohoto důvodu by měla být 3. dávka podána kolem 1 roku věku, jinak bude po dobu celého 1 roku (od 1 do 2 let) nedostatečně chráněný. Vakcíny se také nedávají jedna místo druhé. Každá chrání proti určitému specifickému infekčnímu onemocnění a každá má své jasně stanovené schéma. Dítě po 1 roce věku by kromě hexavakcíny, pneumokokové vakcíny a MMR (Priorixu) mělo být očkované také proti planým neštovicím, chřipce, klíšťové encefalitidě, hepatitidě A a meningokokům.