Může za pokles výskytu infekcí hygiena? Fatální omyl
Jeden z největších omylů antivakcinačního hnutí je názor, že za pokles výskytu infekcí může hygiena, nikoli očkování. Na následujících řádcích vysvětlíme proč.
Pro mnoho očkování je typické, že nestačí aplikovat pouze jednu dávku. Po dokončení základního očkovacího schématu je potřeba absolvovat také přeočkování. Proč tomu tak je a co se stane, když zapomenete?
Principem očkování je zaktivovat buňky imunitního systému, aby začaly produkovat protilátky proti konkrétnímu onemocnění. Protilátky jsou pak v těle připraveny na případný kontakt s bakteriemi či viry. Pokud k němu dojde, jsou tyto škodlivé mikroorganismy likvidovány a je jim znemožněno šíření po těle. Protilátky ale nemusí být připraveny vykonávat svoji funkci navždy – jejich množství po vakcinaci postupně klesá. Když se množství dostane pod hladinu, která je nezbytná pro účinnou ochranu před danou nemocí, je potřeba aplikovat další očkovací látku, tedy dostavit se na přeočkování.
Stejně jako se očkovací látky liší podle toho, zda obsahují živé oslabené viry a bakterie, nebo usmrcené mikroorganismy, tak se odlišují i podle intervalu přeočkování. Některé vakcíny přeočkování nevyžadují vůbec. Jiné je potřeba znovu podat po pár letech, dalším stačí interval až 15 roků. Co se stane, když termín očkování promeškáte nebo na něj zapomenete úplně? „Opomenutí přeočkování je problémem u všech vakcín, u kterých je známo, že časový pokles protilátek znamená výrazné snížení ochrany proti dané infekci. Zmínil bych ty dle mého názoru nejzásadnější – přeočkování proti tetanu, záškrtu, černému kašli, meningokokům a klíšťové meningoencefalitidě,“ uvádí příklady MUDr. Petr Kadleček.
Právě u tetanu je nutné opakovat celé základní očkování, pokud se termín přeočkování promešká. U dětských očkování nelze podle pediatra MUDr. Petra Kadlečka jednoznačně odpovědět na otázku, kdy je potřeba opakovat celou vakcinaci znovu. „Vždy záleží na konkrétní vakcíně, konkrétním dítěti a intervalu, který od základního očkování uběhl. Měli bychom postupovat podle SPC, tedy souhrnu údajů o vakcíně, který musí výrobci poskytovat.“ Dětský lékař doplňuje, že pravidelná kontrola termínů očkování je opravdu důležitá – jak ze strany rodičů malých dětí, tak později samotnými mladými dospělými.
(pak)
Zdroj: http://www.vakcinace.eu/data/files/brozura_ockovani_aifp.pdf
Vizitka lékaře:
MUDr. Petr Kadleček
Praktický lékař pro děti a dorost, bioregulační medicína
Poliklinika SPEA, Olomouc
Jeden z největších omylů antivakcinačního hnutí je názor, že za pokles výskytu infekcí může hygiena, nikoli očkování. Na následujících řádcích vysvětlíme proč.
Klíšťovou encefalitidu sice většinou přenášejí infikovaná klíšťata, nakazit se však můžete i ze syrového, nepasterizovaného mléka. Proč tomu tak je a jak se dá nákaze předejít?
Lidský papilomavirus způsobuje rakovinu děložního čípku u žen a genitální bradavice (a další onemocnění) u obou pohlaví. S tímto virem se v životě setká až 80 % lidí. Očkovat proti němu se mohou nechat i dospělí.