Může za pokles výskytu infekcí hygiena? Fatální omyl

Jeden z největších omylů antivakcinačního hnutí je názor, že za pokles výskytu infekcí může hygiena, nikoli očkování. Na následujících řádcích vysvětlíme proč.

Může za pokles výskytu infekcí hygiena? Fatální omyl

Infekční nemoci byly ještě v polovině 20. století nejčastější příčinou úmrtí dětí už v nejútlejším věku. Společně s válkami byly považovány za metlu lidstva. Dnes už si to málokdo dokáže představit – naštěstí.

Přestože na výrazné redukci počtu případů, a dokonce vymýcení některých nemocí mělo jednoznačně zásadní zásluhu očkování, někteří lidé tvrdí, že tomu tak není. Údajně by postačilo zvýšení hygienické úrovně populace. To je ale fatální omyl.

Podívejme se společně na tabulku 1, který ukazuje, jak po zavedení očkování proti záškrtu v roce 1946 rychle poklesla úmrtnost na tuto nemoc.

Tabulka 1: Úmrtnost – záškrt

 

Rok

Úmrtnost

1945

822

1950

139

1955

81

1960

13

(Zdroj EPIDAT)

Pokud bychom přijali domněnku, že došlo k tak ohromnému zlepšení úrovně hygieny, aby se přestal šířit záškrt, musel by významně poklesnout výskyt všech infekčních onemocnění. K tomu ale nedošlo, což je vidět na příkladu černého kašle (tabulka 2). U něj výrazný zlom přišel až po roce 1959, kdy se začalo plošně očkovat vakcínou DiTePe (proti záškrtu, tetanu a černému kašli).

Tabulka 2: Výskyt černého kašle

Rok

Výskyt

1955

30 402

1965

657

1975

16

(Zdroj EPIDAT)

Povšimněte si, že v době, kdy byl záškrt na naprosto zásadním ústupu, černý kašel stále řádil naplno.

V tabulce 3, tj. výskytu spalniček, je jasně vidět, že se tento princip opakuje. V době ústupu černého kašle dál pokračovalo lavinovité šíření spalniček. Až po roce 1969, kdy se začalo očkovat jednou dávkou vakcíny proti spalničkám, a po roce 1977, kdy byla zavedena druhá „vychytávací“ dávka a populace už byla dost proočkovaná, dochází opět k zásadnímu poklesu.

Tabulka 3: Spalničky – výskyt

Rok

Výskyt

1955

42 246

1965

22 591

1975

17 998

1985

26

(zdroj EPIDAT)

Pokud bychom se snažili vyhovět teorii o hygieně, museli bychom fakta formulovat zavádějícím způsobem, a tedy tak, že hygiena sama o sobě zabránila šíření zmíněných nemocí, ale kuriózní shodou okolností k tomu došlo u každé nemoci zvlášť a s odstupem několika desítek let, a hlavně vždy potom, co bylo zavedeno očkování.

Tyto „náhody“ se však nestávají jen u nás, jak dokládá například graf výskytu spalniček v USA.

Z uvedených údajů a dat nasbíraných do registrů infekčních nemocí za mnoho desítek let jasně vyplývá, že očkování má pro zdraví lidstva nedozírný význam. A i když má (jako všechny léky) své nežádoucí účinky, jejich výskyt a intenzita jsou naprosto nesrovnatelné se stavem neproočkované populace.

(pez)

Zdroje:
 www.vaccines.gov
- MAREŠOVÁ, Vilma. Malá historie infekčních nemocí od padesátých let minulého století a význam očkování. Časopis lékařů českých, 2015, roč. 154, č. 4, s. 156–160. ISSN: 0008-7335.

Hodnocení článku Líbí se vám článek?
Počet hodnocení: 5
Myslíte si, že je lepší prodělat infekci než očkování? Omyl!

Myslíte si, že je lepší prodělat infekci než očkování? Omyl!

Už jste také slyšeli, že očkování může zabít, zatímco prodělání klasických dětských nemocí je přirozené, ba přímo žádoucí? Pojďme se na tyto choroby podívat blíže. Možná pak mnoho odpůrců vakcinace změní svůj názor.

Zima je v plném proudu, ideální čas na očkování proti klíšťovce!

Zima je v plném proudu, ideální čas na očkování proti klíšťovce!

Ačkoli chladné počasí zdaleka nekončí, myslet na jaro se vyplatí. Alespoň co se očkování proti klíšťové encefalitidě týká. Mnoha lidem může rozhodnutí podstoupit tuto vakcinaci zachránit nejen zdraví, ale i život.

Málo známé komplikace rotavirových infekcí. Víte, jak jim předejít?

Málo známé komplikace rotavirových infekcí. Víte, jak jim předejít?

Kolem čtvrt milionu dětských úmrtí ročně. Tolik životů si vyžádají rotavirové infekce po celém světě. Většinou se jedná o komplikace průjmového onemocnění, ale rotaviry mohou ve vzácných případech zaútočit i na další orgány. Jedinou ochranou proti nebezpečné nákaze je přitom očkování.

Jaká očkování jsou pro Vás vhodná?

Otestujte se
Poradna lékaře
Hana Lamingova

Dobry den, jsem ve veku 50+ a 25 let na BL diete (diagnostikovana celiakie); gastro lekar doporucuje kazdy rok ockovani proti chripce a take ockovani proti pneumokokove infekci co 5 let. Ziji v zahranici. Jaky je Vas nazor na ock. proti pneumokokove infekci pri celiakii. dekuji.

MUDr. Daniel Dražan

Dobrý den. Celiakie nezvyšuje riziko infekčních onemocnění. Pacienti s celiakií by tedy měli být očkováni stejně jako ostatní lidé daného věku. Každoroční očkování proti chřipce je určitě vhodné, chřipku může dostat kdokoli a i vážné komplikace může kdokoli. Pneumokoková vakcína pro pacienktu ve 25 letech není indikována. V 50 letech může mít smysl 1 dávka vakcíny, ale všeobecně se nedoporučuje. Přeočkování po 5 letech určitě ne. Podle doporučení ACIPu (americký Poradní sbor pro imunizační postupy) by se mělo očkovat až v 65 letech (celiakie není považována za rizikový faktor, který by opodstatňoval dřívější vakcinaci).

Soutěž

Soutěž o školní sadu
Soutěž o školní sadu

V listopadové soutěži budeme hrát o školní sadu.