Může za pokles výskytu infekcí hygiena? Fatální omyl

Jeden z největších omylů antivakcinačního hnutí je názor, že za pokles výskytu infekcí může hygiena, nikoli očkování. Na následujících řádcích vysvětlíme proč.

Infekční nemoci byly ještě v polovině 20. století nejčastější příčinou úmrtí dětí už v nejútlejším věku. Společně s válkami byly považovány za metlu lidstva. Dnes už si to málokdo dokáže představit – naštěstí.

Přestože na výrazné redukci počtu případů, a dokonce vymýcení některých nemocí mělo jednoznačně zásadní zásluhu očkování, někteří lidé tvrdí, že tomu tak není. Údajně by postačilo zvýšení hygienické úrovně populace. To je ale fatální omyl.

Podívejme se společně na tabulku 1, který ukazuje, jak po zavedení očkování proti záškrtu v roce 1946 rychle poklesla úmrtnost na tuto nemoc.

Tabulka 1: Úmrtnost – záškrt

(Zdroj EPIDAT)

Pokud bychom přijali domněnku, že došlo k tak ohromnému zlepšení úrovně hygieny, aby se přestal šířit záškrt, musel by významně poklesnout výskyt všech infekčních onemocnění. K tomu ale nedošlo, což je vidět na příkladu černého kašle (tabulka 2). U něj výrazný zlom přišel až po roce 1959, kdy se začalo plošně očkovat vakcínou DiTePe (proti záškrtu, tetanu a černému kašli).

Tabulka 2: Výskyt černého kašle

(Zdroj EPIDAT)

Povšimněte si, že v době, kdy byl záškrt na naprosto zásadním ústupu, černý kašel stále řádil naplno.

V tabulce 3, tj. výskytu spalniček, je jasně vidět, že se tento princip opakuje. V době ústupu černého kašle dál pokračovalo lavinovité šíření spalniček. Až po roce 1969, kdy se začalo očkovat jednou dávkou vakcíny proti spalničkám, a po roce 1977, kdy byla zavedena druhá „vychytávací“ dávka a populace už byla dost proočkovaná, dochází opět k zásadnímu poklesu.

Tabulka 3: Spalničky – výskyt

(zdroj EPIDAT)

Pokud bychom se snažili vyhovět teorii o hygieně, museli bychom fakta formulovat zavádějícím způsobem, a tedy tak, že hygiena sama o sobě zabránila šíření zmíněných nemocí, ale kuriózní shodou okolností k tomu došlo u každé nemoci zvlášť a s odstupem několika desítek let, a hlavně vždy potom, co bylo zavedeno očkování.

Tyto „náhody“ se však nestávají jen u nás, jak dokládá například graf výskytu spalniček v USA.

Z uvedených údajů a dat nasbíraných do registrů infekčních nemocí za mnoho desítek let jasně vyplývá, že očkování má pro zdraví lidstva nedozírný význam. A i když má (jako všechny léky) své nežádoucí účinky, jejich výskyt a intenzita jsou naprosto nesrovnatelné se stavem neproočkované populace.

(pez)

Zdroje:
 www.vaccines.gov
- MAREŠOVÁ, Vilma. Malá historie infekčních nemocí od padesátých let minulého století a význam očkování. Časopis lékařů českých, 2015, roč. 154, č. 4, s. 156–160. ISSN: 0008-7335.

Očkování proti klíšťovce není jen pro děti

Dospělí se v přírodě chovají jinak než děti a dovedou se spíše vyhnout napadení klíštětem. Pravděpodobnost onemocnění a také trvalé následky ale se stoupajícím věkem rostou. Kdo se tedy potřebuje chránit před klíšťovou encefalitidou?

Odložení očkování může dítěti prospět – další nebezpečný mýtus!

Černý kašel, příušnice, spalničky a další nemoci, před kterými se lze chránit očkováním, se znovu vrací na scénu. Jednou z příčin je odkládání očkování u dětí na pozdější dobu. Mezi lidmi totiž koluje řada nebezpečných mýtů, které v rodičích budí zbytečné obavy z očkování.

Očkování podle právních předpisů – co určuje pravidla vakcinace?

V souvislosti s očkováním běžně zaznívají výrazy jako očkovací kalendář nebo povinná vakcinace a také odkazy na vyhlášky. Podívejme se tedy na očkování jinak než ze zdravotního hlediska. Řekněme si, které právní předpisy vakcinaci v České republice upravují.

číst další články