Může za pokles výskytu infekcí hygiena? Fatální omyl

Jeden z největších omylů antivakcinačního hnutí je názor, že za pokles výskytu infekcí může hygiena, nikoli očkování. Na následujících řádcích vysvětlíme proč.

Může za pokles výskytu infekcí hygiena? Fatální omyl

Infekční nemoci byly ještě v polovině 20. století nejčastější příčinou úmrtí dětí už v nejútlejším věku. Společně s válkami byly považovány za metlu lidstva. Dnes už si to málokdo dokáže představit – naštěstí.

Přestože na výrazné redukci počtu případů, a dokonce vymýcení některých nemocí mělo jednoznačně zásadní zásluhu očkování, někteří lidé tvrdí, že tomu tak není. Údajně by postačilo zvýšení hygienické úrovně populace. To je ale fatální omyl.

Podívejme se společně na tabulku 1, který ukazuje, jak po zavedení očkování proti záškrtu v roce 1946 rychle poklesla úmrtnost na tuto nemoc.

Tabulka 1: Úmrtnost – záškrt

 

Rok

Úmrtnost

1945

822

1950

139

1955

81

1960

13

(Zdroj EPIDAT)

Pokud bychom přijali domněnku, že došlo k tak ohromnému zlepšení úrovně hygieny, aby se přestal šířit záškrt, musel by významně poklesnout výskyt všech infekčních onemocnění. K tomu ale nedošlo, což je vidět na příkladu černého kašle (tabulka 2). U něj výrazný zlom přišel až po roce 1959, kdy se začalo plošně očkovat vakcínou DiTePe (proti záškrtu, tetanu a černému kašli).

Tabulka 2: Výskyt černého kašle

Rok

Výskyt

1955

30 402

1965

657

1975

16

(Zdroj EPIDAT)

Povšimněte si, že v době, kdy byl záškrt na naprosto zásadním ústupu, černý kašel stále řádil naplno.

V tabulce 3, tj. výskytu spalniček, je jasně vidět, že se tento princip opakuje. V době ústupu černého kašle dál pokračovalo lavinovité šíření spalniček. Až po roce 1969, kdy se začalo očkovat jednou dávkou vakcíny proti spalničkám, a po roce 1977, kdy byla zavedena druhá „vychytávací“ dávka a populace už byla dost proočkovaná, dochází opět k zásadnímu poklesu.

Tabulka 3: Spalničky – výskyt

Rok

Výskyt

1955

42 246

1965

22 591

1975

17 998

1985

26

(zdroj EPIDAT)

Pokud bychom se snažili vyhovět teorii o hygieně, museli bychom fakta formulovat zavádějícím způsobem, a tedy tak, že hygiena sama o sobě zabránila šíření zmíněných nemocí, ale kuriózní shodou okolností k tomu došlo u každé nemoci zvlášť a s odstupem několika desítek let, a hlavně vždy potom, co bylo zavedeno očkování.

Tyto „náhody“ se však nestávají jen u nás, jak dokládá například graf výskytu spalniček v USA.

Z uvedených údajů a dat nasbíraných do registrů infekčních nemocí za mnoho desítek let jasně vyplývá, že očkování má pro zdraví lidstva nedozírný význam. A i když má (jako všechny léky) své nežádoucí účinky, jejich výskyt a intenzita jsou naprosto nesrovnatelné se stavem neproočkované populace.

(pez)

Zdroje:
 www.vaccines.gov
- MAREŠOVÁ, Vilma. Malá historie infekčních nemocí od padesátých let minulého století a význam očkování. Časopis lékařů českých, 2015, roč. 154, č. 4, s. 156–160. ISSN: 0008-7335.

Hodnocení článku Líbí se vám článek?
Počet hodnocení: 6
Vakcíny plné škodlivin? Omyl, každá složka je důležitá

Vakcíny plné škodlivin? Omyl, každá složka je důležitá

Hlavní složkou vakcíny je virus, bakterie nebo toxin způsobující nemoc, proti níž se očkuje. Ve vakcíně však musí být i další látky, které zajistí její bezpečnost a účinnost. Všechny složky mají svůj význam, a proto není důvod se kvůli nim očkování vyhýbat.

Přeočkování nepodceňujte, doplní potřebné protilátky

Přeočkování nepodceňujte, doplní potřebné protilátky

Pro mnoho očkování je typické, že nestačí aplikovat pouze jednu dávku. Po dokončení základního očkovacího schématu je potřeba absolvovat také přeočkování. Proč tomu tak je a co se stane, když zapomenete?

Klíště musí ven! Víte, jak na to?

Klíště musí ven! Víte, jak na to?

Pokud jste si přinesli vy nebo vaše děti z výletu přisáté klíště, je nutné ho odstranit co nejrychleji. Hlavně proto, aby se snížilo riziko přenosu infekce. Znáte ale všechna pravidla, jak při vyndávání tohoto parazita postupovat?

Jaká očkování jsou pro Vás vhodná?

Otestujte se
Poradna lékaře
Václav Houska

Kdy je vhodné očkování proti chřipce?

doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.

Dobrý den. Očkování proti chřipce je vhodné provádět každoročně, jelikož se charakteristika chřipkových virů každým rokem mění. Vzhledem ke genetické rozmanitosti a nestálosti chřipkových virů je zapotřebí každoročně očkovat nově vytvořenou vakcínou, jejíž složení reaguje na předpokládanou epidemiologii virů. Nejvyšší výskyt chřipkových onemocnění zaznamenáváme zpravidla od ledna do března. Nejefektivnější je očkovat před začátkem chřipkové sezóny, ideální období je v průběhu října a listopadu. MUDr. Jan Dvořák

Soutěž

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá
Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá.