Může za pokles výskytu infekcí hygiena? Fatální omyl

Jeden z největších omylů antivakcinačního hnutí je názor, že za pokles výskytu infekcí může hygiena, nikoli očkování. Na následujících řádcích vysvětlíme proč.

Infekční nemoci byly ještě v polovině 20. století nejčastější příčinou úmrtí dětí už v nejútlejším věku. Společně s válkami byly považovány za metlu lidstva. Dnes už si to málokdo dokáže představit – naštěstí.

Přestože na výrazné redukci počtu případů, a dokonce vymýcení některých nemocí mělo jednoznačně zásadní zásluhu očkování, někteří lidé tvrdí, že tomu tak není. Údajně by postačilo zvýšení hygienické úrovně populace. To je ale fatální omyl.

Podívejme se společně na tabulku 1, který ukazuje, jak po zavedení očkování proti záškrtu v roce 1946 rychle poklesla úmrtnost na tuto nemoc.

Tabulka 1: Úmrtnost – záškrt

(Zdroj EPIDAT)

Pokud bychom přijali domněnku, že došlo k tak ohromnému zlepšení úrovně hygieny, aby se přestal šířit záškrt, musel by významně poklesnout výskyt všech infekčních onemocnění. K tomu ale nedošlo, což je vidět na příkladu černého kašle (tabulka 2). U něj výrazný zlom přišel až po roce 1959, kdy se začalo plošně očkovat vakcínou DiTePe (proti záškrtu, tetanu a černému kašli).

Tabulka 2: Výskyt černého kašle

(Zdroj EPIDAT)

Povšimněte si, že v době, kdy byl záškrt na naprosto zásadním ústupu, černý kašel stále řádil naplno.

V tabulce 3, tj. výskytu spalniček, je jasně vidět, že se tento princip opakuje. V době ústupu černého kašle dál pokračovalo lavinovité šíření spalniček. Až po roce 1969, kdy se začalo očkovat jednou dávkou vakcíny proti spalničkám, a po roce 1977, kdy byla zavedena druhá „vychytávací“ dávka a populace už byla dost proočkovaná, dochází opět k zásadnímu poklesu.

Tabulka 3: Spalničky – výskyt

(zdroj EPIDAT)

Pokud bychom se snažili vyhovět teorii o hygieně, museli bychom fakta formulovat zavádějícím způsobem, a tedy tak, že hygiena sama o sobě zabránila šíření zmíněných nemocí, ale kuriózní shodou okolností k tomu došlo u každé nemoci zvlášť a s odstupem několika desítek let, a hlavně vždy potom, co bylo zavedeno očkování.

Tyto „náhody“ se však nestávají jen u nás, jak dokládá například graf výskytu spalniček v USA.

Z uvedených údajů a dat nasbíraných do registrů infekčních nemocí za mnoho desítek let jasně vyplývá, že očkování má pro zdraví lidstva nedozírný význam. A i když má (jako všechny léky) své nežádoucí účinky, jejich výskyt a intenzita jsou naprosto nesrovnatelné se stavem neproočkované populace.

(pez)

Zdroje:
 www.vaccines.gov
- MAREŠOVÁ, Vilma. Malá historie infekčních nemocí od padesátých let minulého století a význam očkování. Časopis lékařů českých, 2015, roč. 154, č. 4, s. 156–160. ISSN: 0008-7335.

Vakcíny a autismus? Stokrát vyvrácený nesmysl

V každém stádu se najde černá ovce. I mezi lékaři jsou takoví, kteří lžou. Lež o očkování a autismu už ale stála některé děti život.

Teplotu i bolest po očkování zmírní léky, obklad a mámino pohlazení

Obavy rodičů z nežádoucích účinků vakcín provázejí řadu dětských očkování. Většina obtíží, které mohou po očkování nastat, je ovšem mírná a během několika dní vymizí. Dětem můžete v případě nežádoucích účinků ulevit různými způsoby. Víte, co pomáhá?

Málo známé komplikace rotavirových infekcí. Víte, jak jim předejít?

Kolem čtvrt milionu dětských úmrtí ročně. Tolik životů si vyžádají rotavirové infekce po celém světě. Většinou se jedná o komplikace průjmového onemocnění, ale rotaviry mohou ve vzácných případech zaútočit i na další orgány. Jedinou ochranou proti nebezpečné nákaze je přitom očkování.

číst další články