Může za pokles výskytu infekcí hygiena? Fatální omyl

Jeden z největších omylů antivakcinačního hnutí je názor, že za pokles výskytu infekcí může hygiena, nikoli očkování. Na následujících řádcích vysvětlíme proč.

Může za pokles výskytu infekcí hygiena? Fatální omyl

Infekční nemoci byly ještě v polovině 20. století nejčastější příčinou úmrtí dětí už v nejútlejším věku. Společně s válkami byly považovány za metlu lidstva. Dnes už si to málokdo dokáže představit – naštěstí.

Přestože na výrazné redukci počtu případů, a dokonce vymýcení některých nemocí mělo jednoznačně zásadní zásluhu očkování, někteří lidé tvrdí, že tomu tak není. Údajně by postačilo zvýšení hygienické úrovně populace. To je ale fatální omyl.

Podívejme se společně na tabulku 1, který ukazuje, jak po zavedení očkování proti záškrtu v roce 1946 rychle poklesla úmrtnost na tuto nemoc.

Tabulka 1: Úmrtnost – záškrt

 

Rok

Úmrtnost

1945

822

1950

139

1955

81

1960

13

(Zdroj EPIDAT)

Pokud bychom přijali domněnku, že došlo k tak ohromnému zlepšení úrovně hygieny, aby se přestal šířit záškrt, musel by významně poklesnout výskyt všech infekčních onemocnění. K tomu ale nedošlo, což je vidět na příkladu černého kašle (tabulka 2). U něj výrazný zlom přišel až po roce 1959, kdy se začalo plošně očkovat vakcínou DiTePe (proti záškrtu, tetanu a černému kašli).

Tabulka 2: Výskyt černého kašle

Rok

Výskyt

1955

30 402

1965

657

1975

16

(Zdroj EPIDAT)

Povšimněte si, že v době, kdy byl záškrt na naprosto zásadním ústupu, černý kašel stále řádil naplno.

V tabulce 3, tj. výskytu spalniček, je jasně vidět, že se tento princip opakuje. V době ústupu černého kašle dál pokračovalo lavinovité šíření spalniček. Až po roce 1969, kdy se začalo očkovat jednou dávkou vakcíny proti spalničkám, a po roce 1977, kdy byla zavedena druhá „vychytávací“ dávka a populace už byla dost proočkovaná, dochází opět k zásadnímu poklesu.

Tabulka 3: Spalničky – výskyt

Rok

Výskyt

1955

42 246

1965

22 591

1975

17 998

1985

26

(zdroj EPIDAT)

Pokud bychom se snažili vyhovět teorii o hygieně, museli bychom fakta formulovat zavádějícím způsobem, a tedy tak, že hygiena sama o sobě zabránila šíření zmíněných nemocí, ale kuriózní shodou okolností k tomu došlo u každé nemoci zvlášť a s odstupem několika desítek let, a hlavně vždy potom, co bylo zavedeno očkování.

Tyto „náhody“ se však nestávají jen u nás, jak dokládá například graf výskytu spalniček v USA.

Z uvedených údajů a dat nasbíraných do registrů infekčních nemocí za mnoho desítek let jasně vyplývá, že očkování má pro zdraví lidstva nedozírný význam. A i když má (jako všechny léky) své nežádoucí účinky, jejich výskyt a intenzita jsou naprosto nesrovnatelné se stavem neproočkované populace.

(pez)

Zdroje:
 www.vaccines.gov
- MAREŠOVÁ, Vilma. Malá historie infekčních nemocí od padesátých let minulého století a význam očkování. Časopis lékařů českých, 2015, roč. 154, č. 4, s. 156–160. ISSN: 0008-7335.

Hodnocení článku Líbí se vám článek?
Počet hodnocení: 6
Očkování podle právních předpisů – co určuje pravidla vakcinace?

Očkování podle právních předpisů – co určuje pravidla vakcinace?

V souvislosti s očkováním běžně zaznívají výrazy jako očkovací kalendář nebo povinná vakcinace a také odkazy na vyhlášky. Podívejme se tedy na očkování jinak než ze zdravotního hlediska. Řekněme si, které právní předpisy vakcinaci v České republice upravují.

Odložení očkování může dítěti prospět – další nebezpečný mýtus!

Odložení očkování může dítěti prospět – další nebezpečný mýtus!

Černý kašel, příušnice, spalničky a další nemoci, před kterými se lze chránit očkováním, se znovu vrací na scénu. Jednou z příčin je odkládání očkování u dětí na pozdější dobu. Mezi lidmi totiž koluje řada nebezpečných mýtů, které v rodičích budí zbytečné obavy z očkování.

Letošní Světový týden očkování se nese v duchu účinnosti vakcín

Letošní Světový týden očkování se nese v duchu účinnosti vakcín

Světový týden očkování, který tradičně probíhá poslední týden v dubnu (24.–30. 4. 2017), má letos jasné poselství: „Vakcíny účinkují“. Světová zdravotnická organizace chce především zvýšit povědomí o očkování.

Jaká očkování jsou pro Vás vhodná?

Otestujte se
Poradna lékaře
Barbora M.-Č.

Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu ohledně vhodného termínu očkování. Díte jsem nechala očkovat poprvé ve 3 letech. Nyní má dvě dávky Hexacimy, třetí by měla být v listopadu. Pediatr mi nabídl v tom mezičase od další hexy naočkovat MMR vakcínu. Prý je to možné již dva měsíce od druhé hexy, já jsem to teda zatím odmítla, ale kvůli školce to trochu zvažuji. Čili by dítě bylo naočkované v březnu a květnu hexacimou, v půlce srpna MMR a v listopadu třetí hexa. Je to takto v pořádku, nebo je to moc po sobě a pro dítě to může být rizikové? Je lepší nejprve doočkovat hexavakcínu a až po ní tu MMR? Moc děkuji za informaci a jsem s pozdravem Barbora M.-Č.

MUDr. Daniel Dražan

Očkovací kalendář se vytváří odborníky na základě dat o epidemiologii, bezpečnosti a účinnosti vakcíny a dalších faktorů a jeho jakákoli neodůvodněné změna zvyšuje pro dítě zbytečně riziko závažného onemocnění. Děti se správně mají očkovat od 2 měsíců věku, protože kojenci mají riziko závažných komplikací infekčních onemocnění včetně úmrtí nejvyšší. Vakcinační schémata se nevytvářejí na základě subjektivních pocitů rodičů, ale na základě objektivních vědeckých dat a měla by se dodržovat. Vakcíny se nedávají kvůli školce, ale kvůli ochraně zdraví a životů dětí. Vaše dítě by mělo být doočkováno co nejrychleji, aby se pro něj snížilo riziko závažných onemocnění.

Soutěž

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá
Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá.