Povolání je jedním z hlavních zdrojů infekčních nemocí, zvláště v některých odvětvích. Infekčních nemocí z povolání bylo v roce 2015 hlášeno celkem 117 případů. Nejčastěji onemocněly osoby poskytující zdravotní a sociální péči – 92 % případů. Z nemocí přenosných mezi lidmi se jednalo především o svrab, infekční žloutenku typu A, B, C a E a tuberkulózu plic. V otázce nemocí z povolání je vždy nutné dbát zejména na prevenci. Proto by tam, kde může docházet k nákaze jakoukoli infekční nemocí, proti které se lze očkovat, mělo být očkování provedeno.

http://www.szu.cz/uploads/NZP/Hlaseni_a_odhlaseni_2015.pdf

Riziko infekcí u jednotlivých povolání

Očkování proti infekční žloutence typu B je třeba provádět u:

Výjimkou jsou osoby s prokazatelně prožitým onemocněním nebo dostatečně vysokou hladinou protilátek. Jinak jsou tato očkování povinná a jsou podmínkou k vykonávání práce nebo studiu.

I další povolání jsou ale spojena s rizikem infekcí a to jsou zejména myslivci a jiné profese, které tráví svoji pracovní dobu v přírodě. Zde je vhodné očkování proti klíšťové encefalitidě, ačkoli není povinné. Dříve byly tyto osoby očkovány i proti vzteklině.

Práce s dětmi je další možností snazšího získání infekce. Povinná očkování zde nejsou, ale přínosné mohou být především vakcíny proti pneumokokovým nemocem a chřipce, případně planým neštovicím.

Zdroj: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120005292

Reakce na očkování

Současné očkovací látky jsou bezpečné a závažné nežádoucí reakce vyvolané očkováním se objevují velice vzácně. Po každém očkování se ale mohou objevit účinky, které jsou tzv. fyziologické, tedy normální a jsou běžnou reakcí na očkování. Jejich výskyt je závislý na individuální vnímavosti a na konkrétní očkovací látce. Bývají většinou přechodné, s dobou trvání kratší než 3 dny a samy odezní bez nutnosti jakékoli léčby. Očkovaného neovlivňují v běžných aktivitách a nejsou důvodem odmítání dalšího očkování. Ne každý očkovaný musí ovšem tyto reakce mít. U řady očkovaných se nežádoucí účinky vůbec neobjeví, ostatní mají jen některé z nich.

Výskyt nežádoucích účinků vakcinace sleduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), kterému je očkující lékaři hlásí. Hlášení provádějí také výrobci vakcín a může ho podat kdokoli. K tomuto účelu slouží online formulář na stránkách www.olecich.cz. SÚKL výskyt nežádoucích účinků zveřejňuje ve svém zpravodaji Nežádoucí účinky léčiv, který je veřejně dostupný na webu SÚKL www.sukl.cz.

Zdroj: http://www.aifp.cz/cs/brozury/Contents/0/vakcinace_08_09_2016_1.pdf

Jaká očkování jsou pro Vás vhodná?

Otestujte se
Poradna lékaře
Tereza

Dobrý den, ráda bych si upřesnila očkovací schéma u Prevenaru 13. Syn dostal první dávku ve 4 měsících, druhou v 6 měsících. Našla jsem, že přeočkování by mělo proběhnout v 11.-13. měsíci, ale pediatrička mi řekla, že očkují až před 2. rokem. Místo prevenaru chce ve 14 měsících očkovat Priorix. Pro úplnost dodávám, že třetí dávku Hexacimy dostal ve 12 měsících. Je takové schéma možné? Děkuji.

MUDr. Daniel Dražan

Očkovat poslední dávku Prevenaru 13 ve 2 letech není správně. Očkovací schémata jsou velmi pečlivě nastavena tak, aby poskytovala co nejlepší ochranu. Neměla by se proto neodůvodněně měnit ani rodiči, ani lékaři. 2 dávky, které Váš syn v kojeneckém věku, neposkytují dlouhodobou ochranu. Z tohoto důvodu by měla být 3. dávka podána kolem 1 roku věku, jinak bude po dobu celého 1 roku (od 1 do 2 let) nedostatečně chráněný. Vakcíny se také nedávají jedna místo druhé. Každá chrání proti určitému specifickému infekčnímu onemocnění a každá má své jasně stanovené schéma. Dítě po 1 roce věku by kromě hexavakcíny, pneumokokové vakcíny a MMR (Priorixu) mělo být očkované také proti planým neštovicím, chřipce, klíšťové encefalitidě, hepatitidě A a meningokokům.

Soutěž

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá
Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá.