Vakcinace proti dávivému (černému) kašli je u nás součástí povinného očkování. A právě na příkladu pertuse si můžeme ukázat, jak velký význam očkování má a co umí vakcinace udělat s nemocností.
V roce 2016 bylo v ČR nahlášeno 627 případů dávivého kašle. Je to málo, nebo moc? V porovnání s nemocností před zavedením plošného očkování v roce 1958 jde o zanedbatelné číslo. Nejvyšší nemocnost byla v minulosti zaznamenána dva roky před tímto zlomovým datem, v roce 1956 – tehdy dávivým kašlem onemocnělo bezmála 50 tisíc osob.
Po zavedení očkování výrazně klesala nemocnost i úmrtnost dětských pacientů. Vakcinace byla tak zásadním krokem, že v roce 1989 u nás dávivým kašlem onemocnělo jen 5 lidí. Jak si však můžeme vysvětlit nárůst na stávajících šest stovek nemocných?
Rozhodně se nejedná o selhání vakcíny nebo neúčinnost očkování. V dlouhodobém horizontu se opakují 2–5leté cykly nárůstu a opětovného poklesu nemocnosti.
Tyto cykly dokládají, že bakterie Bordetella pertusis, způsobující dávivý kašel, je trvale přítomna v naší populaci. Očkování je proto určitě namístě.
Očkování proti dávivému kašli je u nás v současné době součástí tzv. hexavakcíny, která chrání proti šesti různým nemocem. Kromě dávivého kašle to jsou ještě záškrt, tetanus, invazivní onemocnění vyvolané bakterií Haemophilus influenzae b, přenosná dětská obrna a virová hepatitida B. Očkování probíhá ve 4 dávkách a zahajuje se od 9. týdne věku dítěte.
(pak)
Zdroje:
www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Pertuse/Zpravy_CEM_pertuse_2016.pdf
www.szu.cz/tema/prevence/syndrom-daviveho-kasle-pertuse-a-parapertuse-v-ceske-2
Očkovací látka uložená v mikroskopických částicích, ze kterých se po očkování uvolní jen první dávka vakcíny a další se do těla dostanou až později, v předem stanovený čas. Tak by se dal stručně přiblížit objev vědců z Massachusettského technologického institutu.
Hnisavá meningitida (zánět mozkových blan) je závažné onemocnění. Vzniká náhle a bez léčby je téměř ve všech případech smrtelná. Ani včasná léčba nemusí vždy zachránit život nebo zabránit trvalým následkům. Nejlepší je proto nemoci předcházet.
Vyrážka doprovází řadu dětských infekčních onemocnění. Neodmyslitelně patří například ke spále, planým neštovicím nebo zarděnkám. Když se objeví vyrážka při meningokokové infekci, je potřeba jednat opravdu rychle. Jak ale tuto charakteristickou vyrážku poznat?
Otestujte se
Dobrý den, syn prodělal v 6. m. pyretický šok z teploty, promodral a byli jsme hospitalizovaní. Výsledek byl nakonec šestá nemoc. Nyní bych ráda očkovala Bexsero, je mu 10. m., ale opět se bojím teploty. Do této chvíle žádnou jinou neměl... Máme očkovat, nebo nechat, až bude větší? Naše doktorka mlčí, pry je to naše volba. Děkuji za radu.
Dobrý den, chápu Vaší starost. U vakcíny Bexsero bývají febrilní reakce častěji, lze tomu však jednoduše zabránit preventivním podáním paracetamolu v příslušné dávce podle váhy dítěte těsně po očkování a následně každých 6 hodin, a to min. 3 až 4krát. To se doporučuje i nerizikovým dětem.