Vakcinace proti dávivému (černému) kašli je u nás součástí povinného očkování. A právě na příkladu pertuse si můžeme ukázat, jak velký význam očkování má a co umí vakcinace udělat s nemocností.
V roce 2016 bylo v ČR nahlášeno 627 případů dávivého kašle. Je to málo, nebo moc? V porovnání s nemocností před zavedením plošného očkování v roce 1958 jde o zanedbatelné číslo. Nejvyšší nemocnost byla v minulosti zaznamenána dva roky před tímto zlomovým datem, v roce 1956 – tehdy dávivým kašlem onemocnělo bezmála 50 tisíc osob.
Po zavedení očkování výrazně klesala nemocnost i úmrtnost dětských pacientů. Vakcinace byla tak zásadním krokem, že v roce 1989 u nás dávivým kašlem onemocnělo jen 5 lidí. Jak si však můžeme vysvětlit nárůst na stávajících šest stovek nemocných?
Rozhodně se nejedná o selhání vakcíny nebo neúčinnost očkování. V dlouhodobém horizontu se opakují 2–5leté cykly nárůstu a opětovného poklesu nemocnosti.
Tyto cykly dokládají, že bakterie Bordetella pertusis, způsobující dávivý kašel, je trvale přítomna v naší populaci. Očkování je proto určitě namístě.
Očkování proti dávivému kašli je u nás v současné době součástí tzv. hexavakcíny, která chrání proti šesti různým nemocem. Kromě dávivého kašle to jsou ještě záškrt, tetanus, invazivní onemocnění vyvolané bakterií Haemophilus influenzae b, přenosná dětská obrna a virová hepatitida B. Očkování probíhá ve 4 dávkách a zahajuje se od 9. týdne věku dítěte.
(pak)
Zdroje:
www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Pertuse/Zpravy_CEM_pertuse_2016.pdf
www.szu.cz/tema/prevence/syndrom-daviveho-kasle-pertuse-a-parapertuse-v-ceske-2
Rtuť provází v souvislosti s očkováním mnoho nepřesných informací. Zaměříme se proto na všechna základní fakta o tomto prvku a vysvětlíme, zda v případě vakcinace existuje nějaký důvod k obavám.
Rotaviróza. Zní to celkem nevinně, asi jako rýma nebo chřipka. Možná si řeknete, proč očkovat proti nějaké obyčejné viróze. Ve skutečnosti jde ale o vysoce nakažlivou infekci, která může nejen u dětí skončit fatálně.
Lidé velmi často považují chřipku za banální nemoc. Toto virové onemocnění však může mít mnoho komplikací a hospitalizace kvůli těžkému průběhu není ničím výjimečným. Víme, kdo by neměl očkování podcenit, a doporučíme, jak ho co nejlépe načasovat.
Otestujte se
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak dlouho po sobě se mají správně očkovat vakcíny Hexaima v schématu 2+1. Pan doktor očkoval mou dceru poprvé v jejím 4.měsíci, druhou vakcínou v jejím 8. měsíci a poslední vakcínu jí dal v jejím 12 mes. Jak jsem se ale nyní dozvěděla, tak rozestup mezi druhou a třetí dávkou má být alespon 6 měsíců a moje malá měla v podstatě jen 4,5 měsíce. Problém je ten, že mi po posledním očkování přestala na pár měsíců říkat slova, která dosud uměla (cca 5 slov) a vůbec celkově přestala povídat. Nyní ve jejích třech letech chodíme na logopedii a po různých specialistech, protože stále nemluví. Když jsem to konzultovala s lékařem, tak mi řekl, že z očkování určitě mluvit nepřestala. Jenže já mám stejně pochybnosti, že jí prostě naočkoval moc brzy a že to zapříčinilo to, že přestala mluvit. Takže se snažím zjistit, jestli lékař pochybil a naočkoval ji moc brzy, nebo ne. děkuji
Dobrý den, pokud se využívá tzv. schéma 2+1, je dle doporučení výrobce vhodné, aby mezi 1. a 2. dávkou byl interval nejméně 2 měsíce a přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování. Neznám ale zdravotní stav Vaší dcery, ani důvody, které vedly k jinému načasování, předpokládám ale, že k tomu měl Váš pediatr důvod. Výrobce vakcíny neuvádí v souhrnu údajů o této vakcíně vedlejší účinky, které by se podobaly potížím, které popisujete, také se jako Váš pediatr domnívám, že důvodem není podání očkovací látky. S pozdravem a přáním zlepšení situace, MUDr. Hana Ševčíková