Vakcinace proti dávivému (černému) kašli je u nás součástí povinného očkování. A právě na příkladu pertuse si můžeme ukázat, jak velký význam očkování má a co umí vakcinace udělat s nemocností.
V roce 2016 bylo v ČR nahlášeno 627 případů dávivého kašle. Je to málo, nebo moc? V porovnání s nemocností před zavedením plošného očkování v roce 1958 jde o zanedbatelné číslo. Nejvyšší nemocnost byla v minulosti zaznamenána dva roky před tímto zlomovým datem, v roce 1956 – tehdy dávivým kašlem onemocnělo bezmála 50 tisíc osob.
Po zavedení očkování výrazně klesala nemocnost i úmrtnost dětských pacientů. Vakcinace byla tak zásadním krokem, že v roce 1989 u nás dávivým kašlem onemocnělo jen 5 lidí. Jak si však můžeme vysvětlit nárůst na stávajících šest stovek nemocných?
Rozhodně se nejedná o selhání vakcíny nebo neúčinnost očkování. V dlouhodobém horizontu se opakují 2–5leté cykly nárůstu a opětovného poklesu nemocnosti.
Tyto cykly dokládají, že bakterie Bordetella pertusis, způsobující dávivý kašel, je trvale přítomna v naší populaci. Očkování je proto určitě namístě.
Očkování proti dávivému kašli je u nás v současné době součástí tzv. hexavakcíny, která chrání proti šesti různým nemocem. Kromě dávivého kašle to jsou ještě záškrt, tetanus, invazivní onemocnění vyvolané bakterií Haemophilus influenzae b, přenosná dětská obrna a virová hepatitida B. Očkování probíhá ve 4 dávkách a zahajuje se od 9. týdne věku dítěte.
(pak)
Zdroje:
www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Pertuse/Zpravy_CEM_pertuse_2016.pdf
www.szu.cz/tema/prevence/syndrom-daviveho-kasle-pertuse-a-parapertuse-v-ceske-2
Kolem čtvrt milionu dětských úmrtí ročně. Tolik životů si vyžádají rotavirové infekce po celém světě. Většinou se jedná o komplikace průjmového onemocnění, ale rotaviry mohou ve vzácných případech zaútočit i na další orgány. Jedinou ochranou proti nebezpečné nákaze je přitom očkování.
Je jednoznačně prokázáno, že očkování je vysoce bezpečné a účinné. Zachránilo už stovky milionů životů, o tom není sporu. Zaměřme se ale dnes na jinou důležitou otázku: Je to opravdu takový byznys, jak často slýcháme? Jde výrobcům vakcín jen o peníze, nebo především o zdraví?
Antibiotika v očkovacích látkách budí u některých rodičů obavy – především kvůli riziku alergických reakcí. Ty ale bývají zcela ojedinělé. Prozradíme, jaký význam antibiotika přidávaná do vakcín mají.
Otestujte se
Dobrý den paní doktorko, Prosím o radu ohledně preočkovaní mých dvou synů. Starší, čerstvě osmiletý byl očkován s odkladem hexaximou ve schématu 2+1. posilovaci dávku dostal 8.2017. Mladší, čerstvě šestiletý má jen dvě dávky hexaximy. Druhé je 12. 2019. Naše pediatrička mě odkázala na Vás, protože jsme mimo očkovací kalendář. Jaké byste mi prosím doporučila preočkovaní. Dekuji moc za radu.
Dobrý den, odbornou autoritou pro řešení postupu v rámci očkovacího kalendáře a jeho alternativních schémat je Česká vakcinologická společnost. Ideálně na tuto společnost by se měla paní doktorka obrátit s dotazem. Předpokládám, že další očkování bude pokračovat vakcínou Boostrix nebo Adacel, obtížné je ale zvolit termín. Lze se orientovat dle hladiny protilátek, případně zvolit podobný odstup od základního očkování jako je v pravidelném očkovacím kalendáři, například 4-5 let. Pokud ještě nebyli synové očkováni proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, pak, pokud nemají kontraindikace, doporučuji podat co nejdříve první dávku. Doporučení berte pouze jako teoretické, neuvádíte nic o tom, proč došlo k odkladu očkování, zda důvodem byla zdravotní kontraindikace, alergická reakce, výrazné vedlejší účinky, či zda bylo důvodem něco jiného. Pouze s kompletní znalostí zdravotního stavu dětí lze konkrétní doporučení vydat. S pozdravem, MUDr. Hana Ševčíková