Vakcinace proti dávivému (černému) kašli je u nás součástí povinného očkování. A právě na příkladu pertuse si můžeme ukázat, jak velký význam očkování má a co umí vakcinace udělat s nemocností.
V roce 2016 bylo v ČR nahlášeno 627 případů dávivého kašle. Je to málo, nebo moc? V porovnání s nemocností před zavedením plošného očkování v roce 1958 jde o zanedbatelné číslo. Nejvyšší nemocnost byla v minulosti zaznamenána dva roky před tímto zlomovým datem, v roce 1956 – tehdy dávivým kašlem onemocnělo bezmála 50 tisíc osob.
Po zavedení očkování výrazně klesala nemocnost i úmrtnost dětských pacientů. Vakcinace byla tak zásadním krokem, že v roce 1989 u nás dávivým kašlem onemocnělo jen 5 lidí. Jak si však můžeme vysvětlit nárůst na stávajících šest stovek nemocných?
Rozhodně se nejedná o selhání vakcíny nebo neúčinnost očkování. V dlouhodobém horizontu se opakují 2–5leté cykly nárůstu a opětovného poklesu nemocnosti.
Tyto cykly dokládají, že bakterie Bordetella pertusis, způsobující dávivý kašel, je trvale přítomna v naší populaci. Očkování je proto určitě namístě.
Očkování proti dávivému kašli je u nás v současné době součástí tzv. hexavakcíny, která chrání proti šesti různým nemocem. Kromě dávivého kašle to jsou ještě záškrt, tetanus, invazivní onemocnění vyvolané bakterií Haemophilus influenzae b, přenosná dětská obrna a virová hepatitida B. Očkování probíhá ve 4 dávkách a zahajuje se od 9. týdne věku dítěte.
(pak)
Zdroje:
www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Pertuse/Zpravy_CEM_pertuse_2016.pdf
www.szu.cz/tema/prevence/syndrom-daviveho-kasle-pertuse-a-parapertuse-v-ceske-2
Dospělí se v přírodě chovají jinak než děti a dovedou se spíše vyhnout napadení klíštětem. Pravděpodobnost onemocnění a také trvalé následky ale se stoupajícím věkem rostou. Kdo se tedy potřebuje chránit před klíšťovou encefalitidou?
Černý kašel, příušnice, spalničky a další nemoci, před kterými se lze chránit očkováním, se znovu vrací na scénu. Jednou z příčin je odkládání očkování u dětí na pozdější dobu. Mezi lidmi totiž koluje řada nebezpečných mýtů, které v rodičích budí zbytečné obavy z očkování.
Možná i ve vás hlodá nejistota: co ten stále omílaný hliník přidávaný do očkovacích látek? Nejsou kvůli němu vakcíny opravdu nebezpečné? Nebojte se, nejsou. Přečtěte si proč.
Otestujte se
Dobry den, jsem ve veku 50+ a 25 let na BL diete (diagnostikovana celiakie); gastro lekar doporucuje kazdy rok ockovani proti chripce a take ockovani proti pneumokokove infekci co 5 let. Ziji v zahranici. Jaky je Vas nazor na ock. proti pneumokokove infekci pri celiakii. dekuji.
Dobrý den. Celiakie nezvyšuje riziko infekčních onemocnění. Pacienti s celiakií by tedy měli být očkováni stejně jako ostatní lidé daného věku. Každoroční očkování proti chřipce je určitě vhodné, chřipku může dostat kdokoli a i vážné komplikace může kdokoli. Pneumokoková vakcína pro pacienktu ve 25 letech není indikována. V 50 letech může mít smysl 1 dávka vakcíny, ale všeobecně se nedoporučuje. Přeočkování po 5 letech určitě ne. Podle doporučení ACIPu (americký Poradní sbor pro imunizační postupy) by se mělo očkovat až v 65 letech (celiakie není považována za rizikový faktor, který by opodstatňoval dřívější vakcinaci).