Úbytek nemocných neznamená konec očkování. Platí to i pro dávivý kašel

Vakcinace proti dávivému (černému) kašli je u nás součástí povinného očkování. A právě na příkladu pertuse si můžeme ukázat, jak velký význam očkování má a co umí vakcinace udělat s nemocností.

V roce 2016 bylo v ČR nahlášeno 627 případů dávivého kašle. Je to málo, nebo moc? V porovnání s nemocností před zavedením plošného očkování v roce 1958 jde o zanedbatelné číslo. Nejvyšší nemocnost byla v minulosti zaznamenána dva roky před tímto zlomovým datem, v roce 1956 – tehdy dávivým kašlem onemocnělo bezmála 50 tisíc osob.

Pokles o tisíce případů

Po zavedení očkování výrazně klesala nemocnost i úmrtnost dětských pacientů. Vakcinace byla tak zásadním krokem, že v roce 1989 u nás dávivým kašlem onemocnělo jen 5 lidí. Jak si však můžeme vysvětlit nárůst na stávajících šest stovek nemocných?

Rozhodně se nejedná o selhání vakcíny nebo neúčinnost očkování. V dlouhodobém horizontu se opakují 2–5leté cykly nárůstu a opětovného poklesu nemocnosti.

Tyto cykly dokládají, že bakterie Bordetella pertusis, způsobující dávivý kašel, je trvale přítomna v naší populaci. Očkování je proto určitě namístě.

Proč nepodceňovat ochranu očkováním

• Dávivý kašel je bakteriální onemocnění dýchacích cest. Provázejí ho záchvaty kašle trvající i několik měsíců.
• K onemocnění se mohou přidat komplikace, například zápal plic, křeče nebo kýla.
• Nejohroženější skupinou jsou děti do jednoho roku věku, které ještě nebyly plně nebo vůbec očkovány. Právě do této věkové kategorie spadal případ jednoho loňského úmrtí souvisejícího s dávivým kašlem.
• Jedním z obecných principů očkování je podpora kolektivní imunity. Ta snižuje riziko rozšíření nemoci v populaci a chrání právě děti, které ještě nemohly být kvůli nízkému věku očkovány.

Očkování proti dávivému kašli je u nás v současné době součástí tzv. hexavakcíny, která chrání proti šesti různým nemocem. Kromě dávivého kašle to jsou ještě záškrt, tetanus, invazivní onemocnění vyvolané bakterií Haemophilus influenzae b, přenosná dětská obrna a virová hepatitida B. Očkování probíhá ve 4 dávkách a zahajuje se od 9. týdne věku dítěte.

(pak)

Zdroje:

www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Pertuse/Zpravy_CEM_pertuse_2016.pdf

www.szu.cz/tema/prevence/syndrom-daviveho-kasle-pertuse-a-parapertuse-v-ceske-2

Očkování nezabíjí, ale infekce ano. Zeptejte se v Africe!

Spalničky, tetanus, černý kašel, tuberkulóza nebo dětská obrna berou v rozvojových zemích každý rok život milionům dětí. Medicína však zná způsob, jak těmto úmrtím zabránit. Je to očkování.

Jedna falešná studie způsobila řetězovou reakci obav z autismu po očkování

Strach z autismu patří mezi rodiči, kteří mají pochybnosti o bezpečnosti očkování, k nejčastěji uváděným obavám. Souvislosti mezi vakcínami a poruchami autistického spektra ale nebyly nikdy vědecky potvrzeny. Co se tedy na rozvoji autismu podílí, když očkování to není?

Očkování proti HPV je důležité i pro kluky. Víte proč?

Očkování proti lidskému papilomaviru (známý také pod zkratkou HPV) je v České republice plně hrazeno ze zdravotního pojištění pro všechny dívky a chlapce ve věku 13 let. Přesto některé rodiny váhají, jestli nechávat očkovat i chlapce. Myslí si totiž, že HPV se týká jen dívek a žen. Tak tomu ale vůbec není.

číst další články