Kdy je lepší očkování odložit
Rodiče mnohdy nemají jasno v tom, kdy může či nesmí být jejich dítě očkováno. Napovíme, jak lékaři vzhledem k vakcinaci hodnotí nemoc a nežádoucí či alergické reakce.
Jedním ze zásadních kroků, kterými můžeme pomoci dětem k lepšímu zdraví, je očkování proti pneumokokům. Ale děláme to doopravdy?
V dětské populaci jsou závažnými pneumokokovými infekcemi nejvíce ohroženi ti nejmenší – miminka a děti do pěti let. Zvláště pro ně je tedy důležité podstoupit očkování, které je dobrovolné a měl by ho nabízet každý praktický pediatr.
Vakcíny proti pneumokokům dětem do 11 měsíců plně hradí zdravotní pojišťovna, a to v nejlevnější variantě, kterou je vakcína Synflorix. Na vakcínu Prevenar se doplácí cca 400–500 Kč. Vakcína Synflorix chrání před deseti kmeny pneumokoků, Prevenar před třinácti. V roce 2014 dostalo v České republice alespoň jednu dávku vakcíny proti pneumokokům 74 % dětí.
Pokud srovnáme proočkovanost dětí proti pneumokokům v roce 2014 u nás například s Velkou Británií, tak tam bylo ve stejném období očkováno 94,1 % dětí. I ve Velké Británii je očkování proti této infekci plně hrazené a snadno dostupné. Výchozí podmínky jsou tedy totožné. Zájem britských rodičů o očkování proti pneumokokům je ale jednoznačně větší.
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je patrné, že očkování v míře, v jaké jsou naše děti očkovány, zachránilo životy a také snížilo spotřebu antibiotik, což je velmi významné.
V roce 2015 nedošlo podle údajů SZÚ na našem území ani k jednomu selhání vakcíny, závažné pneumokokové infekci podlehly dvě děti, obě neočkované. Ve společnosti nicméně často slýcháme o selhání očkování. Tento pojem je ale prakticky vždy mylně spojován s nezávažnou infekcí kmenem, proti kterému se neočkuje. Vakcína je vyvinuta tak, aby chránila děti před závažnou infekcí – především před zánětem mozkových blan, zápalem plic a otravou krve.
Z informací SZÚ dále vyplývá, že když nastane pokles proočkovanosti, dostaví se i vzestup počtu infekcí. Vzhledem k tomu, že prevence je vždy jednodušší, levnější a pohodlnější než léčba, měli bychom se snažit tomu zabránit.
(pez)
Zdroj:
http://content.digital.nhs.uk
www.vakcinace.eu
www.nhs.uk
https://zpravy.aktualne.cz
www.zdravotnickydenik.cz
http://www.tribune.cz
Rodiče mnohdy nemají jasno v tom, kdy může či nesmí být jejich dítě očkováno. Napovíme, jak lékaři vzhledem k vakcinaci hodnotí nemoc a nežádoucí či alergické reakce.
Očkování proti lidskému papilomaviru (známý také pod zkratkou HPV) je v České republice plně hrazeno ze zdravotního pojištění pro všechny dívky a chlapce ve věku 13 let. Přesto některé rodiny váhají, jestli nechávat očkovat i chlapce. Myslí si totiž, že HPV se týká jen dívek a žen. Tak tomu ale vůbec není.
Hlavní složkou vakcíny je virus, bakterie nebo toxin způsobující nemoc, proti níž se očkuje. Ve vakcíně však musí být i další látky, které zajistí její bezpečnost a účinnost. Všechny složky mají svůj význam, a proto není důvod se kvůli nim očkování vyhýbat.