Příběhy pacientů – dětí s komplikacemi záškrtu narůstají

Média v posledních letech plní smutné příběhy dětí, které podlehly komplikacím záškrtu. Nebezpečná nemoc, která byla nejen v Evropě dlouhá léta považována za téměř vymýcenou, se znovu objevuje. Jedním z důvodů je narůstající vlna odporu proti očkování.

Téměř zapomenutá choroba

V České republice nebyl v posledních letech hlášen ani jeden případ tohoto závažného onemocnění. Podobně je na tom i zbytek Evropy, i když se v některých zemích našeho kontinentu záškrt začíná znovu objevovat. Většinou se jedná o zavlečenou nákazu, některé případy jsou však způsobeny tím, že rodiče nenechali svoje dítě proti záškrtu očkovat.

Odpůrci vakcín tak začínají vážně hazardovat se zdravím svých blízkých. Záškrt bohužel není tak vzácnou nemocí v jiných částech světa, zejména v méně vyspělých zemích. Nakazit se tak mohou i čeští cestovatelé vyrážející za exotikou.

Základní fakta

• Záškrt je infekční onemocnění způsobené bakterií Corynebacterium diphtheriae.
• Zdrojem jsou nemocní lidé nebo takzvaní bacilonosiči, tedy zdánlivě zdravé osoby nosící choroboplodné zárodky.
• Infekce se šíří kapénkami, popřípadě stykem s infikovanými předměty.
• Nejčastěji se nakazí děti do pěti let a dospělí nad šedesát let. Nákaza je však možná v jakémkoli věku.
• Nemoc se většinou projevuje jako těžká povlaková angína.
• Povlaky se nevytváří pouze na mandlích, ale mohou vznikat i v hltanu a hrtanu. Postupně dochází k mohutnému otoku dýchacích cest a krku se zvyšující se horečkou.
• Komplikací záškrtu je produkce toxinu, který prostupuje do krevního řečiště, kde způsobuje poškození srdce, nervové tkáně a ledvin.

Příběhy pacientů – dětí

• Španělsko přede dvěma lety zaznamenalo první případ záškrtu od roku 1986. Šestiletý chlapec z Katalánska musel být v kritickém stavu převezen na jednotku intenzivní péče, kde podstoupil komplexní léčbu. Vzhledem k tomu, že většina španělské populace je proočkovaná a s výskytem této nemoci se nepočítalo, velmi obtížně se pro něj v místních zdravotnických zařízeních hledal lék. Nakonec musel být dovezen až z Ruska. Chlapce se navzdory snahám lékařů nepodařilo zachránit. Jeho rodiče, původně odpůrci očkování, byli zdrceni mylnými informacemi, které přináší komunita odpůrců očkování.
• V červnu roku 2016 zemřely v Malajsii tři děti na komplikace záškrtu, celkový počet úmrtí za rok byl ale mnohem vyšší. Očkování totiž v Malajsii není povinné a část populace si ho z finančních důvodů nemůže dovolit.
• Smutné zprávy přichází i z Indie, kde se v posledních letech objevilo několik případů velmi vzácné srdeční komplikace záškrtu. V publikovaném výzkumu byly popsány tři děti, přičemž jedno z nich nemoci podlehlo a dalšímu musel být implantován srdeční kardiostimulátor kvůli těžkému poškození srdce. Třetí dítě bylo z nemocnice propuštěno bez větších trvalých následků.

(holi)

Zdroje:
1. http://szu.cz
2. www.ncbi.nlm.nih.gov
3. www.iflscience.com
4. www.channelnewsasia.com
5. www.cdc.gov

Meningokokový zánět mozku může mít trvalé následky. Když ho přežijete

Diagnóza zněla neúprosně – meningokok. Šance na přežití: čtyři procenta. Postupně jí selhávaly orgány, lékaři museli přikročit k amputaci obou dolních končetin ve stehně… Výsledek?

Encefalitida hrozí i ze syrového mléka. Jak se chránit?

Klíšťovou encefalitidu sice většinou přenášejí infikovaná klíšťata, nakazit se však můžete i ze syrového, nepasterizovaného mléka. Proč tomu tak je a jak se dá nákaze předejít?

Může za pokles výskytu infekcí hygiena? Fatální omyl

Jeden z největších omylů antivakcinačního hnutí je názor, že za pokles výskytu infekcí může hygiena, nikoli očkování. Na následujících řádcích vysvětlíme proč.

číst další články