Pneumokok neboli bakterie Streptococcus pneumoniae způsobuje závažná onemocnění. Ohrožuje děti všech věkových skupin, ale nejvíc děti mladší dvou let. Naštěstí je možné chránit se před ním očkováním.
Pneumokok v těle napadá různé orgány a tkáně. Je schopen vyvolat:
Děti s pneumokokovým onemocněním většinou mají vysoké horečky (okolo 39 °C) a další příznaky podle toho, kterou část těla bakterie napadla. Typické jsou kašel, ztuhlá šíje, malátnost, bolest hlavy, bolest na hrudi, neutišitelný pláč a dušnost. Dítě může také zvracet. Léčba vyžaduje nasazení antibiotik, někdy i kombinaci více druhů.
Čím menší dítě onemocní, tím těžší bývá průběh nemoci. Pneumokok může zanechat i trvalé následky. Existuje ovšem spolehlivý způsob ochrany proti pneumokokovým infekcím – očkování. V České republice v posledních pěti letech výskyt pneumokokových onemocnění výrazně poklesl právě díky rozšíření vakcinace.
Zkušenost s pneumokokovou meningitidou u ročního dítěte dokládá, jak vážné mohou tyto infekce být. Případ z Kliniky infekčního lékařství Lékařské fakulty Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava dokazuje, jak riskantní a nebezpečné je nenechat dítě očkovat. Co se stalo?
Roční dítě trpělo několik dní teplotami, bylo neklidné, plačtivé a postupně se u něj rozvíjela porucha vědomí. Dítě muselo být hospitalizováno a po různých vyšetřeních (mimo jiné odběry krve, odběr mozkomíšního moku z páteřního kanálu v oblasti beder, ultrazvuk mozku) byla stanovena diagnóza zánětu mozkových blan. Původcem byla bakterie Streptococcus pneumoniae. Nemoc zanechala trvalé následky v podobě oboustranné hluchoty.
Pro všechny případy dodejme, že na očkování proti pneumokokovým infekcím není pozdě ani po prodělaném zánětu mozkových blan.
(pak)
Zdroje:
emedicine.medscape.com/article/967694-overview
www.szu.cz/uploads/IPO/Medical_Tribune_25032014.pdf
Bakterie Streptococcus pneumoniae čili pneumokok se nachází u více než poloviny zdravých dětí. Sídlí v nosohltanu a žádné problémy nevyvolá. To se však v jisté situaci může rychle změnit. Kdy se pneumokok stává hrozbou a jak se bránit?
Poslanecká sněmovna schválila úpravy týkající se úhrad některých vakcín v rámci veřejného zdravotního pojištění. Které změny by měly začít platit od začátku roku 2018?
Sleduje se v Evropě počet očkovaných osob? Existuje nějaký mezinárodní plán, který určuje priority týkající se vakcinace? Odpovědi na tyto a další otázky přináší zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), která hodnotí proočkovanost v Evropě i aktuální poznatky a rizika související s očkováním.
Otestujte se
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak dlouho po sobě se mají správně očkovat vakcíny Hexaima v schématu 2+1. Pan doktor očkoval mou dceru poprvé v jejím 4.měsíci, druhou vakcínou v jejím 8. měsíci a poslední vakcínu jí dal v jejím 12 mes. Jak jsem se ale nyní dozvěděla, tak rozestup mezi druhou a třetí dávkou má být alespon 6 měsíců a moje malá měla v podstatě jen 4,5 měsíce. Problém je ten, že mi po posledním očkování přestala na pár měsíců říkat slova, která dosud uměla (cca 5 slov) a vůbec celkově přestala povídat. Nyní ve jejích třech letech chodíme na logopedii a po různých specialistech, protože stále nemluví. Když jsem to konzultovala s lékařem, tak mi řekl, že z očkování určitě mluvit nepřestala. Jenže já mám stejně pochybnosti, že jí prostě naočkoval moc brzy a že to zapříčinilo to, že přestala mluvit. Takže se snažím zjistit, jestli lékař pochybil a naočkoval ji moc brzy, nebo ne. děkuji
Dobrý den, pokud se využívá tzv. schéma 2+1, je dle doporučení výrobce vhodné, aby mezi 1. a 2. dávkou byl interval nejméně 2 měsíce a přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování. Neznám ale zdravotní stav Vaší dcery, ani důvody, které vedly k jinému načasování, předpokládám ale, že k tomu měl Váš pediatr důvod. Výrobce vakcíny neuvádí v souhrnu údajů o této vakcíně vedlejší účinky, které by se podobaly potížím, které popisujete, také se jako Váš pediatr domnívám, že důvodem není podání očkovací látky. S pozdravem a přáním zlepšení situace, MUDr. Hana Ševčíková