Vakcíny plné škodlivin? Omyl, každá složka je důležitá

Hlavní složkou vakcíny je virus, bakterie nebo toxin způsobující nemoc, proti níž se očkuje. Ve vakcíně však musí být i další látky, které zajistí její bezpečnost a účinnost. Všechny složky mají svůj význam, a proto není důvod se kvůli nim očkování vyhýbat.

Vakcíny mohou obsahovat živé nebo usmrcené (inaktivované) viry či bakterie. V obou případech vakcína funguje tak, že „nabudí“ imunitní systém, aby si myslel, že bojuje se skutečnou nemocí. Tělo začne vytvářet protilátky a ty v něm zůstanou pro případný budoucí boj se skutečnou nákazou.

Pomocných látek ve vakcínách se nemusíte obávat. Proč?

• Přídatné látky slouží k tomu, aby podpořily reakci těla na očkování.
• Vakcína je díky nim účinnější a ochrana dlouhodobější.
• U některých očkování se díky přidaným látkám dokonce může snížit počet nutných dávek.
• Množství pomocných látek ve vakcínách je velmi malé, a proto není důvod mít z nich strach. Pokud vyvolají nějakou místní reakci, většinou se jedná jen o zarudnutí v místě vpichu.

Přídatné látky a jejich role

1. Thiomersal. Látka obsahující rtuť brání nežádoucím bakteriím, aby se ve vakcíně množily a zjednodušeně řečeno ji „znečistily“. V minulosti se používala hlavně u vícedávkových nádobek s očkovací látkou, ze kterých se pomocí jehly a stříkačky odebírala očkovací látka pro více pacientů. U jednorázových injekcí, které jsou v současnosti běžné, se od konzervačních látek s obsahem rtuti ustupuje. Žádné studie ovšem neprokázaly, že by rtuť ve vakcínách souvisela například s rozvojem autismu.
2. Živočišná želatina. Želatina se ve vakcínách využívá jako stabilizátor a slouží k ochraně proti horku nebo mrazu. Stejně jako u ostatních používaných stabilizátorů není důvod se jí obávat. Problém by tato látka mohla způsobit u osob, které trpí alergií na živočišnou želatinu. V takovém případě je potřeba konzultovat vhodnou vakcínu s lékařem.
3. Formaldehyd. Tato chemická látka se využívá při výrobě vakcín s usmrcenými viry nebo bakteriemi. V hotové vakcíně zůstává jen stopové množství formaldehydu, a tak se nemusíte bát, že by při očkování poškodil zdraví.
4. Antibiotika. Do některých vakcín se přidávají antibiotika, aby se zabránilo množení bakterií během výroby a skladování vakcíny. Množství antibiotik je však velmi malé a nepoužívají se taková, u kterých je vyšší riziko alergické reakce (například penicilin).
5. Hlinité soli. Soli hliníku se do vakcín přidávají kvůli lepší reakci těla na očkování. Přidaného hliníku je minimálně a tělo ho během několika dnů samo vyloučí. Žádné studie neprokázaly, že by tato látka představovala pro děti v rámci očkování nějaké riziko.

(pak)

Zdroje:

vk.ovg.ox.ac.uk/vaccine-ingredients

www.cdc.gov/vaccines/hcp/patient-ed/conversations/downloads/vacsafe-thimerosal-color-office.pdf

www.nhs.uk/Conditions/vaccinations/Pages/vaccine-ingredients.aspx

Jedna falešná studie způsobila řetězovou reakci obav z autismu po očkování

Strach z autismu patří mezi rodiči, kteří mají pochybnosti o bezpečnosti očkování, k nejčastěji uváděným obavám. Souvislosti mezi vakcínami a poruchami autistického spektra ale nebyly nikdy vědecky potvrzeny. Co se tedy na rozvoji autismu podílí, když očkování to není?

Potřebují miminka očkování proti pneumokokům?

Když se u miminka započne s očkováním, je na rodičích, aby rozhodli, zda kromě povinných vakcín dostane jejich potomek i ty doporučené. Za zvážení rozhodně stojí očkování proti pneumokokům. Přinášíme odpovědi na tři nejčastější dotazy rodičů ohledně tohoto očkování.

Příběhy pacientů – dětí s komplikacemi záškrtu narůstají

Média v posledních letech plní smutné příběhy dětí, které podlehly komplikacím záškrtu. Nebezpečná nemoc, která byla nejen v Evropě dlouhá léta považována za téměř vymýcenou, se znovu objevuje. Jedním z důvodů je narůstající vlna odporu proti očkování.

číst další články