Vakcíny plné škodlivin? Omyl, každá složka je důležitá

Hlavní složkou vakcíny je virus, bakterie nebo toxin způsobující nemoc, proti níž se očkuje. Ve vakcíně však musí být i další látky, které zajistí její bezpečnost a účinnost. Všechny složky mají svůj význam, a proto není důvod se kvůli nim očkování vyhýbat.

Vakcíny plné škodlivin? Omyl, každá složka je důležitá

Vakcíny mohou obsahovat živé nebo usmrcené (inaktivované) viry či bakterie. V obou případech vakcína funguje tak, že „nabudí“ imunitní systém, aby si myslel, že bojuje se skutečnou nemocí. Tělo začne vytvářet protilátky a ty v něm zůstanou pro případný budoucí boj se skutečnou nákazou.

Pomocných látek ve vakcínách se nemusíte obávat. Proč?

Přídatné látky a jejich role

  1. Thiomersal. Látka obsahující rtuť brání nežádoucím bakteriím, aby se ve vakcíně množily a zjednodušeně řečeno ji „znečistily“. V minulosti se používala hlavně u vícedávkových nádobek s očkovací látkou, ze kterých se pomocí jehly a stříkačky odebírala očkovací látka pro více pacientů. U jednorázových injekcí, které jsou v současnosti běžné, se od konzervačních látek s obsahem rtuti ustupuje. Žádné studie ovšem neprokázaly, že by rtuť ve vakcínách souvisela například s rozvojem autismu.
  2. Živočišná želatina. Želatina se ve vakcínách využívá jako stabilizátor a slouží k ochraně proti horku nebo mrazu. Stejně jako u ostatních používaných stabilizátorů není důvod se jí obávat. Problém by tato látka mohla způsobit u osob, které trpí alergií na živočišnou želatinu. V takovém případě je potřeba konzultovat vhodnou vakcínu s lékařem.
  3. Formaldehyd. Tato chemická látka se využívá při výrobě vakcín s usmrcenými viry nebo bakteriemi. V hotové vakcíně zůstává jen stopové množství formaldehydu, a tak se nemusíte bát, že by při očkování poškodil zdraví.
  4. Antibiotika. Do některých vakcín se přidávají antibiotika, aby se zabránilo množení bakterií během výroby a skladování vakcíny. Množství antibiotik je však velmi malé a nepoužívají se taková, u kterých je vyšší riziko alergické reakce (například penicilin).
  5. Hlinité soli. Soli hliníku se do vakcín přidávají kvůli lepší reakci těla na očkování. Přidaného hliníku je minimálně a tělo ho během několika dnů samo vyloučí. Žádné studie neprokázaly, že by tato látka představovala pro děti v rámci očkování nějaké riziko.

(pak)

Zdroje:

vk.ovg.ox.ac.uk/vaccine-ingredients

www.cdc.gov/vaccines/hcp/patient-ed/conversations/downloads/vacsafe-thimerosal-color-office.pdf

www.nhs.uk/Conditions/vaccinations/Pages/vaccine-ingredients.aspx

 

Hodnocení článku Líbí se vám článek?
Počet hodnocení: 1
Očkování proti příušnicím bude mít nové schéma

Očkování proti příušnicím bude mít nové schéma

Očkování proti příušnicím čekají změny v podobě nového načasování vakcinace. Jak přesně se změní očkovací kalendář? A proč se tato úprava chystá?

Jedna falešná studie způsobila řetězovou reakci obav z autismu po očkování

Jedna falešná studie způsobila řetězovou reakci obav z autismu po očkování

Strach z autismu patří mezi rodiči, kteří mají pochybnosti o bezpečnosti očkování, k nejčastěji uváděným obavám. Souvislosti mezi vakcínami a poruchami autistického spektra ale nebyly nikdy vědecky potvrzeny. Co se tedy na rozvoji autismu podílí, když očkování to není?

Jak houbařit beze strachu z klíšťat

Jak houbařit beze strachu z klíšťat

Houbařská sezóna se rozbíhá. Pokud bude přát počasí, mají před sebou náruživí sběrači několik měsíců častého pobytu v přírodě. Což znamená stejně dlouhé období plné rizika nákaz některou z nemocí přenášených klíšťaty. Nabízíme tipy, jak nebezpečí minimalizovat.

Jaká očkování jsou pro Vás vhodná?

Otestujte se
Poradna lékaře

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak dlouho po sobě se mají správně očkovat vakcíny Hexaima v schématu 2+1. Pan doktor očkoval mou dceru poprvé v jejím 4.měsíci, druhou vakcínou v jejím 8. měsíci a poslední vakcínu jí dal v jejím 12 mes. Jak jsem se ale nyní dozvěděla, tak rozestup mezi druhou a třetí dávkou má být alespon 6 měsíců a moje malá měla v podstatě jen 4,5 měsíce. Problém je ten, že mi po posledním očkování přestala na pár měsíců říkat slova, která dosud uměla (cca 5 slov) a vůbec celkově přestala povídat. Nyní ve jejích třech letech chodíme na logopedii a po různých specialistech, protože stále nemluví. Když jsem to konzultovala s lékařem, tak mi řekl, že z očkování určitě mluvit nepřestala. Jenže já mám stejně pochybnosti, že jí prostě naočkoval moc brzy a že to zapříčinilo to, že přestala mluvit. Takže se snažím zjistit, jestli lékař pochybil a naočkoval ji moc brzy, nebo ne. děkuji

Dobrý den, pokud se využívá tzv. schéma 2+1, je dle doporučení výrobce vhodné, aby mezi 1. a 2. dávkou byl interval nejméně 2 měsíce a přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování. Neznám ale zdravotní stav Vaší dcery, ani důvody, které vedly k jinému načasování, předpokládám ale, že k tomu měl Váš pediatr důvod. Výrobce vakcíny neuvádí v souhrnu údajů o této vakcíně vedlejší účinky, které by se podobaly potížím, které popisujete, také se jako Váš pediatr domnívám, že důvodem není podání očkovací látky. S pozdravem a přáním zlepšení situace, MUDr. Hana Ševčíková

Soutěž

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá
Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá.