Očkování proti příušnicím čekají změny v podobě nového načasování vakcinace. Jak přesně se změní očkovací kalendář? A proč se tato úprava chystá?
Ministerstvo zdravotnictví připravuje změnu očkovacího kalendáře, která se dotkne očkování proti příušnicím. Změny by měly začít platit od začátku roku 2018 a budou zakotveny v novele vyhlášky o očkování proti infekčním chorobám, tedy v tzv. očkovacím kalendáři.
Proč se chystá změna?
Důvodem pro tuto změnu je především šíření příušnic mezi dospělými, kteří byli v dětství očkováni, a přesto v pozdějším věku touto infekční nemocí onemocní. Propuknutí příušnic u očkovaných jedinců může mít několik příčin – pokles účinnosti vakcíny po 15. roce života, změnu v kolujícím viru či selhání příušnicové složky v očkovací látce.
Názor dětského lékaře
Podle MUDr. Petra Kadlečka je tato změna krok správným směrem. „Je známo, že u vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám je právě komponenta proti příušnicím nejslabší, co se týče procentuální úspěšnosti tvorby protilátek. Druhá dávka vakcíny se dává jak pro posílení tvorby protilátek, tak proto, aby si je vytvořili i ti, kteří jich po první dávce nevytvořili dostatek,“ přibližuje dětský lékař. „Posunutím druhé dávky do pozdějšího věku tedy pravděpodobně dojde k prodloužení ochrany. To je u spalniček, zarděnek i příušnic jistě žádoucí vzhledem k možným komplikacím. Mezi ně patří:
poškození pohlavních žláz virem příušnic u obou pohlaví,
poškození plodu virem zarděnek při nákaze během těhotenství,
neléčitelné poškození mozku virem spalniček, které může způsobit smrt.“
Nové intervaly v očkování
V současné době se první dávka očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám aplikuje od 15. měsíce věku dítěte a druhá následuje po 6 až 10 měsících. Jak by mělo očkovací schéma vypadat od roku 2018?
Interval mezi první a druhou dávkou se prodlouží o 4 roky.
Aplikace druhé dávky tedy neproběhne ve dvou letech věku dítěte, ale až před nástupem do školy mezi 5. a 6. rokem věku.
Očkovat se bude i nadále živými oslabenými kmeny tří virů (spalničky, příušnice, zarděnky). Z anglických názvů těchto tří chorob (measles, mumps a rubella) pochází zkratka MMR, která se používá pro označení této vakcíny.
Vše podstatné o příušnicích
Příušnice (parotitida) jsou infekční virové onemocnění, které postihuje slinné žlázy – především příušní. Přenos probíhá vzdušnou cestou a nemoc se snadno šíří v kolektivu. Pokud komplikace postihnou varlata nebo vaječníky, mohou příušnice způsobit neplodnost.
K projevům nemoci patří vysoké teploty, bolesti hlavy a svalů, nevolnost a bolesti příušních žláz.
Nejohroženější skupinou jsou mladí lidé ve věku 15–25 let a děti mladšího školního věku.
Léčba vyžaduje klid na lůžku. Podávají se léky proti horečce, někdy se přidávají také protizánětlivé léky.
Na otoky slinných žláz se doporučují obklady.
V ČR onemocnělo příušnicemi v prvním pololetí letošního roku 1 128 osob. V Praze bylo zaznamenáno 112 případů. To odpovídá nemocnosti 8,75 případů na 100 000 obyvatel.
Lidský papilomavirus způsobuje rakovinu děložního čípku u žen a genitální bradavice (a další onemocnění) u obou pohlaví. S tímto virem se v životě setká až 80 % lidí. Očkovat proti němu se mohou nechat i dospělí.
Strach z autismu patří mezi rodiči, kteří mají pochybnosti o bezpečnosti očkování, k nejčastěji uváděným obavám. Souvislosti mezi vakcínami a poruchami autistického spektra ale nebyly nikdy vědecky potvrzeny. Co se tedy na rozvoji autismu podílí, když očkování to není?
Meningokoková onemocnění nejsou častá, ale o to závažnější je jejich průběh. Bakterie může nakazit každého, ale nejvíce jsou ohroženy děti a osoby, které ještě nedosáhly 20 let.