Končí období, ve kterém jsou u nás klíšťata nejaktivnější. Vědci zveřejnili výsledky testování těchto parazitů na přítomnost lymeské boreliózy. Jak to dopadlo a kdy začít myslet na obranu proti nemocem přenášeným klíšťaty?
K výsledkům letošního testování klíšťat na klíšťovou encefalitidu, o kterém jsme psali již dříve, přibyly také poznatky o počtu klíšťat nakažených lymeskou boreliózou. Hygienici v Praze sbírali klíšťata v devíti lokalitách a celkem jich vyšetřili téměř pět stovek.
Přestože čísla naznačují, kde je potřeba nejvíc dbát na ochranu před přisátím klíštěte, důvod k obavám není ani v nejrizikovějších oblastech. Ne každý, kdo na sobě najde klíště, totiž onemocní lymeskou boreliózou. Na přenos infekce má vliv mnoho faktorů, například délka přisátí či stav obranyschopnosti organismu. Pečlivou ochranou (vhodný oděv, obuv a repelenty) navíc můžete riziko napadení výrazně snížit.
Proti lymeské borelióze se nelze chránit vakcínou. Proti klíšťové encefalitidě ale ano. Pokud jste vakcinaci až doteď odkládali, využijte letošní zimu jako přípravu na příští sezónu. Tři dávky podle základního očkovacího schématu pohodlně stihnete tak, abyste byli na jaře připraveni bez obav vyrazit do přírody. Klíšťata totiž začínají být aktivní již v dubnu. O tom se můžete přesvědčit i v předpovědi aktivity klíšťat, kterou zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav.
(pak)
Zdroj:
http://portal.chmi.cz/predpovedi/predpovedi-pocasi/ceska-republika/predpoved-aktivity-klistat
Očkovací látka uložená v mikroskopických částicích, ze kterých se po očkování uvolní jen první dávka vakcíny a další se do těla dostanou až později, v předem stanovený čas. Tak by se dal stručně přiblížit objev vědců z Massachusettského technologického institutu.
Antibiotika v očkovacích látkách budí u některých rodičů obavy – především kvůli riziku alergických reakcí. Ty ale bývají zcela ojedinělé. Prozradíme, jaký význam antibiotika přidávaná do vakcín mají.
V souvislosti s očkováním běžně zaznívají výrazy jako očkovací kalendář nebo povinná vakcinace a také odkazy na vyhlášky. Podívejme se tedy na očkování jinak než ze zdravotního hlediska. Řekněme si, které právní předpisy vakcinaci v České republice upravují.
Otestujte se
Dobrý den, syn 5,5 měsíce dostal 2.dávku hexy spolu s prevenarem 13, nástup teploty 39,5 tentýž den. Potlačení panadolem. Spal stejně jako kterou koliv jinou noc. Kojen dle potřeby. A druhý den už jíst odmítal, plakal více než jindy, postával a večer začal zvracet. Byl apatický, bledý,až do žluta. Bez teploty a však mokré čelo. Tento stav trval 2 hodiny. Poté se nechal nakojit a začalo druhé peklo. Křeče v bříšku. Nespal,hodně plakal. Snad tento stav se brzy zlepší. Moje otázka je kolem 3.dávky hexy. Může se tento scénář opakovat?ne li zhoršovat?
Dobrý den, v tomto období cirkulují v populaci viry způsobující gastroenteritidy, může to být jen časová náhoda, ten problém mohl nastat i bez vakcinace. Neočkovaných dětí s podobnými potížemi jsem viděl v posledních dnech několik. To ale neznamená, že by se to mělo podcenit u 3. dávky. Pro jistotu už v budoucnu v nižším dětském věku nepodávejte dvě vakcíny v jeden den, ale s odstupem min. 2 týdnů - to asi nebyla příčina ale je to preventivní opatrnost. Možné je očkování pod clonou antihistaminika, s preventivní dávkou paralenu ihned po výkonu a pokud by si na to náhodou pediatr netroufal, tak očkovat na dětském oddělení nemocnice, pro klid obou stran. Třetí dávka hexavakcíny je klíčová z hlediska důležité další protekce dítěte, snažil bych se jí aplikovat, ale rozhodné samostatně.