Před klíšťaty nejste nikdy v bezpečí, pokud nejste očkovaní

Pryč jsou doby, kdy nás klíšťata ohrožovala jen několik týdnů v roce. Spolu se změnou klimatu a stále teplejšími zimami se jejich aktivita prodloužila téměř na celý rok!

Před klíšťaty nejste nikdy v bezpečí, pokud nejste očkovaní

Tradičně se za nejvyšší aktivitu klíšťat opravdu považovalo období od května do července, ale vzhledem k aktuálním klimatickým podmínkám musíme s aktivními klíšťaty počítat od března do listopadu. V případě velmi teplých zim, jako byla ta na přelomu let 2006 a 2007, nemusí aktivita klíšťat ustat vůbec. To není jen teorie – němečtí vědci zjistili, že v městském parku v Berlíně byla během této zimy aktivita klíšťat skutečně nepřetržitá.

Tam, kde je teplo a vlhko

Výskyt a aktivita klíšťat jsou do značné míry závislé na klimatických podmínkách. Mají ráda teplo, ale zejména vlhko. Jakmile na jaře vystoupá teplota nad nulu, klíšťata získávají značnou aktivitu a uchovávají si ji po celé jaro, zvláště je-li dostatečně deštivé. V létě se jejich životní podmínky zhoršují, horko a sucho jim nevyhovuje, proto v srpnu a září obvykle pozorujeme úbytek aktivity. Ten se však někdy nedostaví, pokud častěji prší a nedojde k proschnutí vegetace.

Česko stále nechvalně vévodí

S aktivitou klíšťat stoupá riziko napadení člověka. V roce 2016 v ČR poměrně mírná zima a brzká aktivita klíšťat způsobily, že se první případy klíšťové encefalitidy objevily už v únoru a k první nákaze se smrtelným průběhem došlo už v dubnu. Česká republika je po dlouhou dobu na prvním místě v počtu případů klíšťové encefalitidy v rámci celé Evropské unie.

Repelenty nejsou jistota

Nespecifická preventivní opatření v ochraně před nemoci přenášenými klíšťaty, jako repelent či prohlídka těla, jsou sice taky důležitá, sama o sobě však nestačí. V ohnisku nákazy se častěji než dospělé samičky vyskytují menší nymfy, které na těle lehce přehlédneme, zejména ve vlasech, v intimní oblasti nebo podpaží. Navíc přibývá i nákaz způsobených konzumací nepasterizovaného mléka.

Jedinou spolehlivou ochranou před klíšťovou encefalitidou je očkování.

(pez)

Zdroj: DAUTEL, Hans, Cornelia DIPPEL, Daniel KÄMMER, Anita WERKHAUSEN, Olaf KAHL. Winter activity of Ixodes ricinus in a Berlin forest. International Journal of Medical Microbiology [online]. 2008, 298, 50-54 [cit. 2017-02-08]. DOI: 10.1016/j.ijmm.2008.01.010. ISSN 14384221.

http://www.tribune.cz

http://www.khsstc.cz

Hodnocení článku Líbí se vám článek?
Počet hodnocení: 0
Pneumokokové infekce: nebezpečný je nejen zánět mozkových blan

Pneumokokové infekce: nebezpečný je nejen zánět mozkových blan

O pneumokokových infekcích se často hovoří v souvislosti s život ohrožujícím zánětem mozkových blan. Pneumokoky však mohou vyvolat i další onemocnění. Ta sice nejsou tak závažná, ale pro pacienty jsou nepříjemná a mnohdy je doprovázejí komplikace. Které nemoci to jsou?

S chřipkou zůstaňte doma! Chráníte zdraví své i ostatních

S chřipkou zůstaňte doma! Chráníte zdraví své i ostatních

Chřipka může skolit každého bez ohledu na věk nebo celkovou kondici. Není radno ji podceňovat, protože komplikovaný průběh občas zanechá i celoživotní následky.

Nedovolte pneumokokům narušit váš rodinný život

Nedovolte pneumokokům narušit váš rodinný život

Léčba pneumokokové infekce může být běh na dlouhou trať. Kromě samotného léčení je nutné počítat s dostatečnou rekonvalescencí, onemocnění tedy může značně narušit zavedený režim celé rodiny. Pneumokokovým onemocněním se ovšem dá účinně předcházet.

Jaká očkování jsou pro Vás vhodná?

Otestujte se
Poradna lékaře

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak dlouho po sobě se mají správně očkovat vakcíny Hexaima v schématu 2+1. Pan doktor očkoval mou dceru poprvé v jejím 4.měsíci, druhou vakcínou v jejím 8. měsíci a poslední vakcínu jí dal v jejím 12 mes. Jak jsem se ale nyní dozvěděla, tak rozestup mezi druhou a třetí dávkou má být alespon 6 měsíců a moje malá měla v podstatě jen 4,5 měsíce. Problém je ten, že mi po posledním očkování přestala na pár měsíců říkat slova, která dosud uměla (cca 5 slov) a vůbec celkově přestala povídat. Nyní ve jejích třech letech chodíme na logopedii a po různých specialistech, protože stále nemluví. Když jsem to konzultovala s lékařem, tak mi řekl, že z očkování určitě mluvit nepřestala. Jenže já mám stejně pochybnosti, že jí prostě naočkoval moc brzy a že to zapříčinilo to, že přestala mluvit. Takže se snažím zjistit, jestli lékař pochybil a naočkoval ji moc brzy, nebo ne. děkuji

Dobrý den, pokud se využívá tzv. schéma 2+1, je dle doporučení výrobce vhodné, aby mezi 1. a 2. dávkou byl interval nejméně 2 měsíce a přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování. Neznám ale zdravotní stav Vaší dcery, ani důvody, které vedly k jinému načasování, předpokládám ale, že k tomu měl Váš pediatr důvod. Výrobce vakcíny neuvádí v souhrnu údajů o této vakcíně vedlejší účinky, které by se podobaly potížím, které popisujete, také se jako Váš pediatr domnívám, že důvodem není podání očkovací látky. S pozdravem a přáním zlepšení situace, MUDr. Hana Ševčíková

Soutěž

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá
Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá.