Hliník ve vakcínách – proč se ho nebát

Možná i ve vás hlodá nejistota: co ten stále omílaný hliník přidávaný do očkovacích látek? Nejsou kvůli němu vakcíny opravdu nebezpečné? Nebojte se, nejsou. Přečtěte si proč.

Hliník ve vakcínách – proč se ho nebát

Každá vakcína podléhá velmi přísnému testování ještě před uvedením do praxe a toto sledování není nikdy ukončeno. Výrobci očkovacích látek i kontrolní úřady se stále intenzivně zajímají o výskyt nežádoucích účinků. V případě jakýchkoli pochybností okamžitě zasahují.

V USA má tyto záležitosti na starost Úřad pro kontrolu léků a potravin (Food and Drug Administration, FDA). Ten nechal udělat vysoce kvalitní nezávislou studii, jejímž úkolem bylo zmapovat působení hliníku ve vakcínách. Tato studie:

  1. se zaměřila na očkování dětí do jednoho roku života, protože právě u nich jsou dávky škodlivin nejvýznamnější,
  2. ukázala, že přínos vakcín s obsahem hliníku mnohonásobně a v podstatě nevyčíslitelně převyšuje možné nežádoucí účinky,
  3. označila riziko pro děti do jednoho roku jako bezvýznamné.

Hluboko pod hranicí rizika

Hliník výrazně zesiluje účinky vakcín – povzbuzuje imunitní systém k odpovědi a zvýšení obranyschopnosti organismu. Používá se již více než 60 let a nežádoucí reakce nejsou časté. Pokud se objeví, většinou se jedná o podráždění v místě vpichu. Existují i další důvody, proč se hliníku ve vakcínách nebát:

  1. Celková dávka hliníku podaného v prvním roce života je maximálně 4,2 mg (při nejintenzivnějším možném očkovacím schématu). Nejedná se však o sloučeniny, které by se vstřebávaly do krevního oběhu. Jsou to nerozpustné částice (jakési mikroskopické kamínky). Zůstávají uložené ve tkáních, kam se dostaly při injekci, a chovají se netečně. Do krevního oběhu se dostává jen velmi malé množství hliníku. Do mozku neproniká žádný.
  2. Očkování nezvyšuje obsah hliníku v krevní plazmě dětí o nic víc než samotné dýchání vzduchu. Hliník je jednou z hlavních složek naší planety a životní prostředí ho obsahuje velké množství – zdaleka nejen v důsledku průmyslového znečištění, ale do značné míry přirozeně.
  3. Vědci potvrdili, že celková dávka hliníku přijatého s potravou, vodou a vzduchem a podaného ve vakcínách je hluboko pod hranicí zdravotního rizika.

(pez)

Zdroje: 

www.fda.gov

www.vakciny.net

 

Hodnocení článku Líbí se vám článek?
Počet hodnocení: 10
Podzim klepe na dveře… A s ním i pneumokokové infekce

Podzim klepe na dveře… A s ním i pneumokokové infekce

Podzim je tradičně obdobím vyššího výskytu mnoha infekčních nemocí. Platí to také pro pneumokokové infekce, u kterých lze pozorovat nárůst nemocnosti na podzim a v zimě. I proto je vhodné před začátkem tohoto rizikového období myslet na ochranu ve formě očkování.

Plané neštovice ohrožují více dospělé než děti

Plané neštovice ohrožují více dospělé než děti

Plané neštovice jsou jedním z nejčastějších infekčních onemocnění, se kterým se léčí děti předškolního a školního věku. Pokud jste je ovšem v dětství neprodělali, měli byste pamatovat na to, že v dospělosti mohou mít plané neštovice závažnější průběh. Existuje účinná ochrana?

Meningokok číhá v kolektivu. Své dítě chraňte včas!

Meningokok číhá v kolektivu. Své dítě chraňte včas!

Meningokoková onemocnění nejsou častá, ale o to závažnější je jejich průběh. Bakterie může nakazit každého, ale nejvíce jsou ohroženy děti a osoby, které ještě nedosáhly 20 let.

Jaká očkování jsou pro Vás vhodná?

Otestujte se
Poradna lékaře

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak dlouho po sobě se mají správně očkovat vakcíny Hexaima v schématu 2+1. Pan doktor očkoval mou dceru poprvé v jejím 4.měsíci, druhou vakcínou v jejím 8. měsíci a poslední vakcínu jí dal v jejím 12 mes. Jak jsem se ale nyní dozvěděla, tak rozestup mezi druhou a třetí dávkou má být alespon 6 měsíců a moje malá měla v podstatě jen 4,5 měsíce. Problém je ten, že mi po posledním očkování přestala na pár měsíců říkat slova, která dosud uměla (cca 5 slov) a vůbec celkově přestala povídat. Nyní ve jejích třech letech chodíme na logopedii a po různých specialistech, protože stále nemluví. Když jsem to konzultovala s lékařem, tak mi řekl, že z očkování určitě mluvit nepřestala. Jenže já mám stejně pochybnosti, že jí prostě naočkoval moc brzy a že to zapříčinilo to, že přestala mluvit. Takže se snažím zjistit, jestli lékař pochybil a naočkoval ji moc brzy, nebo ne. děkuji

Dobrý den, pokud se využívá tzv. schéma 2+1, je dle doporučení výrobce vhodné, aby mezi 1. a 2. dávkou byl interval nejméně 2 měsíce a přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování. Neznám ale zdravotní stav Vaší dcery, ani důvody, které vedly k jinému načasování, předpokládám ale, že k tomu měl Váš pediatr důvod. Výrobce vakcíny neuvádí v souhrnu údajů o této vakcíně vedlejší účinky, které by se podobaly potížím, které popisujete, také se jako Váš pediatr domnívám, že důvodem není podání očkovací látky. S pozdravem a přáním zlepšení situace, MUDr. Hana Ševčíková

Soutěž

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá
Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá.