Ostře sledované nežádoucí účinky vakcín. Nahlásit je můžete i vy!

V souvislosti s očkováním často přichází na řadu také téma nežádoucích účinků vakcín. Rozhodně není pravdou, že by se jim odborníci nevěnovali. Nežádoucí účinky naopak pečlivě sledují a průběžně vyhodnocují.

Odkud se však získávají informace o tom, zda měl očkovaný po vakcíně nějaký zdravotní problém? A jak se tyto informace dostanou k příslušným úřadům?

Hlavním zdrojem informací o léčivých přípravcích, tedy i o vakcínách, jsou při jejich používání v praxi jak zdravotničtí pracovníci, tak pacienti. Pokud mají lékař, sestra nebo lékárník podezření, že očkování vyvolalo závažný nebo neočekávaný nežádoucí účinek, jsou povinni to ohlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Na stejné místo můžete podávat svoje hlášení i vy coby pacienti. Využít můžete elektronický formulář, který je k dispozici na internetových stránkách ústavu.

Co a proč se hlásí?

Jakékoli podezřelé nebo neobvyklé reakce je potřeba hlásit, aby se o nich odborníci ze SÚKL dozvěděli a mohli dlouhodobě monitorovat situaci. Pokud by se vyskytlo více podobných reakcí, budou mít šanci podniknout potřebné kroky.

1. Pokud ověřování prokáže, že se vyskytl nový nežádoucí účinek nebo je některý z těch známých závažnější či častější, než se uvádí, je nutné aktualizovat příbalové informace dané vakcíny. Upravují se také informace dostupné pro lékaře a další zdravotnické odborníky.
2. Mohou následovat i další kroky, například omezení podávání nebo v ojedinělých případech stažení z trhu.

Pokud jste vy nebo váš lékař podali na SÚKL hlášení, pracovníci ústavu ho vloží do databáze nežádoucích účinků. Co se s ním děje dál?

• Lékaři a farmaceuti ze SÚKL prověřují souvislosti mezi aplikovanou vakcínou a nahlášenými nežádoucími účinky.
• Zápis v databázi usnadní další sledování nežádoucích účinků i jejich vyhodnocování.
• Všechna hlášení z ČR se předávají také do evropské databáze.

Kolik hlášení na vakcíny se sejde?

• V roce 2016 přijal SÚKL celkem 983 hlášení na podezření z nežádoucích účinků vakcín. 70 % hlášení bylo od zdravotníků, 30 % podali pacienti.
• Nejvíce hlášení se týkalo hexavakcíny – většina popsaných nežádoucích účinků však patřila do kategorie očekávaných. U neočekávaných nežádoucích účinků, které SÚKL dlouhodobě sleduje, nebyla prokázána souvislost mezi danou reakcí a podáním vakcíny.
• K nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkům po očkování obecně patřila zvýšená teplota, horečka, plačtivost a neklid.

(pak)

Zdroje:

www.szu.cz

www.sukl.cz

Jedna falešná studie způsobila řetězovou reakci obav z autismu po očkování

Strach z autismu patří mezi rodiči, kteří mají pochybnosti o bezpečnosti očkování, k nejčastěji uváděným obavám. Souvislosti mezi vakcínami a poruchami autistického spektra ale nebyly nikdy vědecky potvrzeny. Co se tedy na rozvoji autismu podílí, když očkování to není?

Očkování patří i k cestám po Evropě – na co nezapomenout?

Zvážit nutnost očkování není vhodné jen před exotickou dovolenou. I krátká cesta, například prodloužený víkend v některé z evropských metropolí, vyžaduje v tomto směru pozornost. A to hned z několika důvodů.

Zpráva o očkování v Evropě – co se daří a kde máme rezervy?

Sleduje se v Evropě počet očkovaných osob? Existuje nějaký mezinárodní plán, který určuje priority týkající se vakcinace? Odpovědi na tyto a další otázky přináší zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), která hodnotí proočkovanost v Evropě i aktuální poznatky a rizika související s očkováním.

číst další články