V souvislosti s očkováním často přichází na řadu také téma nežádoucích účinků vakcín. Rozhodně není pravdou, že by se jim odborníci nevěnovali. Nežádoucí účinky naopak pečlivě sledují a průběžně vyhodnocují.
Odkud se však získávají informace o tom, zda měl očkovaný po vakcíně nějaký zdravotní problém? A jak se tyto informace dostanou k příslušným úřadům?
Hlavním zdrojem informací o léčivých přípravcích, tedy i o vakcínách, jsou při jejich používání v praxi jak zdravotničtí pracovníci, tak pacienti. Pokud mají lékař, sestra nebo lékárník podezření, že očkování vyvolalo závažný nebo neočekávaný nežádoucí účinek, jsou povinni to ohlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Na stejné místo můžete podávat svoje hlášení i vy coby pacienti. Využít můžete elektronický formulář, který je k dispozici na internetových stránkách ústavu.
Jakékoli podezřelé nebo neobvyklé reakce je potřeba hlásit, aby se o nich odborníci ze SÚKL dozvěděli a mohli dlouhodobě monitorovat situaci. Pokud by se vyskytlo více podobných reakcí, budou mít šanci podniknout potřebné kroky.
Pokud jste vy nebo váš lékař podali na SÚKL hlášení, pracovníci ústavu ho vloží do databáze nežádoucích účinků. Co se s ním děje dál?
(pak)
Zdroje:
www.szu.cz
www.sukl.cz
O pneumokokových infekcích se často hovoří v souvislosti s život ohrožujícím zánětem mozkových blan. Pneumokoky však mohou vyvolat i další onemocnění. Ta sice nejsou tak závažná, ale pro pacienty jsou nepříjemná a mnohdy je doprovázejí komplikace. Které nemoci to jsou?
Myslíte si, že očkování nebo neočkování je jen čistě vaše věc? Bohužel není. Neočkování zdravých dětí podrývá kolektivní imunitu a tím zabíjí ty, kteří očkováni být nemohou. Tak končí i příběh Maximiliana Schoenbohma.
Rotaviróza. Zní to celkem nevinně, asi jako rýma nebo chřipka. Možná si řeknete, proč očkovat proti nějaké obyčejné viróze. Ve skutečnosti jde ale o vysoce nakažlivou infekci, která může nejen u dětí skončit fatálně.
Otestujte se
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak dlouho po sobě se mají správně očkovat vakcíny Hexaima v schématu 2+1. Pan doktor očkoval mou dceru poprvé v jejím 4.měsíci, druhou vakcínou v jejím 8. měsíci a poslední vakcínu jí dal v jejím 12 mes. Jak jsem se ale nyní dozvěděla, tak rozestup mezi druhou a třetí dávkou má být alespon 6 měsíců a moje malá měla v podstatě jen 4,5 měsíce. Problém je ten, že mi po posledním očkování přestala na pár měsíců říkat slova, která dosud uměla (cca 5 slov) a vůbec celkově přestala povídat. Nyní ve jejích třech letech chodíme na logopedii a po různých specialistech, protože stále nemluví. Když jsem to konzultovala s lékařem, tak mi řekl, že z očkování určitě mluvit nepřestala. Jenže já mám stejně pochybnosti, že jí prostě naočkoval moc brzy a že to zapříčinilo to, že přestala mluvit. Takže se snažím zjistit, jestli lékař pochybil a naočkoval ji moc brzy, nebo ne. děkuji
Dobrý den, pokud se využívá tzv. schéma 2+1, je dle doporučení výrobce vhodné, aby mezi 1. a 2. dávkou byl interval nejméně 2 měsíce a přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování. Neznám ale zdravotní stav Vaší dcery, ani důvody, které vedly k jinému načasování, předpokládám ale, že k tomu měl Váš pediatr důvod. Výrobce vakcíny neuvádí v souhrnu údajů o této vakcíně vedlejší účinky, které by se podobaly potížím, které popisujete, také se jako Váš pediatr domnívám, že důvodem není podání očkovací látky. S pozdravem a přáním zlepšení situace, MUDr. Hana Ševčíková