Ostře sledované nežádoucí účinky vakcín. Nahlásit je můžete i vy!

V souvislosti s očkováním často přichází na řadu také téma nežádoucích účinků vakcín. Rozhodně není pravdou, že by se jim odborníci nevěnovali. Nežádoucí účinky naopak pečlivě sledují a průběžně vyhodnocují.

Odkud se však získávají informace o tom, zda měl očkovaný po vakcíně nějaký zdravotní problém? A jak se tyto informace dostanou k příslušným úřadům?

Hlavním zdrojem informací o léčivých přípravcích, tedy i o vakcínách, jsou při jejich používání v praxi jak zdravotničtí pracovníci, tak pacienti. Pokud mají lékař, sestra nebo lékárník podezření, že očkování vyvolalo závažný nebo neočekávaný nežádoucí účinek, jsou povinni to ohlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Na stejné místo můžete podávat svoje hlášení i vy coby pacienti. Využít můžete elektronický formulář, který je k dispozici na internetových stránkách ústavu.

Co a proč se hlásí?

Jakékoli podezřelé nebo neobvyklé reakce je potřeba hlásit, aby se o nich odborníci ze SÚKL dozvěděli a mohli dlouhodobě monitorovat situaci. Pokud by se vyskytlo více podobných reakcí, budou mít šanci podniknout potřebné kroky.

1. Pokud ověřování prokáže, že se vyskytl nový nežádoucí účinek nebo je některý z těch známých závažnější či častější, než se uvádí, je nutné aktualizovat příbalové informace dané vakcíny. Upravují se také informace dostupné pro lékaře a další zdravotnické odborníky.
2. Mohou následovat i další kroky, například omezení podávání nebo v ojedinělých případech stažení z trhu.

Pokud jste vy nebo váš lékař podali na SÚKL hlášení, pracovníci ústavu ho vloží do databáze nežádoucích účinků. Co se s ním děje dál?

• Lékaři a farmaceuti ze SÚKL prověřují souvislosti mezi aplikovanou vakcínou a nahlášenými nežádoucími účinky.
• Zápis v databázi usnadní další sledování nežádoucích účinků i jejich vyhodnocování.
• Všechna hlášení z ČR se předávají také do evropské databáze.

Kolik hlášení na vakcíny se sejde?

• V roce 2016 přijal SÚKL celkem 983 hlášení na podezření z nežádoucích účinků vakcín. 70 % hlášení bylo od zdravotníků, 30 % podali pacienti.
• Nejvíce hlášení se týkalo hexavakcíny – většina popsaných nežádoucích účinků však patřila do kategorie očekávaných. U neočekávaných nežádoucích účinků, které SÚKL dlouhodobě sleduje, nebyla prokázána souvislost mezi danou reakcí a podáním vakcíny.
• K nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkům po očkování obecně patřila zvýšená teplota, horečka, plačtivost a neklid.

(pak)

Zdroje:

www.szu.cz

www.sukl.cz

Očkování proti rakovině děložního čípku a genitálním bradavicím je i pro dospělé

Lidský papilomavirus způsobuje rakovinu děložního čípku u žen a genitální bradavice (a další onemocnění) u obou pohlaví. S tímto virem se v životě setká až 80 % lidí. Očkovat proti němu se mohou nechat i dospělí.

Hliník ve vakcínách – proč se ho nebát

Možná i ve vás hlodá nejistota: co ten stále omílaný hliník přidávaný do očkovacích látek? Nejsou kvůli němu vakcíny opravdu nebezpečné? Nebojte se, nejsou. Přečtěte si proč.

Očkování proti HPV virům se bude od ledna hradit větší skupině dětí

Od ledna 2024 budou zdravotní pojišťovny hradit očkování proti lidským papilomavirům (HPV) větší skupině dospívajících, než tomu bylo doposud. V posledních letech proplácely vakcíny dětem ve věku 13 let, zatímco nově se bude úhrada týkat věkových skupin dívek i chlapců od 11 do dosažení 15 let. Tato změna je dána novelizací některých zákonů – o ochraně veřejného zdraví a s ním souvisejícího zákona o veřejném zdravotním pojištění.

číst další články