Podzim v přírodě má svůj půvab, ale také zdravotní rizika
Podzim v přírodě má svůj půvab, ale také zdravotní rizika
Pobyt pod širým nebem dokáže osvěžit, pomůže načerpat sílu a může nabídnout mnoho zážitků. Je však důležité nezapomínat na možná nebezpečí. Hrozí nejen úrazy, ale také vážné nemoci.
Pohled na volně žijící zvířata je pro městského člověka bezpochyby zajímavá podívaná. Ale za všech okolností by mělo zůstat jen u pozorování. Zvířata mohou být zdrojem různých nákaz. Pokud by vás poškrábala nebo pokousala, cestě k lékaři byste se s největší pravděpodobností nevyhnuli.
Vzteklina stále existuje
Přestože se u nás vzteklina v posledních letech nevyskytuje, od zvířat si držte odstup – zvlášť pokud jsou neočekávaně krotká. V pohraničních oblastech hrozí riziko kontaktu s tvory, kteří pocházejí ze zemí, kde vzteklina stále je. Pravidlo vyhýbání se přímému kontaktu platí, i pokud najdete uhynulého živočicha. Nesnažte se ho někam ukrýt nebo odklidit. Vzteklinou byste se mohli nakazit i po jeho smrti. Pokud k rizikovému kontaktu se zvířetem došlo, vyhledejte lékaře. Následovat bude očkování proti vzteklině, které se aplikuje až po případné nákaze. Kdyby nemoc u člověka propukla, je neléčitelná.
Infikovaná rána je riziko
Poranění způsobená zvířaty mohou být nebezpečná i z jiných důvodů, než je vzteklina. Bakterie z jejich zubů či drápů mohou způsobit zanícení poraněného místa. Vás pak nemine pravidelné ošetřování rány a převazy. Při rozšíření infekce může dojít i na celkovou léčbu antibiotiky.
Proti tetanu chrání očkování
Jakékoliv zranění vzniklé v přírodě je nebezpečné také kvůli možnému vzniku tetanu. Toxiny bakterie způsobující toto onemocnění se nacházejí v půdě, ve zvířecím trusu i na kontaminovaných předmětech.
Každou ránu je nutné řádně vyčistit.
Pokud je zranění větší, je vhodné vyhledat lékaře. Ten zváží podání tetanového imunoglobulinu, tedy protilátek zabraňujících šíření infekce.
Toto opatření je zvlášť důležité u osob, které nevědí, kdy byly naposledy očkovány proti tetanu, nebo nedodržely doporučený interval přeočkování po 10 až 15 letech.
Všudypřítomný nepřítel – klíště
Nejreálnějším nebezpečím v přírodě jsou klíšťata. O to důležitější je, abyste se před nimi pečlivě chránili.
V našich končinách klíšťata přenášejí nejčastěji klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu.
Proti klíšťovce se lze nechat očkovat, získáte tak spolehlivou ochranu.
Vakcína proti lymeské borelióze neexistuje. Riziko přisátí klíštěte a přenosu onemocnění ale můžete minimalizovat používáním repelentů i včasnou kontrolou celého těla po návratu z přírody.
Klíšťová encefalitida patří mezi nemoci, které přenášejí nakažená klíšťata. Jedná se o nepříjemný a nebezpečný zánět mozku nebo mozkových blan. Už jste se nechali očkovat? A víte, proti čemu přesně vás tato vakcína ochrání?
Meningokoková onemocnění nejsou častá, ale o to závažnější je jejich průběh. Bakterie může nakazit každého, ale nejvíce jsou ohroženy děti a osoby, které ještě nedosáhly 20 let.
Pokud jste doposud váhali s očkováním svých dětí proti meningokokovým infekcím, blížící se odjezd na tábor či soustředění je ideální příležitostí přistoupit k ochraně v podobě vakcinace. Proč mohou být právě tyto prázdninové akce rizikové?
Dobrý den, zajímalo by mě, jak postupovat v případě nedokončené vakcinace Cervarixem. Dívka, nyní 15 let, očkována mezi 13 a 14 rokem 1. dávkou, na další očkování nedošli - nyní chtějí očkování dokončit - stačí podat zbývající 2. dávku? Děkuji za odpověď
doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.
Dobrý den, k zajištění optimální ochrany je nutné zahájit očkování znovu, pokud od první dávky uplynulo více, jak 13 měsíců.