Rotavirová gastroenteritida je vysoce nakažlivé onemocnění, které se projevuje horečkou, silnými průjmy a zvracením. Může vést k rychlé dehydrataci a nutnosti umístit dítě v nemocnici. Účinnou a jednoduchou obranou je přitom očkování.
Rotavirová gastroenteritida je virové onemocnění. Jedná se o nejčastější příčinu kojeneckých průjmů. Postihuje zejména děti ve věku šesti měsíců až dvou let. Právě tato skupina dětí je současně v největším riziku závažného průběhu onemocnění, protože u nich velmi rychle může způsobit dehydrataci. U malých dětí je tak rotavirová gastroenteritida nejčastějším důvodem hospitalizace pro infekční průjem. V hospodářsky vyspělých zemích jsou naštěstí případy úmrtí na toto onemocnění výjimečné, přesto není dobré rotaviry podceňovat. Jsou totiž velmi odolné k vlivům zevního prostředí. Přežívají na předmětech, rukou a mnoho dezinfekčních prostředků na ně nepůsobí.
Prevence před rotavirovou gastroenteritidou jiným způsobem než očkováním je velmi obtížná. Pozitivní přínos této vakcinace potvrzují četné výzkumy. Jedním z nich je rozsáhlá studie provedená ve Spojených státech amerických v letech 2000–2012. Co vyplývá z výsledků?
Očkování proti rotavirům sice není povinnou součástí pravidelného očkovacího kalendáře, určitě ale stojí za to, takto své dítě ochránit. Rotavirové onemocnění totiž představuje zbytečné trápení nejen pro dítě, ale i celou rodinu. Očkování navíc není nijak nepříjemné – podává se ve formě roztoku lžičkou do úst. Dítěti tak odpadá nepříjemná vzpomínka na píchání jehlou a nehrozí mu komplikace spojené s vpichem očkovací látky.
(holi)
Zdroj: http://www.medscape.com/viewarticle/846180
Antibiotika v očkovacích látkách budí u některých rodičů obavy – především kvůli riziku alergických reakcí. Ty ale bývají zcela ojedinělé. Prozradíme, jaký význam antibiotika přidávaná do vakcín mají.
Od ledna 2024 budou zdravotní pojišťovny hradit očkování proti lidským papilomavirům (HPV) větší skupině dospívajících, než tomu bylo doposud. V posledních letech proplácely vakcíny dětem ve věku 13 let, zatímco nově se bude úhrada týkat věkových skupin dívek i chlapců od 11 do dosažení 15 let. Tato změna je dána novelizací některých zákonů – o ochraně veřejného zdraví a s ním souvisejícího zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Končí období, ve kterém jsou u nás klíšťata nejaktivnější. Vědci zveřejnili výsledky testování těchto parazitů na přítomnost lymeské boreliózy. Jak to dopadlo a kdy začít myslet na obranu proti nemocem přenášeným klíšťaty?
Otestujte se
Dobrý den paní doktorko, Prosím o radu ohledně preočkovaní mých dvou synů. Starší, čerstvě osmiletý byl očkován s odkladem hexaximou ve schématu 2+1. posilovaci dávku dostal 8.2017. Mladší, čerstvě šestiletý má jen dvě dávky hexaximy. Druhé je 12. 2019. Naše pediatrička mě odkázala na Vás, protože jsme mimo očkovací kalendář. Jaké byste mi prosím doporučila preočkovaní. Dekuji moc za radu.
Dobrý den, odbornou autoritou pro řešení postupu v rámci očkovacího kalendáře a jeho alternativních schémat je Česká vakcinologická společnost. Ideálně na tuto společnost by se měla paní doktorka obrátit s dotazem. Předpokládám, že další očkování bude pokračovat vakcínou Boostrix nebo Adacel, obtížné je ale zvolit termín. Lze se orientovat dle hladiny protilátek, případně zvolit podobný odstup od základního očkování jako je v pravidelném očkovacím kalendáři, například 4-5 let. Pokud ještě nebyli synové očkováni proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, pak, pokud nemají kontraindikace, doporučuji podat co nejdříve první dávku. Doporučení berte pouze jako teoretické, neuvádíte nic o tom, proč došlo k odkladu očkování, zda důvodem byla zdravotní kontraindikace, alergická reakce, výrazné vedlejší účinky, či zda bylo důvodem něco jiného. Pouze s kompletní znalostí zdravotního stavu dětí lze konkrétní doporučení vydat. S pozdravem, MUDr. Hana Ševčíková