Bakterie Streptococcus pneumoniae čili pneumokok se nachází u více než poloviny zdravých dětí. Sídlí v nosohltanu a žádné problémy nevyvolá. To se však v jisté situaci může rychle změnit. Kdy se pneumokok stává hrozbou a jak se bránit?
V souvislosti s pneumokoky je důležité sousloví „oslabení organismu“. Ve chvílích, kdy je imunita z nějakého důvodu narušena, se pneumokok může dostat do takových míst lidského těla, kde vyvolá závažné infekční onemocnění. Oslabení imunity se může týkat jakéhokoliv dítěte, nejen těch s chronickým onemocněním – vždyť obranyschopnost klesá třeba i při virózách. Nákaza je navíc možná kdekoliv, protože pneumokokové infekce se šíří vzduchem.
Bakterie se mohou na kohokoliv z nás dostat buď ze zdravého bacilonosiče, nebo přímo od někoho nemocného. Stačí, když taková osoba zakašle nebo kýchne a infikuje tak někoho dalšího. Obzvlášť ohrožené jsou nejmenší děti do dvou let věku. Příznaky se u nich liší podle toho, kterou část těla pneumokok napadl:
Pokud pneumokok napadne krevní oběh, hovoří se o invazivním pneumokokovém onemocnění. A právě závažnost takových infekcí je jednoznačně důvodem, proč bránit děti očkováním.
(pak)
Zdroje:
www.who.int
Myslíte si, že očkování nebo neočkování je jen čistě vaše věc? Bohužel není. Neočkování zdravých dětí podrývá kolektivní imunitu a tím zabíjí ty, kteří očkováni být nemohou. Tak končí i příběh Maximiliana Schoenbohma.
Alergie, astma a autismus – to vše prý způsobuje hliník v očkovacích látkách. Alespoň to tvrdí poplašné zprávy šířící se populací. Výsledky rozsáhlých výzkumů, jejichž závěry prezentují přední světové zdravotnické organizace, však tento hluboce zakořeněný mýtus vyvracejí.
Klíšťová encefalitida patří mezi nemoci, které přenášejí nakažená klíšťata. Jedná se o nepříjemný a nebezpečný zánět mozku nebo mozkových blan. Už jste se nechali očkovat? A víte, proti čemu přesně vás tato vakcína ochrání?
Otestujte se
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak dlouho po sobě se mají správně očkovat vakcíny Hexaima v schématu 2+1. Pan doktor očkoval mou dceru poprvé v jejím 4.měsíci, druhou vakcínou v jejím 8. měsíci a poslední vakcínu jí dal v jejím 12 mes. Jak jsem se ale nyní dozvěděla, tak rozestup mezi druhou a třetí dávkou má být alespon 6 měsíců a moje malá měla v podstatě jen 4,5 měsíce. Problém je ten, že mi po posledním očkování přestala na pár měsíců říkat slova, která dosud uměla (cca 5 slov) a vůbec celkově přestala povídat. Nyní ve jejích třech letech chodíme na logopedii a po různých specialistech, protože stále nemluví. Když jsem to konzultovala s lékařem, tak mi řekl, že z očkování určitě mluvit nepřestala. Jenže já mám stejně pochybnosti, že jí prostě naočkoval moc brzy a že to zapříčinilo to, že přestala mluvit. Takže se snažím zjistit, jestli lékař pochybil a naočkoval ji moc brzy, nebo ne. děkuji
Dobrý den, pokud se využívá tzv. schéma 2+1, je dle doporučení výrobce vhodné, aby mezi 1. a 2. dávkou byl interval nejméně 2 měsíce a přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování. Neznám ale zdravotní stav Vaší dcery, ani důvody, které vedly k jinému načasování, předpokládám ale, že k tomu měl Váš pediatr důvod. Výrobce vakcíny neuvádí v souhrnu údajů o této vakcíně vedlejší účinky, které by se podobaly potížím, které popisujete, také se jako Váš pediatr domnívám, že důvodem není podání očkovací látky. S pozdravem a přáním zlepšení situace, MUDr. Hana Ševčíková