Encefalitida hrozí i ze syrového mléka. Jak se chránit?

Klíšťovou encefalitidu sice většinou přenášejí infikovaná klíšťata, nakazit se však můžete i ze syrového, nepasterizovaného mléka. Proč tomu tak je a jak se dá nákaze předejít?

Jak se virus dostane do mléka

Nakažená klíšťata běžně napadají nejen člověka, ale také zvířata. Virus klíšťové encefalitidy se přes infikované klíště dostane do těla zvířete a poté přejde do jeho mléka. Nakazit se můžete, pokud takové mléko vypijete v syrovém stavu, aniž by bylo pasterizované (tepelně upravené). V souvislosti s nákazou z mléka je důležité zmínit, že:

• k nejrizikovějším patří kozí a ovčí mléko,
• nebezpečné mohou být i produkty ze syrového mléka, zejména čerstvé sýry.

Ochrana: tepelná úprava a očkování

Nechcete-li onemocnět klíšťovou encefalitidou, je vhodné:

1. pít tepelně upravené (pasterizované) mléko,
2. syrové, nepasterizované mléko před konzumací převařit,
3. nechat se proti klíšťové encefalitidě očkovat. To je nejlepší a nejspolehlivější způsob ochrany. Pro skutečně účinnou ochranu je ovšem nutné pamatovat i na pravidelné přeočkování.

Na obranu před klíšťovou encefalitidou bychom měli myslet všichni bez výjimky. Výjimečně ostražití by však měli být senioři, těhotné a kojící ženy, kterým může virus uškodit nejvíc.

Co ještě byste měli vědět

• Klíšťová encefalitida se může přenést mateřským mlékem z matky na dítě.
• Syrové mléko bývá zdrojem dalších škodlivých bakterií. Bakterie rodů Salmonella a Campylobacter nebo Escherichia coli způsobují nepříjemné zažívací potíže, proto je tepelná úprava mléka důležitá.
• Nákaza lymeskou boreliózou, tedy další chorobou přenášenou klíšťaty, nebyla v souvislosti se syrovým mlékem zaznamenána.
• Nejrizikovějším obdobím pro nákazu encefalitidou je duben až říjen, kdy jsou klíšťata obecně nejaktivnější. Klíšťata však mohou na zvířata útočit i v zimě, pokud panuje teplé počasí.
• Pamatujte také na to, že infikovaná klíšťata žijí nejen na našem území, ale i v dalších zemích. Případy nákazy ze syrového kozího mléka a produktů z něj jsou známé ze Slovenska, Estonska, Německa či Rakouska.

(pak)

Zdroje:
www.bfr.bund.de
www.pediatriepropraxi.cz

Vakcíny plné škodlivin? Omyl, každá složka je důležitá

Hlavní složkou vakcíny je virus, bakterie nebo toxin způsobující nemoc, proti níž se očkuje. Ve vakcíně však musí být i další látky, které zajistí její bezpečnost a účinnost. Všechny složky mají svůj význam, a proto není důvod se kvůli nim očkování vyhýbat.

Potvrzeno! Očkování proti HPV infekci má smysl i po konizaci čípku

Na vzniku rakoviny děložního čípku se podílí infekce některými typy takzvaně vysoce rizikových lidských papilomavirů (HPV). Z výsledků výzkumů vyplývá, že viry přetrvávají v organismu i po operaci děložního čípku – očkování proti nim je však účinnou formou prevence návratu onemocnění.

Funguje očkování? Čísla mluví jasně

Lékaři a vědci prý s jistotou nevědí, jestli očkování funguje. Možná jste tento argument z úst odpůrců vakcinace slyšeli také. Pokud přemýšlíte, co je na něm pravdy, čtěte dál.

číst další články