Očkování proti rakovině? Neuvěřitelné se stalo běžnou praxí
Očkování proti rakovině? Neuvěřitelné se stalo běžnou praxí
Kdyby tak bylo možné podávat vakcínu proti všem typům rakoviny… Je však skvělé, že funguje alespoň očkování proti nádorům způsobeným lidskými papilomaviry HPV. Už jste o něm slyšeli?
Lidské papilomaviry HPV jsou viry, kterými je promořená velká část populace. Z projevů, které na sobě můžeme sami najít, způsobují například bradavice nebo genitální bradavice. Většina lidí nakažených papilomaviry HPV ale vůbec žádné projevy nemá. Problém pak nastává tehdy, když bez našeho vědomí probíhá chronická infekce, která dráždí buňky kůže nebo sliznice natolik, že se zvrhnou a stanou se základem zhoubného nádoru. Tyto nádory se nejčastěji vyskytují:
u žen na zevním genitálu, v pochvě a na děložním čípku,
u mužů na penisu,
u obou pohlaví v dýchacích cestách a v okolí řitního otvoru.
Proč očkovat?
Papilomaviry HPV se velice snadno šíří, a to zejména tehdy, když o nich nevíme, což je především u genitální infekce. Najdou se však i takoví lidé, kteří vědomě s bradavicemi na nohou navštěvují plovárny, fitcentra a jiná místa, kde se chodí naboso. Ti nejméně zodpovědní souhlasí s nechráněným pohlavním stykem, i když vědí, že mají bradavice na pohlavních orgánech nebo v okolí řitního otvoru.
Kvůli přenosu papilomavirů HPV pohlavním stykem se očkují děti obou pohlaví ve věku „před vstupem do světa dospělých“, tedy od 9 let výše. Základní očkovací schéma u osob ve věku 9‒14 let obsahuje dvě dávky vakcíny, u osob ≥ 15 let potom tři dávky. Potřeba posilovací dávky zatím nebyla jednoznačně stanovena, ale předpokládá se, že ochrana by měla trvat minimálně 10 let.
Vakcína pomáhá i dospělým
Z vakcíny ale nemají prospěch jen děti. Očkovací látka prokazuje dobré služby i dospělým.
Očkování mladých žen omezuje výskyt nežádoucích změn výstelky děložního čípku.
U mužů s homosexuálními styky snižuje riziko výskytu nádorových změn v okolí konečníku.
U obou pohlaví je vakcína vhodná pro předcházení genitálním bradavicím. Pomáhá také při onemocněních narušujících obranyschopnost organismu – takovou závažnou nemocí je například HIV/AIDS.
Dospělí se v přírodě chovají jinak než děti a dovedou se spíše vyhnout napadení klíštětem. Pravděpodobnost onemocnění a také trvalé následky ale se stoupajícím věkem rostou. Kdo se tedy potřebuje chránit před klíšťovou encefalitidou?
Končí období, ve kterém jsou u nás klíšťata nejaktivnější. Vědci zveřejnili výsledky testování těchto parazitů na přítomnost lymeské boreliózy. Jak to dopadlo a kdy začít myslet na obranu proti nemocem přenášeným klíšťaty?
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak dlouho po sobě se mají správně očkovat vakcíny Hexaima v schématu 2+1. Pan doktor očkoval mou dceru poprvé v jejím 4.měsíci, druhou vakcínou v jejím 8. měsíci a poslední vakcínu jí dal v jejím 12 mes. Jak jsem se ale nyní dozvěděla, tak rozestup mezi druhou a třetí dávkou má být alespon 6 měsíců a moje malá měla v podstatě jen 4,5 měsíce. Problém je ten, že mi po posledním očkování přestala na pár měsíců říkat slova, která dosud uměla (cca 5 slov) a vůbec celkově přestala povídat. Nyní ve jejích třech letech chodíme na logopedii a po různých specialistech, protože stále nemluví. Když jsem to konzultovala s lékařem, tak mi řekl, že z očkování určitě mluvit nepřestala. Jenže já mám stejně pochybnosti, že jí prostě naočkoval moc brzy a že to zapříčinilo to, že přestala mluvit. Takže se snažím zjistit, jestli lékař pochybil a naočkoval ji moc brzy, nebo ne. děkuji
Dobrý den, pokud se využívá tzv. schéma 2+1, je dle doporučení výrobce vhodné, aby mezi 1. a 2. dávkou byl interval nejméně 2 měsíce a přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování. Neznám ale zdravotní stav Vaší dcery, ani důvody, které vedly k jinému načasování, předpokládám ale, že k tomu měl Váš pediatr důvod. Výrobce vakcíny neuvádí v souhrnu údajů o této vakcíně vedlejší účinky, které by se podobaly potížím, které popisujete, také se jako Váš pediatr domnívám, že důvodem není podání očkovací látky. S pozdravem a přáním zlepšení situace, MUDr. Hana Ševčíková