Na vzniku rakoviny děložního čípku se podílí infekce některými typy takzvaně vysoce rizikových lidských papilomavirů (HPV). Z výsledků výzkumů vyplývá, že viry přetrvávají v organismu i po operaci děložního čípku – očkování proti nim je však účinnou formou prevence návratu onemocnění.
Infekce lidskými papilomaviry (HPV) je považována za nejrozšířenější pohlavní chorobu. Tyto viry jsou zodpovědné za rozvoj nezhoubných bradavic na pohlavních orgánech (kondylomat), ale také za závažné přednádorové změny a nádorové bujení. Nejčastěji se podílejí na vzniku rakoviny děložního čípku, pochvy, zevních pohlavních orgánů, řitního otvoru a krku. Ve většině případů jsou za rozvoj nádorového bujení zodpovědné papilomaviry (HPV) typu 16 a 18, proti kterým existuje účinné očkování. Vakcíny jsou určené nejen pro dospívající dívky před začátkem pohlavního života, ale jejich aplikace má smysl i u žen, které jsou sexuálně aktivní.
Konizace čípku je malý operační výkon, kterým se ošetřují předrakovinové změny na děložním hrdle. Podstatou je odstranění postižené tkáně z děložního čípku v místní nebo krátkodobé celkové anestezii. Ani úspěšně provedená konizace však nemusí znamenat úplné vyléčení.
Jedním z hluboce zakořeněných mýtů je ten, že po zahájení sexuálního života nemá očkování proti papilomavirům (HPV) smysl. Vakcinace sice poskytuje maximální přínos dívkám před zahájením sexuálního života, ale v naprosté většině případů chrání před návratem nemoci a pomáhá též sexuálně aktivním ženám. Tuto skutečnost potvrzuje i výzkum publikovaný v roce 2013, který se zaměřil na očkování žen po konizaci čípku. Z výsledků studie jasně vyplývá, že vakcinace po konizaci snižuje procentuální riziko návratu onemocnění v porovnání se ženami, které po této operaci očkování nepodstoupily.
(holi)
Zdroj: 1. https://www.cancer.gov/about-cancer/causes-prevention/risk/infectious-agents/hpv-vaccine-fact-sheet
2. http://www.gynecologiconcology-online.net/article/S0090-8258(13)00306-5/fulltext?cc=y=
3. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4904569/
Když se u miminka započne s očkováním, je na rodičích, aby rozhodli, zda kromě povinných vakcín dostane jejich potomek i ty doporučené. Za zvážení rozhodně stojí očkování proti pneumokokům. Přinášíme odpovědi na tři nejčastější dotazy rodičů ohledně tohoto očkování.
Světová zdravotnická organizace (WHO) se letos v rámci probíhajícího Světového týdne očkování soustředí nejen na bezpečnost a účinnost vakcinace, ale zdůrazňuje také nutnost čerpat informace o očkování z kvalitních zdrojů. Na jednom z nich se právě nacházíte.
Pneumokok neboli bakterie Streptococcus pneumoniae způsobuje závažná onemocnění. Ohrožuje děti všech věkových skupin, ale nejvíc děti mladší dvou let. Naštěstí je možné chránit se před ním očkováním.
Otestujte se
Dobry den, jsem ve veku 50+ a 25 let na BL diete (diagnostikovana celiakie); gastro lekar doporucuje kazdy rok ockovani proti chripce a take ockovani proti pneumokokove infekci co 5 let. Ziji v zahranici. Jaky je Vas nazor na ock. proti pneumokokove infekci pri celiakii. dekuji.
Dobrý den. Celiakie nezvyšuje riziko infekčních onemocnění. Pacienti s celiakií by tedy měli být očkováni stejně jako ostatní lidé daného věku. Každoroční očkování proti chřipce je určitě vhodné, chřipku může dostat kdokoli a i vážné komplikace může kdokoli. Pneumokoková vakcína pro pacienktu ve 25 letech není indikována. V 50 letech může mít smysl 1 dávka vakcíny, ale všeobecně se nedoporučuje. Přeočkování po 5 letech určitě ne. Podle doporučení ACIPu (americký Poradní sbor pro imunizační postupy) by se mělo očkovat až v 65 letech (celiakie není považována za rizikový faktor, který by opodstatňoval dřívější vakcinaci).