Na vzniku rakoviny děložního čípku se podílí infekce některými typy takzvaně vysoce rizikových lidských papilomavirů (HPV). Z výsledků výzkumů vyplývá, že viry přetrvávají v organismu i po operaci děložního čípku – očkování proti nim je však účinnou formou prevence návratu onemocnění.
Infekce lidskými papilomaviry (HPV) je považována za nejrozšířenější pohlavní chorobu. Tyto viry jsou zodpovědné za rozvoj nezhoubných bradavic na pohlavních orgánech (kondylomat), ale také za závažné přednádorové změny a nádorové bujení. Nejčastěji se podílejí na vzniku rakoviny děložního čípku, pochvy, zevních pohlavních orgánů, řitního otvoru a krku. Ve většině případů jsou za rozvoj nádorového bujení zodpovědné papilomaviry (HPV) typu 16 a 18, proti kterým existuje účinné očkování. Vakcíny jsou určené nejen pro dospívající dívky před začátkem pohlavního života, ale jejich aplikace má smysl i u žen, které jsou sexuálně aktivní.
Konizace čípku je malý operační výkon, kterým se ošetřují předrakovinové změny na děložním hrdle. Podstatou je odstranění postižené tkáně z děložního čípku v místní nebo krátkodobé celkové anestezii. Ani úspěšně provedená konizace však nemusí znamenat úplné vyléčení.
Jedním z hluboce zakořeněných mýtů je ten, že po zahájení sexuálního života nemá očkování proti papilomavirům (HPV) smysl. Vakcinace sice poskytuje maximální přínos dívkám před zahájením sexuálního života, ale v naprosté většině případů chrání před návratem nemoci a pomáhá též sexuálně aktivním ženám. Tuto skutečnost potvrzuje i výzkum publikovaný v roce 2013, který se zaměřil na očkování žen po konizaci čípku. Z výsledků studie jasně vyplývá, že vakcinace po konizaci snižuje procentuální riziko návratu onemocnění v porovnání se ženami, které po této operaci očkování nepodstoupily.
(holi)
Zdroj: 1. https://www.cancer.gov/about-cancer/causes-prevention/risk/infectious-agents/hpv-vaccine-fact-sheet
2. http://www.gynecologiconcology-online.net/article/S0090-8258(13)00306-5/fulltext?cc=y=
3. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4904569/
Pokud jste doposud váhali s očkováním svých dětí proti meningokokovým infekcím, blížící se odjezd na tábor či soustředění je ideální příležitostí přistoupit k ochraně v podobě vakcinace. Proč mohou být právě tyto prázdninové akce rizikové?
Diagnóza zněla neúprosně – meningokok. Šance na přežití: čtyři procenta. Postupně jí selhávaly orgány, lékaři museli přikročit k amputaci obou dolních končetin ve stehně… Výsledek?
Sezóna klíšťat je v plném proudu – nejen v přírodě, ale také ve městech. Pražští hygienici klíšťata testují, aby zjistili, zda od nich hrozí nákaza klíšťovou encefalitidou nebo lymeskou boreliózou. Jak tyto testy dopadly?
Otestujte se
Dobrý den paní doktorko, Prosím o radu ohledně preočkovaní mých dvou synů. Starší, čerstvě osmiletý byl očkován s odkladem hexaximou ve schématu 2+1. posilovaci dávku dostal 8.2017. Mladší, čerstvě šestiletý má jen dvě dávky hexaximy. Druhé je 12. 2019. Naše pediatrička mě odkázala na Vás, protože jsme mimo očkovací kalendář. Jaké byste mi prosím doporučila preočkovaní. Dekuji moc za radu.
Dobrý den, odbornou autoritou pro řešení postupu v rámci očkovacího kalendáře a jeho alternativních schémat je Česká vakcinologická společnost. Ideálně na tuto společnost by se měla paní doktorka obrátit s dotazem. Předpokládám, že další očkování bude pokračovat vakcínou Boostrix nebo Adacel, obtížné je ale zvolit termín. Lze se orientovat dle hladiny protilátek, případně zvolit podobný odstup od základního očkování jako je v pravidelném očkovacím kalendáři, například 4-5 let. Pokud ještě nebyli synové očkováni proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, pak, pokud nemají kontraindikace, doporučuji podat co nejdříve první dávku. Doporučení berte pouze jako teoretické, neuvádíte nic o tom, proč došlo k odkladu očkování, zda důvodem byla zdravotní kontraindikace, alergická reakce, výrazné vedlejší účinky, či zda bylo důvodem něco jiného. Pouze s kompletní znalostí zdravotního stavu dětí lze konkrétní doporučení vydat. S pozdravem, MUDr. Hana Ševčíková