Na vzniku rakoviny děložního čípku se podílí infekce některými typy takzvaně vysoce rizikových lidských papilomavirů (HPV). Z výsledků výzkumů vyplývá, že viry přetrvávají v organismu i po operaci děložního čípku – očkování proti nim je však účinnou formou prevence návratu onemocnění.
Infekce lidskými papilomaviry (HPV) je považována za nejrozšířenější pohlavní chorobu. Tyto viry jsou zodpovědné za rozvoj nezhoubných bradavic na pohlavních orgánech (kondylomat), ale také za závažné přednádorové změny a nádorové bujení. Nejčastěji se podílejí na vzniku rakoviny děložního čípku, pochvy, zevních pohlavních orgánů, řitního otvoru a krku. Ve většině případů jsou za rozvoj nádorového bujení zodpovědné papilomaviry (HPV) typu 16 a 18, proti kterým existuje účinné očkování. Vakcíny jsou určené nejen pro dospívající dívky před začátkem pohlavního života, ale jejich aplikace má smysl i u žen, které jsou sexuálně aktivní.
Konizace čípku je malý operační výkon, kterým se ošetřují předrakovinové změny na děložním hrdle. Podstatou je odstranění postižené tkáně z děložního čípku v místní nebo krátkodobé celkové anestezii. Ani úspěšně provedená konizace však nemusí znamenat úplné vyléčení.
Jedním z hluboce zakořeněných mýtů je ten, že po zahájení sexuálního života nemá očkování proti papilomavirům (HPV) smysl. Vakcinace sice poskytuje maximální přínos dívkám před zahájením sexuálního života, ale v naprosté většině případů chrání před návratem nemoci a pomáhá též sexuálně aktivním ženám. Tuto skutečnost potvrzuje i výzkum publikovaný v roce 2013, který se zaměřil na očkování žen po konizaci čípku. Z výsledků studie jasně vyplývá, že vakcinace po konizaci snižuje procentuální riziko návratu onemocnění v porovnání se ženami, které po této operaci očkování nepodstoupily.
(holi)
Zdroj: 1. https://www.cancer.gov/about-cancer/causes-prevention/risk/infectious-agents/hpv-vaccine-fact-sheet
2. http://www.gynecologiconcology-online.net/article/S0090-8258(13)00306-5/fulltext?cc=y=
3. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4904569/
V souvislosti s očkováním běžně zaznívají výrazy jako očkovací kalendář nebo povinná vakcinace a také odkazy na vyhlášky. Podívejme se tedy na očkování jinak než ze zdravotního hlediska. Řekněme si, které právní předpisy vakcinaci v České republice upravují.
Záněty středního ucha obvykle postihují děti, ale někdy se nevyhnou ani dospělým. Bývají velmi nepříjemné, a přitom některým z nich se dá účinně předcházet.
Existuje mnoho různých typů zánětu plic. Některé jsou méně závažné, jiné mohou člověka v krátké době i usmrtit.
Otestujte se
Dobrý den, syn byl narozený 36+6 (50cm, 3020g) - je třeba u něj držet očkovací schéma 3+1 u Hexa vakcíny a Prevenaru? Moc děkuji a hezký den.
Dobrý den, Kompetence v rozhodování náleží pediatrovi, který zná zdravotní stav Vašeho syna. Dle doporučení České vakcinologické společnosti by měl být Váš syn očkován stejně jako děti narozené v normálním termínu, tedy schématem 2+1 nebo 3+1. Pokud by byl narozen 31+6 a méně, pak je naléhavě doporučováno schéma 3+1. To může být ale vhodné i pro Vašeho syna. Vzhledem k tomu, že okolnosti zdraví Vašeho syna neznám, nemohu být konkrétnější. https://www.vakcinace.eu/data/files/downloads/stanoviskonedonosenifinalrijen2018.pdf S pozdravem, MUDr. Hana Ševčíková