10 zajímavostí souvisejících s očkováním

Nejrůznější vakcíny zachraňují miliony životů, a jsou proto nazývány moderním zázrakem a spásou lidstva. Ovšem očkovací látky nejsou jen prostředkem k ochraně veřejného zdraví. Jsou i samy o sobě velmi zajímavé.

10 zajímavostí souvisejících s očkováním
  1. Neznámé viry. Ačkoli výzkumníci netušili, že původcem neštovic je virus, věřili, že kravské neštovice by mohly být použity k očkování proti těm pravým. Britský vědec Edward Jenner výzkum potvrdil a vyvinul první způsob očkování proti pravým neštovicím v roce 1796. Tedy celé století před tím, než byly objeveny první viry.
  2. Vakcíny myslí na budoucnost. Očkovací látky umí podnítit tělo k vytvoření protilátek, které bojují s konkrétní nákazou, aniž byste ve skutečnosti museli touto nákazou onemocnět. Vše spočívá v tom, že si díky očkování už předem vytvoříme protilátky, které nás před vypuknutím nemoci chrání. Pokud se s konkrétní chorobou v budoucnu setkáme, imunitní systém již bude mít nachystanou účinnou zbraň.
  3. Myšlenka očkování není nová. Už před více než 1000 lety se ve starověkých civilizacích v Asii očkovalo. Indie a Čína jsou považovány za první civilizace, které chránily své děti proti neštovicím procesem zvaným variolace. Nad tehdejšími metodami bychom dnes asi kroutili hlavou, nicméně fungovaly. Tehdejší lékaři udělali malý řez do ramene člověka a vetřeli nakažený materiál (odpadlý strup nebo hnis) do rány. Lidé také schválně vdechovali strupy od neštovic. 
  4. Originální metody šíření. Koncem 18. století král Karel IV. Španělský chtěl šířit novou vakcínu proti pravým neštovicím po celém světě. Vzhledem k tomu, že moderní chladicí přepravky ještě neexistovaly, sloužilo 22 sirotků jako provizorní způsob skladování. Děti byly očkovány proti neštovicím a jejich krev pak mohla být použita pro výrobu vakcín všude tam, kam je král poslal.
  5. Nejen lidé se chrání. Mravenci používají tzv. „sociální imunizaci“. Jestliže je jeden mravenec v kolonii napaden plísní, ostatní mravenci ho olizují a šíří infekci po celé kolonii. To dělá populaci imunní vůči plísním. Kolektivní imunita tak není výsadou jen lidí.
  6. Švýcarské vymýcení vztekliny u lišek. Vědci z této země nachystali návnady v podobě kuřecích hlav obsahujících očkovací látku po celých Alpách. Lišky, hlavní přenašeči vztekliny, požíraly kuřecí hlavy a staly se imunními.
  7. Vakcíny zbavují svět smrtelných nákaz. Kdysi dávno pravé neštovice zabíjely kolem 35 % nakažených. Zanechávaly též mnoho dalších lidí slepých nebo s jizvami po těle. Ale v roce 1980 lidstvo úspěšně vymýtilo virus ze světa, a to díky očkování. Nyní jsme velmi blízko úplné likvidaci dětské obrny. U dalších nákaz (záškrt, zarděnky, infekce hemofilem typu b) snížilo očkování počet případů až o 99 %.
  8. Nemoci jsou méně škodlivé. Dokonce i choroby, které nebyly vymýceny, jsou díky očkování méně škodlivé, než dřív bývaly. Například očkování proti chřipce snižuje počet hospitalizací (pobytů v nemocnici), čímž chrání nejen lidské životy, ale i nemalé finanční prostředky vynakládané na léčbu.
  9. Díky novým technologiím bezpečnější a účinnější. Dříve jedna vakcína proti neštovicím obsahovala zhruba 200 maličkých molekul podněcujících imunitu k vytváření protilátek (těmto molekulám se odborně říká „antigeny“). Díky moderním technologiím jsou dnešní vakcíny nejen bezpečnější, ale také vyžadují méně antigenů, aby byly účinné. Dnešní děti jsou tak očkovány mnohem šetrnějšími látkami, než byli jejich rodiče.
  10. Zapomenutý zachránce životů. Zatímco Jonas Salk a Albert Sabin se proslavili svými vakcínami proti obrně (poliomyelitidě), jméno Maurice Hillemana skoro nikdo nezná. Tomuto muži přitom vděčíme za 8 ze 14 běžných doporučených dětských očkování v USA i jinde ve světě, včetně vakcín proti spalničkám, příušnicím a meningokokovým onemocněním. Přestože se mu nikdy nedostalo zasloužených poct, jeho práce zachránila desítky milionů životů. 

(hah)

Zdroj:
www.immunizeusa.org

Hodnocení článku Líbí se vám článek?
Počet hodnocení: 0
Zpráva o očkování v Evropě – co se daří a kde máme rezervy?

Zpráva o očkování v Evropě – co se daří a kde máme rezervy?

Sleduje se v Evropě počet očkovaných osob? Existuje nějaký mezinárodní plán, který určuje priority týkající se vakcinace? Odpovědi na tyto a další otázky přináší zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), která hodnotí proočkovanost v Evropě i aktuální poznatky a rizika související s očkováním.

Vakcíny plné škodlivin? Omyl, každá složka je důležitá

Vakcíny plné škodlivin? Omyl, každá složka je důležitá

Hlavní složkou vakcíny je virus, bakterie nebo toxin způsobující nemoc, proti níž se očkuje. Ve vakcíně však musí být i další látky, které zajistí její bezpečnost a účinnost. Všechny složky mají svůj význam, a proto není důvod se kvůli nim očkování vyhýbat.

Hliník ve vakcínách zdraví neškodí

Hliník ve vakcínách zdraví neškodí

Alergie, astma a autismus – to vše prý způsobuje hliník v očkovacích látkách. Alespoň to tvrdí poplašné zprávy šířící se populací. Výsledky rozsáhlých výzkumů, jejichž závěry prezentují přední světové zdravotnické organizace, však tento hluboce zakořeněný mýtus vyvracejí.

Jaká očkování jsou pro Vás vhodná?

Otestujte se
Poradna lékaře
Tereza

Dobrý den, ráda bych si upřesnila očkovací schéma u Prevenaru 13. Syn dostal první dávku ve 4 měsících, druhou v 6 měsících. Našla jsem, že přeočkování by mělo proběhnout v 11.-13. měsíci, ale pediatrička mi řekla, že očkují až před 2. rokem. Místo prevenaru chce ve 14 měsících očkovat Priorix. Pro úplnost dodávám, že třetí dávku Hexacimy dostal ve 12 měsících. Je takové schéma možné? Děkuji.

MUDr. Daniel Dražan

Očkovat poslední dávku Prevenaru 13 ve 2 letech není správně. Očkovací schémata jsou velmi pečlivě nastavena tak, aby poskytovala co nejlepší ochranu. Neměla by se proto neodůvodněně měnit ani rodiči, ani lékaři. 2 dávky, které Váš syn v kojeneckém věku, neposkytují dlouhodobou ochranu. Z tohoto důvodu by měla být 3. dávka podána kolem 1 roku věku, jinak bude po dobu celého 1 roku (od 1 do 2 let) nedostatečně chráněný. Vakcíny se také nedávají jedna místo druhé. Každá chrání proti určitému specifickému infekčnímu onemocnění a každá má své jasně stanovené schéma. Dítě po 1 roce věku by kromě hexavakcíny, pneumokokové vakcíny a MMR (Priorixu) mělo být očkované také proti planým neštovicím, chřipce, klíšťové encefalitidě, hepatitidě A a meningokokům.

Soutěž

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá
Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá.