Každý očkovaný se počítá – čím více nás bude, tím lépe

95 %. Tolik lidí v populaci musí být očkovaných proti určité nemoci, aby takzvaná kolektivní imunita chránila před tímto onemocněním i ty, kteří z nejrůznějších důvodů očkováni být nemohou. Čím více očkovaných, tím větší ochrana proti dané nemoci.

Udržování vysoké proočkovanosti je důležité nejen na domácí, ale také na mezinárodní úrovni. Minimalizuje se tak riziko šíření nákazy přes hranice i propuknutí epidemie onemocnění, před kterým účinně chrání vakcína.

K vysoké proočkovanosti obecně přispívá povinný status očkování a vysvětlování přínosů vakcinace. O to se pravidelně starají jak lékaři, tak různé mezinárodní organizace. Ty sledují vývoj počtů očkovaných i nemocnost na celosvětové úrovni.

Fakta a čísla

• Obecně platí, že proočkovanost na úrovni 95 % je hranice potřebná pro vytvoření kolektivní imunity. To je ochrana osob, které nemohou být očkovány, prostřednictvím imunity, kterou vakcinací získají ostatní lidé.
• Co největší proočkovanost je důležité udržovat i proto, že u některých onemocnění roste a opět klesá nemocnost v několikaletých intervalech. Pokles nemocnosti nemusí být známkou ústupu nemoci (a už vůbec ne signálem pro vynechání daného očkování), ale jen přirozenou fází.
• Dětská obrna, která byla vymýcena již v 99 % zemí světa, stále zůstává rizikem kvůli možnému zavlečení ze zemí, kde se nákaza ještě objevuje. Dětskou obrnu přenáší pouze člověk a v tomto případě je cestou k úplnému vymýcení dosažení 100% proočkovanosti na celosvětové úrovni.
• Výrazně nižší proočkovanost je u pneumokokových infekcí. Celosvětově se pohybuje okolo 40 %.
• Proočkovanost proti rotavirovým infekcím, které u malých dětí způsobují vážná průjmová onemocnění, dosahuje přibližně 23 %.

Ptejte se lékařů

Vakcinace proti pneumokokovým a rotavirovým infekcím u nás není součástí povinného očkovacího kalendáře, jedná se o doporučené vakcíny. Cesta ke zvýšení počtu očkovaných vede v případě nepovinné vakcinace přes komunikaci s lékaři. Pokud máte pocit, že neznáte všechny možnosti, ptejte se na vše, co vás zajímá. Začít můžete například následujícími dotazy:

1. Kterými vakcínami mohu chránit své děti i sebe?
2. Jak doporučená očkování co nejvhodněji načasovat?
3. Která onemocnění představují pro moje dítě největší riziko?

Volba vhodného očkování bude pak pro vás jednodušší.

(pak)

Zdroje:

www.cdc.gov/vaccines/imz-managers/laws/downloads/improving-vax-coverage-factsheet.pdf

www.who.int/mediacentre/factsheets/fs378/en/

Je tu leden a venku řádí pneumokoky a chřipka. Jak se bránit?

Čekáte, že vám poradíme, jak léčit nachlazení nebo chřipku? Tentokrát ne. Začneme o trochu dřív, tam, kde spočívá skutečné řešení nemocí – tedy u jejich prevence.

Vakcíny a autismus? Stokrát vyvrácený nesmysl

V každém stádu se najde černá ovce. I mezi lékaři jsou takoví, kteří lžou. Lež o očkování a autismu už ale stála některé děti život.

Ostře sledované nežádoucí účinky vakcín. Nahlásit je můžete i vy!

V souvislosti s očkováním často přichází na řadu také téma nežádoucích účinků vakcín. Rozhodně není pravdou, že by se jim odborníci nevěnovali. Nežádoucí účinky naopak pečlivě sledují a průběžně vyhodnocují.

číst další články