V souvislosti s očkováním běžně zaznívají výrazy jako očkovací kalendář nebo povinná vakcinace a také odkazy na vyhlášky. Podívejme se tedy na očkování jinak než ze zdravotního hlediska. Řekněme si, které právní předpisy vakcinaci v České republice upravují.
Povinné očkování se u nás podle aktuálních předpisů týká všech občanů ČR i cizinců, kteří u nás mají trvalý pobyt. Tuto povinnost určuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. Dalším základním dokumentem je vyhláška č. 299/2010 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb. Tento předpis, vydávaný Ministerstvem zdravotnictví, stanovuje, která očkování jsou povinná a kdy má daná vakcinace proběhnout (tedy zmíněný očkovací kalendář).
Cílem celoplošného očkování je ochrana jednotlivců před konkrétními infekčními nemocemi i před šířením onemocnění v populaci. Aby byla ochrana účinná a onemocnění se přestalo vyskytovat, je potřeba dosáhnout určitého stupně proočkovanosti populace – obecně se hovoří o 95 %. Svou roli hraje i ekonomické hledisko. Očkování celé populace je méně finančně náročné než léčení nakažených osob. Povinné očkování je u nás plně hrazeno ze zdravotního pojištění.
Zákon o ochraně veřejného zdraví upravuje řadu dalších záležitostí, které se očkování týkají, například:
Pokud si nejste jisti, která očkování jsou v současné době v ČR povinná, můžete čerpat informace z internetových stránek www.ockovaci-kalendar.cz. Zde se také dozvíte o vakcínách, které jsou „jen“ doporučené. Aktuální očkovací kalendář vám samozřejmě může přiblížit i praktický lékař nebo odborníci v některém očkovacím centru.
(pak)
Zdroje:
www.mzcr.cz/obsah/vyhlaska-c299/2010-sb-_2464_5.html
Myslíte si, že očkování nebo neočkování je jen čistě vaše věc? Bohužel není. Neočkování zdravých dětí podrývá kolektivní imunitu a tím zabíjí ty, kteří očkováni být nemohou. Tak končí i příběh Maximiliana Schoenbohma.
Meningitida neboli zánět mozkových blan se rozvíjí rychle a až 15 % případů končí tím nejhorším způsobem. Jak tomu zabránit? Jít s dítětem na očkování a zopakovat mu před každým pobytem mimo domov několik užitečných zásad.
Balení na letní tábory se blíží. Stejně důležité jako vybavit děti správným repelentem kvůli ochraně proti klíšťatům je vysvětlit jim, na co si mají v souvislosti s těmito malými roztoči dávat pozor.
Otestujte se
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak dlouho po sobě se mají správně očkovat vakcíny Hexaima v schématu 2+1. Pan doktor očkoval mou dceru poprvé v jejím 4.měsíci, druhou vakcínou v jejím 8. měsíci a poslední vakcínu jí dal v jejím 12 mes. Jak jsem se ale nyní dozvěděla, tak rozestup mezi druhou a třetí dávkou má být alespon 6 měsíců a moje malá měla v podstatě jen 4,5 měsíce. Problém je ten, že mi po posledním očkování přestala na pár měsíců říkat slova, která dosud uměla (cca 5 slov) a vůbec celkově přestala povídat. Nyní ve jejích třech letech chodíme na logopedii a po různých specialistech, protože stále nemluví. Když jsem to konzultovala s lékařem, tak mi řekl, že z očkování určitě mluvit nepřestala. Jenže já mám stejně pochybnosti, že jí prostě naočkoval moc brzy a že to zapříčinilo to, že přestala mluvit. Takže se snažím zjistit, jestli lékař pochybil a naočkoval ji moc brzy, nebo ne. děkuji
Dobrý den, pokud se využívá tzv. schéma 2+1, je dle doporučení výrobce vhodné, aby mezi 1. a 2. dávkou byl interval nejméně 2 měsíce a přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování. Neznám ale zdravotní stav Vaší dcery, ani důvody, které vedly k jinému načasování, předpokládám ale, že k tomu měl Váš pediatr důvod. Výrobce vakcíny neuvádí v souhrnu údajů o této vakcíně vedlejší účinky, které by se podobaly potížím, které popisujete, také se jako Váš pediatr domnívám, že důvodem není podání očkovací látky. S pozdravem a přáním zlepšení situace, MUDr. Hana Ševčíková