V souvislosti s očkováním běžně zaznívají výrazy jako očkovací kalendář nebo povinná vakcinace a také odkazy na vyhlášky. Podívejme se tedy na očkování jinak než ze zdravotního hlediska. Řekněme si, které právní předpisy vakcinaci v České republice upravují.
Povinné očkování se u nás podle aktuálních předpisů týká všech občanů ČR i cizinců, kteří u nás mají trvalý pobyt. Tuto povinnost určuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. Dalším základním dokumentem je vyhláška č. 299/2010 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb. Tento předpis, vydávaný Ministerstvem zdravotnictví, stanovuje, která očkování jsou povinná a kdy má daná vakcinace proběhnout (tedy zmíněný očkovací kalendář).
Cílem celoplošného očkování je ochrana jednotlivců před konkrétními infekčními nemocemi i před šířením onemocnění v populaci. Aby byla ochrana účinná a onemocnění se přestalo vyskytovat, je potřeba dosáhnout určitého stupně proočkovanosti populace – obecně se hovoří o 95 %. Svou roli hraje i ekonomické hledisko. Očkování celé populace je méně finančně náročné než léčení nakažených osob. Povinné očkování je u nás plně hrazeno ze zdravotního pojištění.
Zákon o ochraně veřejného zdraví upravuje řadu dalších záležitostí, které se očkování týkají, například:
Pokud si nejste jisti, která očkování jsou v současné době v ČR povinná, můžete čerpat informace z internetových stránek www.ockovaci-kalendar.cz. Zde se také dozvíte o vakcínách, které jsou „jen“ doporučené. Aktuální očkovací kalendář vám samozřejmě může přiblížit i praktický lékař nebo odborníci v některém očkovacím centru.
(pak)
Zdroje:
www.mzcr.cz/obsah/vyhlaska-c299/2010-sb-_2464_5.html
Světová zdravotnická organizace (WHO) se letos v rámci probíhajícího Světového týdne očkování soustředí nejen na bezpečnost a účinnost vakcinace, ale zdůrazňuje také nutnost čerpat informace o očkování z kvalitních zdrojů. Na jednom z nich se právě nacházíte.
Očkovací látka uložená v mikroskopických částicích, ze kterých se po očkování uvolní jen první dávka vakcíny a další se do těla dostanou až později, v předem stanovený čas. Tak by se dal stručně přiblížit objev vědců z Massachusettského technologického institutu.
Spalničky, tetanus, černý kašel, tuberkulóza nebo dětská obrna berou v rozvojových zemích každý rok život milionům dětí. Medicína však zná způsob, jak těmto úmrtím zabránit. Je to očkování.
Otestujte se
Dobrý den paní doktorko, Prosím o radu ohledně preočkovaní mých dvou synů. Starší, čerstvě osmiletý byl očkován s odkladem hexaximou ve schématu 2+1. posilovaci dávku dostal 8.2017. Mladší, čerstvě šestiletý má jen dvě dávky hexaximy. Druhé je 12. 2019. Naše pediatrička mě odkázala na Vás, protože jsme mimo očkovací kalendář. Jaké byste mi prosím doporučila preočkovaní. Dekuji moc za radu.
Dobrý den, odbornou autoritou pro řešení postupu v rámci očkovacího kalendáře a jeho alternativních schémat je Česká vakcinologická společnost. Ideálně na tuto společnost by se měla paní doktorka obrátit s dotazem. Předpokládám, že další očkování bude pokračovat vakcínou Boostrix nebo Adacel, obtížné je ale zvolit termín. Lze se orientovat dle hladiny protilátek, případně zvolit podobný odstup od základního očkování jako je v pravidelném očkovacím kalendáři, například 4-5 let. Pokud ještě nebyli synové očkováni proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, pak, pokud nemají kontraindikace, doporučuji podat co nejdříve první dávku. Doporučení berte pouze jako teoretické, neuvádíte nic o tom, proč došlo k odkladu očkování, zda důvodem byla zdravotní kontraindikace, alergická reakce, výrazné vedlejší účinky, či zda bylo důvodem něco jiného. Pouze s kompletní znalostí zdravotního stavu dětí lze konkrétní doporučení vydat. S pozdravem, MUDr. Hana Ševčíková