Kdy je lepší očkování odložit
Rodiče mnohdy nemají jasno v tom, kdy může či nesmí být jejich dítě očkováno. Napovíme, jak lékaři vzhledem k vakcinaci hodnotí nemoc a nežádoucí či alergické reakce.
Možná už jste slyšeli názor, že očkování děti nijak nechrání. Že jsou naopak více nemocné, a dokonce mohou trpět různými poruchami, například autismem. Jedná se však o mýtus, který odborníci vyvrátili rozsáhlými vědeckými studiemi.
V Německu proběhla studie, které se zúčastnilo přes 13 tisíc dětí ve věku 1–17 let. Necelé procento dětí ze zkoumaného vzorku nepodstoupilo očkování. Vědci se zaměřili na to, zda jsou tito jedinci méně nemocní než očkovaní vrstevníci. A výsledek bádání? Očkované i neočkované děti stonají přibližně stejně. U neočkovaných respondentů byl navíc zaznamenán prudký vzestup výskytu nemocí, proti kterým lze chránit právě pomocí vakcín. Výzkum zjistil i další zajímavou skutečnost. Výskyt alergií byl u obou skupin prakticky stejný. Vědcům se tak podařilo vyvrátit mýtus o tom, že vakcíny narušují funkci imunitního systému a způsobují přecitlivělost.
(holi)
Zdroje:
www.ncbi.nlm.nih.gov
www.parenting.com
Rodiče mnohdy nemají jasno v tom, kdy může či nesmí být jejich dítě očkováno. Napovíme, jak lékaři vzhledem k vakcinaci hodnotí nemoc a nežádoucí či alergické reakce.
Od ledna 2024 budou zdravotní pojišťovny hradit očkování proti lidským papilomavirům (HPV) větší skupině dospívajících, než tomu bylo doposud. V posledních letech proplácely vakcíny dětem ve věku 13 let, zatímco nově se bude úhrada týkat věkových skupin dívek i chlapců od 11 do dosažení 15 let. Tato změna je dána novelizací některých zákonů – o ochraně veřejného zdraví a s ním souvisejícího zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Jeden z největších omylů antivakcinačního hnutí je názor, že za pokles výskytu infekcí může hygiena, nikoli očkování. Na následujících řádcích vysvětlíme proč.