Jsou neočkované děti zdravější? Rozhodně ne

Možná už jste slyšeli názor, že očkování děti nijak nechrání. Že jsou naopak více nemocné, a dokonce mohou trpět různými poruchami, například autismem. Jedná se však o mýtus, který odborníci vyvrátili rozsáhlými vědeckými studiemi.

Jasná data

V Německu proběhla studie, které se zúčastnilo přes 13 tisíc dětí ve věku 1–17 let. Necelé procento dětí ze zkoumaného vzorku nepodstoupilo očkování. Vědci se zaměřili na to, zda jsou tito jedinci méně nemocní než očkovaní vrstevníci. A výsledek bádání? Očkované i neočkované děti stonají přibližně stejně. U neočkovaných respondentů byl navíc zaznamenán prudký vzestup výskytu nemocí, proti kterým lze chránit právě pomocí vakcín. Výzkum zjistil i další zajímavou skutečnost. Výskyt alergií byl u obou skupin prakticky stejný. Vědcům se tak podařilo vyvrátit mýtus o tom, že vakcíny narušují funkci imunitního systému a způsobují přecitlivělost.

Další mýty o očkování

• Přetěžuje imunitní systém dětí. Počet vakcinací v pravidelném očkovacím kalendáři může být na první pohled odstrašující. Dítě je do 2 let věku očkováno šestkrát, a to celkem proti devíti nemocem. Do toho ještě nejsou započtena nepovinná očkování, například proti rotavirům nebo pneumokokovi. Není se však čeho bát. Dětský imunitní systém se dokáže vypořádat s enormním množstvím cizorodých látek. Vždyť denně je doslova bombardován bakteriemi z jídla a okolního prostředí. Očkování je tak s nadsázkou pouhou kapkou v moři.
• Způsobuje autismus a další nemoci. Před několika lety obletěla svět poplašná zpráva o tom, že očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím způsobuje autismus. Tento mýtus byl však vyvrácen několika odbornými výzkumy. Strach rodičů se přesto nepodařilo zcela potlačit. I z toho důvodu, že autismus se u dětí typicky projevuje právě v době, kdy je naplánováno toto očkování.
• Použitá látka může způsobit rozvoj infekce. Kdybychom se vrátili o několik desítek let zpět do minulosti, nikdo by nemohl nic namítat. V dřívějších dobách se k výrobě některých vakcín používaly živé mikroorganismy, které někdy mohly způsobit rozvoj nemoci. V současnosti však většina vakcín obsahuje pouze části mrtvých mikroorganismů, a infekce je tedy vyloučena.

(holi)

Zdroje:
www.ncbi.nlm.nih.gov
www.parenting.com

Při podezření na vzteklinu je třeba jednat okamžitě!

Vzteklina u nás v současnosti nepatří mezi často probíraná témata. Je v našich končinách důvod k obavám z tohoto virového onemocnění nervové soustavy?

Sezóna klíšťat skončila. Jak se připravit na tu další?

Končí období, ve kterém jsou u nás klíšťata nejaktivnější. Vědci zveřejnili výsledky testování těchto parazitů na přítomnost lymeské boreliózy. Jak to dopadlo a kdy začít myslet na obranu proti nemocem přenášeným klíšťaty?

Vakcíny plné škodlivin? Omyl, každá složka je důležitá

Hlavní složkou vakcíny je virus, bakterie nebo toxin způsobující nemoc, proti níž se očkuje. Ve vakcíně však musí být i další látky, které zajistí její bezpečnost a účinnost. Všechny složky mají svůj význam, a proto není důvod se kvůli nim očkování vyhýbat.

číst další články