Maximilian Schoenbohm (1994–2014) – oběť odmítačů očkování

Myslíte si, že očkování nebo neočkování je jen čistě vaše věc? Bohužel není. Neočkování zdravých dětí podrývá kolektivní imunitu a tím zabíjí ty, kteří očkováni být nemohou. Tak končí i příběh Maximiliana Schoenbohma.

Zdravé miminko

Maximilian Schoenbohm se narodil v Berlíně v létě 1994 jako druhé dítě do rodiny zdravotní sestry a inženýra. Byl zcela zdráv a krásně prospíval až do šesti měsíců. Tehdy se nakazil spalničkami, protože byl ještě příliš malý na to, aby mohl být očkován. Po několik dní měl velmi vysoké horečky, které následoval rozvoj komplikací. Došlo k zápalu plic, Max byl dušný a rodiče o něj měli velký strach, ale po několika týdnech se mu podařilo uzdravit a všichni si mysleli, že to nejhorší má za sebou.

První pochybnosti

Max byl veselý a energický kluk, který si každého dokázal získat a až do třetí třídy základní školy měl dobrý prospěch a aktivně sportoval. Ve třetí třídě náhle začaly problémy s matematikou. Rodiče si mysleli, že ve škole nedává pozor nebo je neukázněný, v tom ale problém nebyl. Navíc se Max začal chovat divně.

V říjnu 2004 začal mít epileptické záchvaty, tzv. absence. Vždy se na chvíli zastavil, díval se před sebe a nic nedělal. Když se probral, nic si nepamatoval.

Lékaři tehdy konstatovali, že tento typ epilepsie se někdy u dětí před vstupem do puberty objevuje, takže si rodiče mysleli, že se nic vážného neděje. Ale něco je přece jen zarazilo. Maxovo EEG bylo naprosto abnormální, objevily se na něm vlny, které na zdravé EEG vůbec nepatří. Lékaři naordinovali speciální směs léků proti epilepsii a ta opravdu zabrala.

Zdánlivý happy end

Maxova epilepsie se zdála být zažehnána, ale Max musel přestat chodit do školy, protože vyučování nestačil. Nic si nepamatoval, a to ani věci, které zažil před několika hodinami. Jeho chování bylo stále podivnější.

Po třech měsících se epileptické záchvaty vrátily, časté a velmi silné. Už nešlo o pouhé absence. Specialisti v centru pro léčbu epilepsie v Kehl-Korku stanovili tu nejhorší diagnózu: subakutní sklerozující panencefalitidu, následek prodělaných spalniček. Jedná se o těžký, devastující zánět mozku, který končí vždy fatálně.

Boj na život… a na smrt

Maxovi rodiče byli zoufalí, bojovali s nemocí všemi prostředky medicíny i za pomoci léčitelů, ale nepomohlo nic. V dubnu 2006 se po nečekaném náporu zánětu mozku Max dostal do vegetativního stavu – trvalého bezvědomí. Ještě mu nebylo 12 let. Jeho poslední slova byla: „Nevím, kdo jste.“ Jeho rodiče ta slova straší dodnes.

Utrpení rodiny Schoenbohmových bylo velmi dlouhé a nešťastný konec nevyhnutelný. Max zemřel následkem spalničkové infekce v únoru 2014, ve věku nedožitých dvaceti let.

Schoenbohmovi ze smrti svého syna právem obviňují nezodpovědné rodiče, kteří odmítají očkování svých zdravých dětí a podkopávají tím kolektivní imunitu, která je pro kojence jedinou ochranou proti spalničkám. Nemoc, která mohla být při dobré spolupráci již vymýcena, proto dál zabíjí.

(pez)

Zdroj: http://www.vaccinestoday.eu

Očkování proti rakovině? Neuvěřitelné se stalo běžnou praxí

Kdyby tak bylo možné podávat vakcínu proti všem typům rakoviny… Je však skvělé, že funguje alespoň očkování proti nádorům způsobeným lidskými papilomaviry HPV. Už jste o něm slyšeli?

Je tu leden a venku řádí pneumokoky a chřipka. Jak se bránit?

Čekáte, že vám poradíme, jak léčit nachlazení nebo chřipku? Tentokrát ne. Začneme o trochu dřív, tam, kde spočívá skutečné řešení nemocí – tedy u jejich prevence.

Nedostatek tekutin při rotavirovém průjmu je nutné řešit rychle!

Jedno z největších rizik rotavirových průjmů u malých dětí spočívá v dehydrataci. Jak odvodnění organismu u dětí rozpoznat i jakým způsobem je před rotavirovou gastroenteritidou chránit?

číst další články