Očkovací kalendáře napříč Evropou se liší

Nejen v České republice, ale na celém světě se očkuje. Proč? Abychom sami sebe a své děti chránili před nebezpečnými chorobami. V každé zemi ale vypadá očkovací kalendář trochu jinak. Podívejme se, jaká je situace v členských zemích Evropské unie.

Očkovací kalendáře napříč Evropou se liší

Evropská unie (EU) má v současné době 28 členských států (a více než 500 milionů obyvatel), z nichž každý má vlastní historii, zákony a zvyky. Zdravotnické systémy většiny těchto zemí dodržují odlišné vakcinační systémy, různá doporučení i schémata („očkovací kalendáře“) pro podávání vakcín. Podle odborníků by bylo prospěšné do budoucna očkovací kalendáře více sjednotit.

Všichni očkují, ale každý jinak

Nejdůležitější rozdíly v očkovacích schématech jsou:

Prakticky všechny státy EU očkují proti záškrtu, tetanu, dětské obrně, černému kašli a hemofilu typu b. V některých případech (Itálie, skandinávské země a Slovensko) primární série obsahuje pouze dvě dávky podané ve věku 3 a 5 měsíců. Všechny ostatní země doporučují tři dávky, které mají být aplikovány ve věku 2., 3. a 4. měsíců (Velká Británie, Francie, Německo, Rakousko, Belgie, Bulharsko, Lucembursko) nebo ve 2., 4. a 6. měsíci (Irsko, Portugalsko, Španělsko, Česká republika). Ve 2., 3.–4. a 5. měsíci se tak děje v Polsku. Lotyšsko očkuje ve věku 3, 4 a půl a 6 měsíců.

Posila proti hemofilu typu b

Přestože většina států doporučuje posilovací dávku (booster) ve věku přibližně jednoho roku nebo brzy poté, některé země ji dávají podstatně později, obvykle až když se děti chystají nastoupit do školy. Je zajímavé, že podávání tří dávek proti hemofilu typu b v prvních čtyřech měsících bez pozdějšího boosteru bylo spojeno s významným snížením pozdní ochrany. Zvýšil se tak počet případů invazivních hemofilových onemocnění, počínaje druhým rokem života. To vedlo ke změně očkovacího plánu se zavedením boosterové dávky ve věku přibližně jednoho roku ve všech zemích, které původně nedoporučovaly posilování boosterovou dávkou proti hemofilu b.

A co třeba pneumokok? 

Z dalších očkování zmiňme alespoň následující odlišnosti.

(hah)

Zdroje:

http://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.4161/hv.4.4.5587

http://vaccine-schedule.ecdc.europa.eu/Pages/Scheduler.aspx

Hodnocení článku Líbí se vám článek?
Počet hodnocení: 0
Při podezření na vzteklinu je třeba jednat okamžitě!

Při podezření na vzteklinu je třeba jednat okamžitě!

Vzteklina u nás v současnosti nepatří mezi často probíraná témata. Je v našich končinách důvod k obavám z tohoto virového onemocnění nervové soustavy?

Meningokok číhá v kolektivu. Své dítě chraňte včas!

Meningokok číhá v kolektivu. Své dítě chraňte včas!

Meningokoková onemocnění nejsou častá, ale o to závažnější je jejich průběh. Bakterie může nakazit každého, ale nejvíce jsou ohroženy děti a osoby, které ještě nedosáhly 20 let.

Chraňte své rodiče i děti: nechte je očkovat proti pneumokokům!

Chraňte své rodiče i děti: nechte je očkovat proti pneumokokům!

Pneumokoková onemocnění považují lékaři za jedna z nejnebezpečnějších. Mezi obzvláště ohrožené jedince patří děti do 2 let a senioři nad 65 let. Naštěstí existuje způsob, jak osoby v riziku ochránit.

Jaká očkování jsou pro Vás vhodná?

Otestujte se
Poradna lékaře
Lébrová Veronika

Dobrý den, syn prodělal v 6. m. pyretický šok z teploty, promodral a byli jsme hospitalizovaní. Výsledek byl nakonec šestá nemoc. Nyní bych ráda očkovala Bexsero, je mu 10. m., ale opět se bojím teploty. Do této chvíle žádnou jinou neměl... Máme očkovat, nebo nechat, až bude větší? Naše doktorka mlčí, pry je to naše volba. Děkuji za radu.

doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.

Dobrý den, chápu Vaší starost. U vakcíny Bexsero bývají febrilní reakce častěji, lze tomu však jednoduše zabránit preventivním podáním paracetamolu v příslušné dávce podle váhy dítěte těsně po očkování a následně každých 6 hodin, a to min. 3 až 4krát. To se doporučuje i nerizikovým dětem.

Soutěž

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá
Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá.