Myslíte si, že je lepší prodělat infekci než očkování? Omyl!

Už jste také slyšeli, že očkování může zabít, zatímco prodělání klasických dětských nemocí je přirozené, ba přímo žádoucí? Pojďme se na tyto choroby podívat blíže. Možná pak mnoho odpůrců vakcinace změní svůj názor.

Myslíte si, že je lepší prodělat infekci než očkování? Omyl!

Ochrana bez kompromisů

Mezi nejnebezpečnější infekční nemoci patří ty, proti nimž se děti očkují tzv. hexavakcínou.

  1. Záškrt je choroba, kdy dochází k zánětu dýchacích cest a tvorbě pablán. Ty se odlupují a dýchací cesty mechanicky ucpávají. Umírá až 30 % takto nemocných. Toxiny, které se uvolňují z původce záškrtu, těžce poškozují srdeční sval, periferní nervy a ledviny. Pokud pacient přežije, je léčba zdlouhavá a následky často celoživotní. V roce 1945 zemřelo v Československu na záškrt 822 osob. Očkování u nás bylo zavedeno v roce 1946 a od roku 1970 se u nás záškrt nevyskytuje. Objevuje se však ve světě a pokles proočkovanosti by zákonitě vedl k jeho návratu.
  2. Tetanus je vážné onemocnění vyvolané nervovým jedem bakterie žijící v trávicím traktu dobytka. Projevuje se těžkými křečemi svalstva, které nakonec vedou k udušení. I v dnešní době přežívá pouze 50 % postižených. V roce 1945 zemřelo v Československu na tetanus 85 osob, z toho 56 novorozenců. Očkování u nás bylo zavedeno roku 1952. Od té doby jsou hlášeny pouze jednotlivé případy za desetiletí.
  3. Černý kašel provázejí těžké záchvaty dusivého kašle se zástavou dechu, poruchami vědomí a krvácením do mozku a očí. Nejhorší průběh má u novorozenců a kojenců. Pokud takto malý pacient přežije, mívá následkem krvácení do mozku a nedostatku kyslíku snížený intelekt a epilepsii. Starší děti méně umírají, ale trpí kašlem trvajícím i 6 měsíců. V ČSR se proti černému kašli očkuje od roku 1959. Od přelomu tisíciletí, kdy se přešlo na šetrnější, ale méně účinnou vakcínu, výskyt této choroby mírně stoupl.
  4. Přenosná dětská obrna (polio) je jedno z nejzávažnějších onemocnění centrální nervové soustavy. Častým trvalým následkem je ochrnutí dolních končetin. Ještě v roce 1955 bylo hlášeno 133 případů, z toho 3 úmrtí. Československo zahájilo očkování v roce 1959. Polio je momentálně ve stavu před celosvětovým vymýcením a vše bude záležet na tom, zda se nepoleví v plošném očkování.
  5. Virová hepatitida (infekční žloutenka) typu B je choroba, která se snadno přenáší tělesnými tekutinami (i slinami). U části nemocných vede k rozvoji rakoviny jater. Očkování je z globálního hlediska považováno za základní nástroj ke snížení jejího výskytu, který je v některých zemích alarmující. Světová zdravotnická organizace (WHO) intenzivně pracuje na celosvětovém programu, který má tuto vážnou nemoc dostat pod kontrolu.
  6. Invazivní infekce hemofilem typu B byly do zavedení plošného očkování skutečnou noční můrou. Hnisavé záněty mozkových blan s trvalými následky a život ohrožující záněty záklopky hrtanové postihovaly především děti do 5 let. Každý rok si v ČR vyžádaly několik dětských životů a mnoho malých pacientů zůstalo trvale poznamenaných. Po zavedení očkování v roce 2001 se situace výrazně zlepšila.

K vyjmenovaným nemocem patří ještě dvě. Na spalničky každoročně umíraly desítky až stovky československých dětí. Matkám, které prodělaly v těhotenství zarděnky, se rodili postižení a slepí potomci. I na těchto příkladech je vidět, že očkovat se prostě vyplatí – často to totiž může zachránit život.

(pez)

Zdroj: MAREŠOVÁ, Vilma. Malá historie infekčních nemocí od padesátých let minulého století a význam očkování. Časopis lékařů českých, 2015, roč. 154, č. 4, s. 156–160. ISSN: 0008-7335.

Hodnocení článku Líbí se vám článek?
Počet hodnocení: 2
Zpráva o očkování v Evropě – co se daří a kde máme rezervy?

Zpráva o očkování v Evropě – co se daří a kde máme rezervy?

Sleduje se v Evropě počet očkovaných osob? Existuje nějaký mezinárodní plán, který určuje priority týkající se vakcinace? Odpovědi na tyto a další otázky přináší zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), která hodnotí proočkovanost v Evropě i aktuální poznatky a rizika související s očkováním.

S chřipkou zůstaňte doma! Chráníte zdraví své i ostatních

S chřipkou zůstaňte doma! Chráníte zdraví své i ostatních

Chřipka může skolit každého bez ohledu na věk nebo celkovou kondici. Není radno ji podceňovat, protože komplikovaný průběh občas zanechá i celoživotní následky.

Letošní Světový týden očkování se nese v duchu účinnosti vakcín

Letošní Světový týden očkování se nese v duchu účinnosti vakcín

Světový týden očkování, který tradičně probíhá poslední týden v dubnu (24.–30. 4. 2017), má letos jasné poselství: „Vakcíny účinkují“. Světová zdravotnická organizace chce především zvýšit povědomí o očkování.

Poradna lékaře

Dobrý den paní doktorko, Prosím o radu ohledně preočkovaní mých dvou synů. Starší, čerstvě osmiletý byl očkován s odkladem hexaximou ve schématu 2+1. posilovaci dávku dostal 8.2017. Mladší, čerstvě šestiletý má jen dvě dávky hexaximy. Druhé je 12. 2019. Naše pediatrička mě odkázala na Vás, protože jsme mimo očkovací kalendář. Jaké byste mi prosím doporučila preočkovaní. Dekuji moc za radu.

Dobrý den, odbornou autoritou pro řešení postupu v rámci očkovacího kalendáře a jeho alternativních schémat je Česká vakcinologická společnost. Ideálně na tuto společnost by se měla paní doktorka obrátit s dotazem. Předpokládám, že další očkování bude pokračovat vakcínou Boostrix nebo Adacel, obtížné je ale zvolit termín. Lze se orientovat dle hladiny protilátek, případně zvolit podobný odstup od základního očkování jako je v pravidelném očkovacím kalendáři, například 4-5 let. Pokud ještě nebyli synové očkováni proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, pak, pokud nemají kontraindikace, doporučuji podat co nejdříve první dávku. Doporučení berte pouze jako teoretické, neuvádíte nic o tom, proč došlo k odkladu očkování, zda důvodem byla zdravotní kontraindikace, alergická reakce, výrazné vedlejší účinky, či zda bylo důvodem něco jiného. Pouze s kompletní znalostí zdravotního stavu dětí lze konkrétní doporučení vydat. S pozdravem, MUDr. Hana Ševčíková