Vaše dítě má zvýšenou teplotu, trochu kašle a posmrkává. Co teď? Poslat potomka do školy, nebo ho raději omluvit? Je to jen drobné nachlazení, nebo něco vážnějšího?
Dítě v posteli jednak zamešká výuku, jednak ho bude muset někdo hlídat, nejspíš obětavá babička nebo rodič na „paragrafu“. Zařídit dozor nemusí být snadné. Na druhou stranu, není-li dítě ve své kůži, bude se ve škole hůře soustředit. Jeho stav se může zhoršit a v neposlední řadě ohrozí nákazou spolužáky.
Jak vyřešit dilema? Jakmile teploměr ukáže více než 38 stupňů, je to jasné. Tato a vyšší teplota je u dětí považována za horečku. I když se neobjevily žádné další příznaky, horečka bývá známkou infekce. To znamená, že tělo vašeho dítěte právě bojuje s nějakou nemocí. Namístě je tedy nechat potomka v posteli a vařit čaj s medem a citronem.
Bojujeme s horečkou
Většina horečnatých stavů je způsobena viry. Dítěti by mělo být za pár dnů lépe. Ale když horečka neklesá čtyři nebo pět dnů, vydejte se k dětskému lékaři (pediatrovi). Ani dřívější návštěvou nic nezkazíte, naopak získáte jistotu, že nemoc není vážná. S dítětem mladším 3 měsíců byste však při teplotě 38 °C a vyšší měli upalovat k lékaři hned. Horečka může u novorozenců znamenat vážnou infekci.
Dítěti s vysokou teplotou uleví:
dostatečný příjem tekutin,
klid na lůžku,
přísun vitaminu C, nejlépe formou čerstvého ovoce,
volně prodejné léky, například s účinnou látkou paracetamol.
Při bakteriální infekci navíc lékař předepíše antibiotika.
Nejlepší je neonemocnět
Samozřejmě, že s každou obyčejnou rýmou nebudete nechávat dítě doma. Ale třeba při chřipce už je to nutné. Chřipka totiž může být, zvlášť u malých dětí, velmi nebezpečná. Nejlepší ochranou proti tomuto sezónnímu onemocnění je každoroční očkování.
Ostatně, očkovaní proti chřipce můžete být všichni – vaše dítě i vy sami. Na vakcinaci svého potomka se zeptejte pediatra. Poskytne vám bližší informace a provede i samotné očkování.
Hnisavá meningitida (zánět mozkových blan) je závažné onemocnění. Vzniká náhle a bez léčby je téměř ve všech případech smrtelná. Ani včasná léčba nemusí vždy zachránit život nebo zabránit trvalým následkům. Nejlepší je proto nemoci předcházet.
Sleduje se v Evropě počet očkovaných osob? Existuje nějaký mezinárodní plán, který určuje priority týkající se vakcinace? Odpovědi na tyto a další otázky přináší zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), která hodnotí proočkovanost v Evropě i aktuální poznatky a rizika související s očkováním.
Sezóna klíšťat je v plném proudu – nejen v přírodě, ale také ve městech. Pražští hygienici klíšťata testují, aby zjistili, zda od nich hrozí nákaza klíšťovou encefalitidou nebo lymeskou boreliózou. Jak tyto testy dopadly?
Dobrý den paní doktorko,
Prosím o radu ohledně preočkovaní mých dvou synů.
Starší, čerstvě osmiletý byl očkován s odkladem hexaximou ve schématu 2+1. posilovaci dávku dostal 8.2017.
Mladší, čerstvě šestiletý má jen dvě dávky hexaximy. Druhé je 12. 2019.
Naše pediatrička mě odkázala na Vás, protože jsme mimo očkovací kalendář.
Jaké byste mi prosím doporučila preočkovaní.
Dekuji moc za radu.
Dobrý den,
odbornou autoritou pro řešení postupu v rámci očkovacího kalendáře a jeho alternativních schémat je Česká vakcinologická společnost. Ideálně na tuto společnost by se měla paní doktorka obrátit s dotazem. Předpokládám, že další očkování bude pokračovat vakcínou Boostrix nebo Adacel, obtížné je ale zvolit termín. Lze se orientovat dle hladiny protilátek, případně zvolit podobný odstup od základního očkování jako je v pravidelném očkovacím kalendáři, například 4-5 let. Pokud ještě nebyli synové očkováni proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, pak, pokud nemají kontraindikace, doporučuji podat co nejdříve první dávku. Doporučení berte pouze jako teoretické, neuvádíte nic o tom, proč došlo k odkladu očkování, zda důvodem byla zdravotní kontraindikace, alergická reakce, výrazné vedlejší účinky, či zda bylo důvodem něco jiného. Pouze s kompletní znalostí zdravotního stavu dětí lze konkrétní doporučení vydat. S pozdravem, MUDr. Hana Ševčíková