Kdy je lepší očkování odložit

Rodiče mnohdy nemají jasno v tom, kdy může či nesmí být jejich dítě očkováno. Napovíme, jak lékaři vzhledem k vakcinaci hodnotí nemoc a nežádoucí či alergické reakce.

Kdy se neočkuje

Výraz „kontraindikace očkování“ je označení pro stav, který znemožňuje aplikaci vakcíny a zvyšuje riziko závažné nežádoucí reakce na očkování. Jaké situace to jsou?

1. Těžká alergická reakce na některou složku vakcíny nebo po předchozí dávce dané očkovací látky.
2. Onemocnění mozku (encefalopatie) během 7 dní po očkování proti dávivému kašli, které nemá jinou prokázanou příčinu.
3. Závažné poruchy imunity.

V těchto případech je podle dětské lékařky MUDr. Hany Černé potřeba získat k jakémukoliv očkování vyjádření specialisty nebo vakcinačního centra.

Situace ke zvážení 

Setkat se můžete i s pojmem „relativní kontraindikace“. To je situace, kdy sice hrozí výskyt nežádoucích reakcí, ale rizika jsou menší než u kontraindikací. Dojít by mohlo také k poklesu účinnosti vakcíny. Většina relativních kontraindikací je dočasná. Očkování tedy může proběhnout později, až pominou.

• Příkladem je nedávné podání krevních derivátů (produktů připravených z krve či plazmy) obsahujících dané protilátky (týká se očkování proti planým neštovicím).
• Typickou dočasnou kontraindikací je středně závažné či závažné akutní onemocnění s horečkou i bez ní. V případě lehkého průběhu nemoci se lékaři rozhodují, zda očkovat, či nikoliv, podle závažnosti příznaků nemoci a její příčiny.
• MUDr. Hana Černá z dětského oddělení Pardubické nemocnice potvrzuje, že například rýma s celkovými příznaky, jako jsou bolest hlavy, malátnost či zvýšená teplota, je považována za akutní infekci, a očkování v takové situaci nedoporučuje. „Pokud jde ale o rýmu alergickou (chronickou), pak není důvod očkování pozdržet,“ dodává dětská lékařka.

Co není na překážku

Některé situace rodiče mylně považují za kontraindikaci očkování, přestože aplikaci vakcíny nic nebrání. Stává se to například tehdy, když dítě mělo po některém z předchozích očkování reakci v místě injekce (zarudnutí, otok, bolestivost). Kontraindikací není ani zvýšená teplota po předchozí vakcinaci. 

Po nemoci

Pokud bylo dítě nemocné, kdy vyrazit na očkování? „Po běžném virovém onemocnění postačí týdenní rekonvalescence. Poté je možné očkování provést. Pokud šlo o závažnější infekční onemocnění (např. zánět plic, ledvin či infekční mononukleózu), řídí se lékař stavem pacienta. Doporučila bych ale vyčkat s očkováním nejméně 14 dnů,“ vysvětluje MUDr. Černá.

(pak)

Zdroj: https://www.cdc.gov/vaccines/hcp/acip-recs/general-recs/contraindications.html

Vizitka lékaře:

MUDr. Hana Černá

specializace dětské lékařství

Dětské a novorozenecké oddělení Nemocnice Pardubického kraje, a. s., Pardubická nemocnice

Očkování nezabíjí, ale infekce ano. Zeptejte se v Africe!

Spalničky, tetanus, černý kašel, tuberkulóza nebo dětská obrna berou v rozvojových zemích každý rok život milionům dětí. Medicína však zná způsob, jak těmto úmrtím zabránit. Je to očkování.

Hnisavá meningitida. Na antibiotika nespoléhejte a raději se chraňte

Hnisavá meningitida (zánět mozkových blan) je závažné onemocnění. Vzniká náhle a bez léčby je téměř ve všech případech smrtelná. Ani včasná léčba nemusí vždy zachránit život nebo zabránit trvalým následkům. Nejlepší je proto nemoci předcházet.

Srovnání ČR a Velké Británie – jsou britští rodiče zodpovědnější?

Jedním ze zásadních kroků, kterými můžeme pomoci dětem k lepšímu zdraví, je očkování proti pneumokokům. Ale děláme to doopravdy?

číst další články