Meningokokový zánět mozku může mít trvalé následky. Když ho přežijete

Diagnóza zněla neúprosně – meningokok. Šance na přežití: čtyři procenta. Postupně jí selhávaly orgány, lékaři museli přikročit k amputaci obou dolních končetin ve stehně… Výsledek?

Meningokokový zánět mozku může mít trvalé následky. Když ho přežijete

Andrea Brzobohatá nakonec svůj boj se závažnou nemocí vyhrála a založila sdružení, jehož cílem je seznámit širokou veřejnost s meningitidou. Její příběh však zdaleka není jediný.

Každý nemusí mít štěstí

Kája je na první pohled zdravá a spokojená holčička. Nikdo by nepoznal, že před několika lety bojovala s meningokokovou infekcí. Jednoho večera se u ní objevila teplota, maminka jí podala běžné léky, ale ty nezabraly. Její stav se postupně zhoršoval, a tak byla její matka nucena zavolat záchranku. Diagnóza – meningokoková sepse.

Deset dní Kája bojovala o život, celkem čtyři měsíce strávila v nemocnici, prodělala desítky operací a celkem 21 narkóz. Po stabilizaci stavu vyvstala otázka amputace končetin. Nakonec dívka přišla „jen“ o tři prsty na levé ruce, na pravé noze o články dvou prstů a na levé noze jí zbyl jenom palec. Přesto měla velké štěstí. Přežila.

Média jsou plná dalších příběhů, některé tak šťastný konec nemají. Kromě nutnosti amputovat prsty může meningokok způsobit i trvalé poškození mozkové tkáně. To se projevuje například ztrátou paměti, potížemi se soustředěním, dlouhodobými bolestmi hlavy, narušením rovnováhy a chůze, epilepsií a poruchami řeči nebo zraku.

Různé podoby meningokokových infekcí

K přenosu meningokokových infekcí dochází kapénkami. Onemocnění se častěji objevuje v zimě a na jaře, zejména u dětí a mladistvých. Nemoc typicky probíhá ve třech formách:

  1. Meningokoková sepse. Jedná se o nejzávažnější formu, která postihuje přibližně čtvrtinu nakažených. Typickým příznakem je rozvoj tmavých skvrn na hrudníku a dolních končetinách. Stav rychle postupuje do septického šoku, který končí úmrtím až 25 % nemocných.
  2. Meningokoková meningitida. Tvoří další čtvrtinu případů, úmrtnost je nízká a většinou nepřesahuje 2 %. Projevuje se typickými příznaky zánětu mozkových blan, tedy horečkou, bolestmi hlavy, zvracením, ztuhnutím šíje a různým stupněm poruch vědomí.
  3. Smíšená forma s příznaky sepse a meningitidy. Tento typ je nejčastější, připadá na něj polovina případů. Úmrtnost dosahuje až 10 %.

Meningokokovým infekcím je nejlepší předcházet pomocí očkování. Očkovací látky podněcují v organismu tvorbu protilátek, které následně jedince ochrání při styku s bakteriemi meningokoka.

(holi)

Zdroje:
www.antimeningokok.cz
www.meningitisnow.org
www.meningitis.org

Hodnocení článku Líbí se vám článek?
Počet hodnocení: 0
Odložení očkování může dítěti prospět – další nebezpečný mýtus!

Odložení očkování může dítěti prospět – další nebezpečný mýtus!

Černý kašel, příušnice, spalničky a další nemoci, před kterými se lze chránit očkováním, se znovu vrací na scénu. Jednou z příčin je odkládání očkování u dětí na pozdější dobu. Mezi lidmi totiž koluje řada nebezpečných mýtů, které v rodičích budí zbytečné obavy z očkování.

Každý očkovaný se počítá – čím více nás bude, tím lépe

Každý očkovaný se počítá – čím více nás bude, tím lépe

95 %. Tolik lidí v populaci musí být očkovaných proti určité nemoci, aby takzvaná kolektivní imunita chránila před tímto onemocněním i ty, kteří z nejrůznějších důvodů očkováni být nemohou. Čím více očkovaných, tím větší ochrana proti dané nemoci.

Astmatiky mohou pneumokoky ohrozit na životě!

Astmatiky mohou pneumokoky ohrozit na životě!

Očkování proti pneumokokům už dávno není doporučováno jen malým dětem a seniorům. Pokud trpíte astmatem, měli byste rozhodně tuto vakcinaci zvážit. Průběh pneumokokové nákazy může být velmi těžký.

Jaká očkování jsou pro Vás vhodná?

Otestujte se
Poradna lékaře

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak dlouho po sobě se mají správně očkovat vakcíny Hexaima v schématu 2+1. Pan doktor očkoval mou dceru poprvé v jejím 4.měsíci, druhou vakcínou v jejím 8. měsíci a poslední vakcínu jí dal v jejím 12 mes. Jak jsem se ale nyní dozvěděla, tak rozestup mezi druhou a třetí dávkou má být alespon 6 měsíců a moje malá měla v podstatě jen 4,5 měsíce. Problém je ten, že mi po posledním očkování přestala na pár měsíců říkat slova, která dosud uměla (cca 5 slov) a vůbec celkově přestala povídat. Nyní ve jejích třech letech chodíme na logopedii a po různých specialistech, protože stále nemluví. Když jsem to konzultovala s lékařem, tak mi řekl, že z očkování určitě mluvit nepřestala. Jenže já mám stejně pochybnosti, že jí prostě naočkoval moc brzy a že to zapříčinilo to, že přestala mluvit. Takže se snažím zjistit, jestli lékař pochybil a naočkoval ji moc brzy, nebo ne. děkuji

Dobrý den, pokud se využívá tzv. schéma 2+1, je dle doporučení výrobce vhodné, aby mezi 1. a 2. dávkou byl interval nejméně 2 měsíce a přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování. Neznám ale zdravotní stav Vaší dcery, ani důvody, které vedly k jinému načasování, předpokládám ale, že k tomu měl Váš pediatr důvod. Výrobce vakcíny neuvádí v souhrnu údajů o této vakcíně vedlejší účinky, které by se podobaly potížím, které popisujete, také se jako Váš pediatr domnívám, že důvodem není podání očkovací látky. S pozdravem a přáním zlepšení situace, MUDr. Hana Ševčíková

Soutěž

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá
Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá.