Meningokokový zánět mozku může mít trvalé následky. Když ho přežijete
Meningokokový zánět mozku může mít trvalé následky. Když ho přežijete
Diagnóza zněla neúprosně – meningokok. Šance na přežití: čtyři procenta. Postupně jí selhávaly orgány, lékaři museli přikročit k amputaci obou dolních končetin ve stehně… Výsledek?
Andrea Brzobohatá nakonec svůj boj se závažnou nemocí vyhrála a založila sdružení, jehož cílem je seznámit širokou veřejnost s meningitidou. Její příběh však zdaleka není jediný.
Každý nemusí mít štěstí
Kája je na první pohled zdravá a spokojená holčička. Nikdo by nepoznal, že před několika lety bojovala s meningokokovou infekcí. Jednoho večera se u ní objevila teplota, maminka jí podala běžné léky, ale ty nezabraly. Její stav se postupně zhoršoval, a tak byla její matka nucena zavolat záchranku. Diagnóza – meningokoková sepse.
Deset dní Kája bojovala o život, celkem čtyři měsíce strávila v nemocnici, prodělala desítky operací a celkem 21 narkóz. Po stabilizaci stavu vyvstala otázka amputace končetin. Nakonec dívka přišla „jen“ o tři prsty na levé ruce, na pravé noze o články dvou prstů a na levé noze jí zbyl jenom palec. Přesto měla velké štěstí. Přežila.
Média jsou plná dalších příběhů, některé tak šťastný konec nemají. Kromě nutnosti amputovat prsty může meningokok způsobit i trvalé poškození mozkové tkáně. To se projevuje například ztrátou paměti, potížemi se soustředěním, dlouhodobými bolestmi hlavy, narušením rovnováhy a chůze, epilepsií a poruchami řeči nebo zraku.
Různé podoby meningokokových infekcí
K přenosu meningokokových infekcí dochází kapénkami. Onemocnění se častěji objevuje v zimě a na jaře, zejména u dětí a mladistvých. Nemoc typicky probíhá ve třech formách:
Meningokoková sepse. Jedná se o nejzávažnější formu, která postihuje přibližně čtvrtinu nakažených. Typickým příznakem je rozvoj tmavých skvrn na hrudníku a dolních končetinách. Stav rychle postupuje do septického šoku, který končí úmrtím až 25 % nemocných.
Meningokoková meningitida. Tvoří další čtvrtinu případů, úmrtnost je nízká a většinou nepřesahuje 2 %. Projevuje se typickými příznaky zánětu mozkových blan, tedy horečkou, bolestmi hlavy, zvracením, ztuhnutím šíje a různým stupněm poruch vědomí.
Smíšená forma s příznaky sepse a meningitidy. Tento typ je nejčastější, připadá na něj polovina případů. Úmrtnost dosahuje až 10 %.
Meningokokovým infekcím je nejlepší předcházet pomocí očkování. Očkovací látky podněcují v organismu tvorbu protilátek, které následně jedince ochrání při styku s bakteriemi meningokoka.
Světový týden očkování, který tradičně probíhá poslední týden v dubnu (24.–30. 4. 2017), má letos jasné poselství: „Vakcíny účinkují“. Světová zdravotnická organizace chce především zvýšit povědomí o očkování.
Ačkoli chladné počasí zdaleka nekončí, myslet na jaro se vyplatí. Alespoň co se očkování proti klíšťové encefalitidě týká. Mnoha lidem může rozhodnutí podstoupit tuto vakcinaci zachránit nejen zdraví, ale i život.
Spalničky, tetanus, černý kašel, tuberkulóza nebo dětská obrna berou v rozvojových zemích každý rok život milionům dětí. Medicína však zná způsob, jak těmto úmrtím zabránit. Je to očkování.