Jedno z největších rizik rotavirových průjmů u malých dětí spočívá v dehydrataci. Jak odvodnění organismu u dětí rozpoznat i jakým způsobem je před rotavirovou gastroenteritidou chránit?
Zánět žaludku a tenkého střeva (gastroenteritida), který je způsoben rotaviry, může být pro děti velmi rizikový. Silný průjem a zvracení představují kvůli možné dehydrataci zvýšené nebezpečí hlavně pro kojence a batolata. K potížím se může přidávat i vysoká horečka. Před nákazou ovšem nezůstávají uchráněny ani starší děti nebo dospělí – rotaviry jsou totiž nejen odolné, ale také velmi nakažlivé. „Vzhledem k vysoké infekčnosti je nákaza ostatních členů rodiny, kteří se dosud s daným kmenem rotaviru nesetkali, velmi pravděpodobná,“ potvrzuje MUDr. Petr Kadleček.
Pokud dítě onemocní rotavirovou infekcí, je potřeba pečlivě sledovat stav zavodnění organismu. Léčba spočívá v režimových opatřeních, srážení vysoké horečky a právě v dostatečném příjmu tekutin. Jestliže rodiče zpozorují na svém dítěti známky dehydratace, měli by co nejdříve vyhledat lékařskou péči. Co napoví?
Rotaviry se šíří fekálně-orální cestou, proto je pečlivá hygiena rukou i domácího prostředí důležitým preventivním opatřením. Nejúčinnější ochranou je ovšem vakcinace. Ochrání 9 z 10 dětí před nejzávažnějšími formami rotavirových průjmů, musí ale být zahájena včas. Nejvhodnější dobou pro první dávku je období mezi 6. a 12. týdnem života. „Toto očkování doporučuji, protože rotaviry jsou nejčastějšími původci střevních infekcí se závažným průběhem u dětí,“ dodává MUDr. Petr Kadleček. Přestože se nejvíce rotavirových průjmů vyskytuje v zimním a jarním období, nákaza je možná kdykoliv bez ohledu na roční období.
(pak)
Zdroj: https://www.cdc.gov/rotavirus/index.html
Vizitka lékaře:
MUDr. Petr Kadleček
Praktický lékař pro děti a dorost, bioregulační medicína
Poliklinika SPEA, Olomouc
Rotaviróza. Zní to celkem nevinně, asi jako rýma nebo chřipka. Možná si řeknete, proč očkovat proti nějaké obyčejné viróze. Ve skutečnosti jde ale o vysoce nakažlivou infekci, která může nejen u dětí skončit fatálně.
Už jste také slyšeli, že očkování může zabít, zatímco prodělání klasických dětských nemocí je přirozené, ba přímo žádoucí? Pojďme se na tyto choroby podívat blíže. Možná pak mnoho odpůrců vakcinace změní svůj názor.
Možná i ve vás hlodá nejistota: co ten stále omílaný hliník přidávaný do očkovacích látek? Nejsou kvůli němu vakcíny opravdu nebezpečné? Nebojte se, nejsou. Přečtěte si proč.
Otestujte se
Dobrý den, ráda bych si upřesnila očkovací schéma u Prevenaru 13. Syn dostal první dávku ve 4 měsících, druhou v 6 měsících. Našla jsem, že přeočkování by mělo proběhnout v 11.-13. měsíci, ale pediatrička mi řekla, že očkují až před 2. rokem. Místo prevenaru chce ve 14 měsících očkovat Priorix. Pro úplnost dodávám, že třetí dávku Hexacimy dostal ve 12 měsících. Je takové schéma možné? Děkuji.
Očkovat poslední dávku Prevenaru 13 ve 2 letech není správně. Očkovací schémata jsou velmi pečlivě nastavena tak, aby poskytovala co nejlepší ochranu. Neměla by se proto neodůvodněně měnit ani rodiči, ani lékaři. 2 dávky, které Váš syn v kojeneckém věku, neposkytují dlouhodobou ochranu. Z tohoto důvodu by měla být 3. dávka podána kolem 1 roku věku, jinak bude po dobu celého 1 roku (od 1 do 2 let) nedostatečně chráněný. Vakcíny se také nedávají jedna místo druhé. Každá chrání proti určitému specifickému infekčnímu onemocnění a každá má své jasně stanovené schéma. Dítě po 1 roce věku by kromě hexavakcíny, pneumokokové vakcíny a MMR (Priorixu) mělo být očkované také proti planým neštovicím, chřipce, klíšťové encefalitidě, hepatitidě A a meningokokům.