Funguje očkování? Čísla mluví jasně
Lékaři a vědci prý s jistotou nevědí, jestli očkování funguje. Možná jste tento argument z úst odpůrců vakcinace slyšeli také. Pokud přemýšlíte, co je na něm pravdy, čtěte dál.
Jedno z největších rizik rotavirových průjmů u malých dětí spočívá v dehydrataci. Jak odvodnění organismu u dětí rozpoznat i jakým způsobem je před rotavirovou gastroenteritidou chránit?
Zánět žaludku a tenkého střeva (gastroenteritida), který je způsoben rotaviry, může být pro děti velmi rizikový. Silný průjem a zvracení představují kvůli možné dehydrataci zvýšené nebezpečí hlavně pro kojence a batolata. K potížím se může přidávat i vysoká horečka. Před nákazou ovšem nezůstávají uchráněny ani starší děti nebo dospělí – rotaviry jsou totiž nejen odolné, ale také velmi nakažlivé. „Vzhledem k vysoké infekčnosti je nákaza ostatních členů rodiny, kteří se dosud s daným kmenem rotaviru nesetkali, velmi pravděpodobná,“ potvrzuje MUDr. Petr Kadleček.
Pokud dítě onemocní rotavirovou infekcí, je potřeba pečlivě sledovat stav zavodnění organismu. Léčba spočívá v režimových opatřeních, srážení vysoké horečky a právě v dostatečném příjmu tekutin. Jestliže rodiče zpozorují na svém dítěti známky dehydratace, měli by co nejdříve vyhledat lékařskou péči. Co napoví?
Rotaviry se šíří fekálně-orální cestou, proto je pečlivá hygiena rukou i domácího prostředí důležitým preventivním opatřením. Nejúčinnější ochranou je ovšem vakcinace. Ochrání 9 z 10 dětí před nejzávažnějšími formami rotavirových průjmů, musí ale být zahájena včas. Nejvhodnější dobou pro první dávku je období mezi 6. a 12. týdnem života. „Toto očkování doporučuji, protože rotaviry jsou nejčastějšími původci střevních infekcí se závažným průběhem u dětí,“ dodává MUDr. Petr Kadleček. Přestože se nejvíce rotavirových průjmů vyskytuje v zimním a jarním období, nákaza je možná kdykoliv bez ohledu na roční období.
(pak)
Zdroj: https://www.cdc.gov/rotavirus/index.html
Vizitka lékaře:
MUDr. Petr Kadleček
Praktický lékař pro děti a dorost, bioregulační medicína
Poliklinika SPEA, Olomouc
Lékaři a vědci prý s jistotou nevědí, jestli očkování funguje. Možná jste tento argument z úst odpůrců vakcinace slyšeli také. Pokud přemýšlíte, co je na něm pravdy, čtěte dál.
Hlavní složkou vakcíny je virus, bakterie nebo toxin způsobující nemoc, proti níž se očkuje. Ve vakcíně však musí být i další látky, které zajistí její bezpečnost a účinnost. Všechny složky mají svůj význam, a proto není důvod se kvůli nim očkování vyhýbat.
Očkování proti příušnicím čekají změny v podobě nového načasování vakcinace. Jak přesně se změní očkovací kalendář? A proč se tato úprava chystá?