Jedno z největších rizik rotavirových průjmů u malých dětí spočívá v dehydrataci. Jak odvodnění organismu u dětí rozpoznat i jakým způsobem je před rotavirovou gastroenteritidou chránit?
Zánět žaludku a tenkého střeva (gastroenteritida), který je způsoben rotaviry, může být pro děti velmi rizikový. Silný průjem a zvracení představují kvůli možné dehydrataci zvýšené nebezpečí hlavně pro kojence a batolata. K potížím se může přidávat i vysoká horečka. Před nákazou ovšem nezůstávají uchráněny ani starší děti nebo dospělí – rotaviry jsou totiž nejen odolné, ale také velmi nakažlivé. „Vzhledem k vysoké infekčnosti je nákaza ostatních členů rodiny, kteří se dosud s daným kmenem rotaviru nesetkali, velmi pravděpodobná,“ potvrzuje MUDr. Petr Kadleček.
Pokud dítě onemocní rotavirovou infekcí, je potřeba pečlivě sledovat stav zavodnění organismu. Léčba spočívá v režimových opatřeních, srážení vysoké horečky a právě v dostatečném příjmu tekutin. Jestliže rodiče zpozorují na svém dítěti známky dehydratace, měli by co nejdříve vyhledat lékařskou péči. Co napoví?
Rotaviry se šíří fekálně-orální cestou, proto je pečlivá hygiena rukou i domácího prostředí důležitým preventivním opatřením. Nejúčinnější ochranou je ovšem vakcinace. Ochrání 9 z 10 dětí před nejzávažnějšími formami rotavirových průjmů, musí ale být zahájena včas. Nejvhodnější dobou pro první dávku je období mezi 6. a 12. týdnem života. „Toto očkování doporučuji, protože rotaviry jsou nejčastějšími původci střevních infekcí se závažným průběhem u dětí,“ dodává MUDr. Petr Kadleček. Přestože se nejvíce rotavirových průjmů vyskytuje v zimním a jarním období, nákaza je možná kdykoliv bez ohledu na roční období.
(pak)
Zdroj: https://www.cdc.gov/rotavirus/index.html
Vizitka lékaře:
MUDr. Petr Kadleček
Praktický lékař pro děti a dorost, bioregulační medicína
Poliklinika SPEA, Olomouc
Myslíte si, že očkování nebo neočkování je jen čistě vaše věc? Bohužel není. Neočkování zdravých dětí podrývá kolektivní imunitu a tím zabíjí ty, kteří očkováni být nemohou. Tak končí i příběh Maximiliana Schoenbohma.
Čeká vás nebo vaše dítě očkování? Obáváte se vedlejších účinků? Nemusíte mít zbytečný strach. Nejběžnější komplikace zvládnete sami s domácí lékárničkou.
Možná už jste slyšeli názor, že očkování děti nijak nechrání. Že jsou naopak více nemocné, a dokonce mohou trpět různými poruchami, například autismem. Jedná se však o mýtus, který odborníci vyvrátili rozsáhlými vědeckými studiemi.
Otestujte se
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak dlouho po sobě se mají správně očkovat vakcíny Hexaima v schématu 2+1. Pan doktor očkoval mou dceru poprvé v jejím 4.měsíci, druhou vakcínou v jejím 8. měsíci a poslední vakcínu jí dal v jejím 12 mes. Jak jsem se ale nyní dozvěděla, tak rozestup mezi druhou a třetí dávkou má být alespon 6 měsíců a moje malá měla v podstatě jen 4,5 měsíce. Problém je ten, že mi po posledním očkování přestala na pár měsíců říkat slova, která dosud uměla (cca 5 slov) a vůbec celkově přestala povídat. Nyní ve jejích třech letech chodíme na logopedii a po různých specialistech, protože stále nemluví. Když jsem to konzultovala s lékařem, tak mi řekl, že z očkování určitě mluvit nepřestala. Jenže já mám stejně pochybnosti, že jí prostě naočkoval moc brzy a že to zapříčinilo to, že přestala mluvit. Takže se snažím zjistit, jestli lékař pochybil a naočkoval ji moc brzy, nebo ne. děkuji
Dobrý den, pokud se využívá tzv. schéma 2+1, je dle doporučení výrobce vhodné, aby mezi 1. a 2. dávkou byl interval nejméně 2 měsíce a přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování. Neznám ale zdravotní stav Vaší dcery, ani důvody, které vedly k jinému načasování, předpokládám ale, že k tomu měl Váš pediatr důvod. Výrobce vakcíny neuvádí v souhrnu údajů o této vakcíně vedlejší účinky, které by se podobaly potížím, které popisujete, také se jako Váš pediatr domnívám, že důvodem není podání očkovací látky. S pozdravem a přáním zlepšení situace, MUDr. Hana Ševčíková