Funguje očkování? Čísla mluví jasně

Lékaři a vědci prý s jistotou nevědí, jestli očkování funguje. Možná jste tento argument z úst odpůrců vakcinace slyšeli také. Pokud přemýšlíte, co je na něm pravdy, čtěte dál.

Předně, v žádném případě není pravda, že lékaři nevědí, jestli očkování funguje. Velice dobře vědí, že ano, a mohou to doložit různými způsoby. Pádné argumenty nabízí statistika:

1. Plošné očkování proti černému kašli se u nás provádí od roku 1959.
• V roce 1955 bylo u nás hlášeno 30 402 případů černého kašle,
• v roce 1965 už jen 657 a
• v roce 1975 pouhých 16.
2. Plošné očkování neživou vakcínou proti přenosné dětské obrně se u nás provádělo od roku 1957, živou vakcínou od roku 1959.
• V letech 1939–1956 bylo hlášeno celkem 12 868 onemocnění s průměrnou smrtností 9 procent.
• Od srpna 1960 se v ČSR nevyskytl žádný případ nezavlečené přenosné dětské obrny.
3. Proti spalničkám se u nás očkuje od roku 1969, druhá dávka (vychytávací) byla přidána v roce 1977.
• V roce 1965 bylo u nás hlášeno 22 591 případů spalniček,
• v roce 1975 ještě 17 998 (nějakou dobu trvalo, než byla společnost dostatečně proočkována) a
• v roce 1985 již jen 16.

Chcete říct, že za pokles výskytu infekce mohla hygiena? Opravdu si myslíte, že v roce 1975 byli naši rodiče takoví špindírové, že zavinili šíření spalniček a do roku 1985 se tak výrazně polepšili? A jak je možné, že s černým kašlem se polepšili o tolik dříve a s dětskou obrnou ještě dříve a tak rychle? Ba ne, infekcí výrazně ubylo vždy po zavedení plošného očkování.

Vakcíny s doktorátem

Než se vakcína dostane do vašeho těla, musí absolvovat tolik testů, že člověk by za to dostal doktorát. Každá očkovací látka musí projít čtyřmi fázemi testování. Během nich jsou její bezpečnost, kvalita i dávkování ověřeny vědecky, a to na stovkách a mnohdy až tisících dobrovolníků. Celý proces probíhá v souladu s mezinárodně platnými pravidly správné klinické praxe a pod kontrolou vědců a lékařů.

Všechna zjištění jsou pečlivě monitorována a zaznamenávána, a pokud nejsou výsledky dost dobré, vrací se vakcína do vývoje a všechno začíná znovu. Samotná registrace vakcíny před příchodem na trh je dále posuzována nezávislými regulačními autoritami. V České republice je to Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který je v těchto věcech velice přísný.

Přehled klinických hodnocení realizovaných v České republice naleznete na stránkách SÚKL. K dispozici je také americká databáze www.clinicaltrials.gov.

Přísná klinická hodnocení provázejí i cestu každé šarže po výrobní lince, takže není možné, aby se k vám dostala dávka, o které nikdo nic neví.

(pez)

Zdroje: 

www.aifp.cz

www.prolekare.cz

www.polio.cz

Encefalitida hrozí i ze syrového mléka. Jak se chránit?

Klíšťovou encefalitidu sice většinou přenášejí infikovaná klíšťata, nakazit se však můžete i ze syrového, nepasterizovaného mléka. Proč tomu tak je a jak se dá nákaze předejít?

Hliník ve vakcínách – proč se ho nebát

Možná i ve vás hlodá nejistota: co ten stále omílaný hliník přidávaný do očkovacích látek? Nejsou kvůli němu vakcíny opravdu nebezpečné? Nebojte se, nejsou. Přečtěte si proč.

Medicína je o krok blíž k dětské vakcinaci jedinou injekcí

Očkovací látka uložená v mikroskopických částicích, ze kterých se po očkování uvolní jen první dávka vakcíny a další se do těla dostanou až později, v předem stanovený čas. Tak by se dal stručně přiblížit objev vědců z Massachusettského technologického institutu.

číst další články