Lékaři a vědci prý s jistotou nevědí, jestli očkování funguje. Možná jste tento argument z úst odpůrců vakcinace slyšeli také. Pokud přemýšlíte, co je na něm pravdy, čtěte dál.
Předně, v žádném případě není pravda, že lékaři nevědí, jestli očkování funguje. Velice dobře vědí, že ano, a mohou to doložit různými způsoby. Pádné argumenty nabízí statistika:
Chcete říct, že za pokles výskytu infekce mohla hygiena? Opravdu si myslíte, že v roce 1975 byli naši rodiče takoví špindírové, že zavinili šíření spalniček a do roku 1985 se tak výrazně polepšili? A jak je možné, že s černým kašlem se polepšili o tolik dříve a s dětskou obrnou ještě dříve a tak rychle? Ba ne, infekcí výrazně ubylo vždy po zavedení plošného očkování.
Než se vakcína dostane do vašeho těla, musí absolvovat tolik testů, že člověk by za to dostal doktorát. Každá očkovací látka musí projít čtyřmi fázemi testování. Během nich jsou její bezpečnost, kvalita i dávkování ověřeny vědecky, a to na stovkách a mnohdy až tisících dobrovolníků. Celý proces probíhá v souladu s mezinárodně platnými pravidly správné klinické praxe a pod kontrolou vědců a lékařů.
Všechna zjištění jsou pečlivě monitorována a zaznamenávána, a pokud nejsou výsledky dost dobré, vrací se vakcína do vývoje a všechno začíná znovu. Samotná registrace vakcíny před příchodem na trh je dále posuzována nezávislými regulačními autoritami. V České republice je to Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který je v těchto věcech velice přísný.
Přehled klinických hodnocení realizovaných v České republice naleznete na stránkách SÚKL. K dispozici je také americká databáze www.clinicaltrials.gov.
Přísná klinická hodnocení provázejí i cestu každé šarže po výrobní lince, takže není možné, aby se k vám dostala dávka, o které nikdo nic neví.
(pez)
Zdroje:
Jsou většinou mírné a rychle odezní. Neobjeví se u každého a všechny najednou. Ty závažné jsou vzácné. Naopak mít strach z nežádoucích účinků očkování, a nenechat proto své dítě očkovat, to přináší velká rizika.
Bakterie pneumokok způsobuje řadu nepříjemných onemocnění. Nejvíce ohrožuje malé děti a seniory. Víte, jak své blízké chránit?
Očkování proti nejčastějším původcům zápalu plic představuje nejlepší obranu před tímto nebezpečným onemocněním. Ochrana se dá posílit kojením a tím, že jako rodiče odložíte cigarety. Poradíme i další opatření.
Otestujte se
Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu ohledně vhodného termínu očkování. Díte jsem nechala očkovat poprvé ve 3 letech. Nyní má dvě dávky Hexacimy, třetí by měla být v listopadu. Pediatr mi nabídl v tom mezičase od další hexy naočkovat MMR vakcínu. Prý je to možné již dva měsíce od druhé hexy, já jsem to teda zatím odmítla, ale kvůli školce to trochu zvažuji. Čili by dítě bylo naočkované v březnu a květnu hexacimou, v půlce srpna MMR a v listopadu třetí hexa. Je to takto v pořádku, nebo je to moc po sobě a pro dítě to může být rizikové? Je lepší nejprve doočkovat hexavakcínu a až po ní tu MMR? Moc děkuji za informaci a jsem s pozdravem Barbora M.-Č.
Očkovací kalendář se vytváří odborníky na základě dat o epidemiologii, bezpečnosti a účinnosti vakcíny a dalších faktorů a jeho jakákoli neodůvodněné změna zvyšuje pro dítě zbytečně riziko závažného onemocnění. Děti se správně mají očkovat od 2 měsíců věku, protože kojenci mají riziko závažných komplikací infekčních onemocnění včetně úmrtí nejvyšší. Vakcinační schémata se nevytvářejí na základě subjektivních pocitů rodičů, ale na základě objektivních vědeckých dat a měla by se dodržovat. Vakcíny se nedávají kvůli školce, ale kvůli ochraně zdraví a životů dětí. Vaše dítě by mělo být doočkováno co nejrychleji, aby se pro něj snížilo riziko závažných onemocnění.