Lékaři a vědci prý s jistotou nevědí, jestli očkování funguje. Možná jste tento argument z úst odpůrců vakcinace slyšeli také. Pokud přemýšlíte, co je na něm pravdy, čtěte dál.
Předně, v žádném případě není pravda, že lékaři nevědí, jestli očkování funguje. Velice dobře vědí, že ano, a mohou to doložit různými způsoby. Pádné argumenty nabízí statistika:
Chcete říct, že za pokles výskytu infekce mohla hygiena? Opravdu si myslíte, že v roce 1975 byli naši rodiče takoví špindírové, že zavinili šíření spalniček a do roku 1985 se tak výrazně polepšili? A jak je možné, že s černým kašlem se polepšili o tolik dříve a s dětskou obrnou ještě dříve a tak rychle? Ba ne, infekcí výrazně ubylo vždy po zavedení plošného očkování.
Než se vakcína dostane do vašeho těla, musí absolvovat tolik testů, že člověk by za to dostal doktorát. Každá očkovací látka musí projít čtyřmi fázemi testování. Během nich jsou její bezpečnost, kvalita i dávkování ověřeny vědecky, a to na stovkách a mnohdy až tisících dobrovolníků. Celý proces probíhá v souladu s mezinárodně platnými pravidly správné klinické praxe a pod kontrolou vědců a lékařů.
Všechna zjištění jsou pečlivě monitorována a zaznamenávána, a pokud nejsou výsledky dost dobré, vrací se vakcína do vývoje a všechno začíná znovu. Samotná registrace vakcíny před příchodem na trh je dále posuzována nezávislými regulačními autoritami. V České republice je to Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který je v těchto věcech velice přísný.
Přehled klinických hodnocení realizovaných v České republice naleznete na stránkách SÚKL. K dispozici je také americká databáze www.clinicaltrials.gov.
Přísná klinická hodnocení provázejí i cestu každé šarže po výrobní lince, takže není možné, aby se k vám dostala dávka, o které nikdo nic neví.
(pez)
Zdroje:
Když se u miminka započne s očkováním, je na rodičích, aby rozhodli, zda kromě povinných vakcín dostane jejich potomek i ty doporučené. Za zvážení rozhodně stojí očkování proti pneumokokům. Přinášíme odpovědi na tři nejčastější dotazy rodičů ohledně tohoto očkování.
Nejrůznější vakcíny zachraňují miliony životů, a jsou proto nazývány moderním zázrakem a spásou lidstva. Ovšem očkovací látky nejsou jen prostředkem k ochraně veřejného zdraví. Jsou i samy o sobě velmi zajímavé.
Tráví váš potomek v létě spoustu času na hřišti či ve velkých kolektivech? Pak byste neměli zapomínat na to, že jde o prostředí, která mohou být zdrojem různých nákaz. Některým z nich se dá naštěstí snadno předcházet očkováním.
Otestujte se
Dobrý den, syn 5,5 měsíce dostal 2.dávku hexy spolu s prevenarem 13, nástup teploty 39,5 tentýž den. Potlačení panadolem. Spal stejně jako kterou koliv jinou noc. Kojen dle potřeby. A druhý den už jíst odmítal, plakal více než jindy, postával a večer začal zvracet. Byl apatický, bledý,až do žluta. Bez teploty a však mokré čelo. Tento stav trval 2 hodiny. Poté se nechal nakojit a začalo druhé peklo. Křeče v bříšku. Nespal,hodně plakal. Snad tento stav se brzy zlepší. Moje otázka je kolem 3.dávky hexy. Může se tento scénář opakovat?ne li zhoršovat?
Dobrý den, v tomto období cirkulují v populaci viry způsobující gastroenteritidy, může to být jen časová náhoda, ten problém mohl nastat i bez vakcinace. Neočkovaných dětí s podobnými potížemi jsem viděl v posledních dnech několik. To ale neznamená, že by se to mělo podcenit u 3. dávky. Pro jistotu už v budoucnu v nižším dětském věku nepodávejte dvě vakcíny v jeden den, ale s odstupem min. 2 týdnů - to asi nebyla příčina ale je to preventivní opatrnost. Možné je očkování pod clonou antihistaminika, s preventivní dávkou paralenu ihned po výkonu a pokud by si na to náhodou pediatr netroufal, tak očkovat na dětském oddělení nemocnice, pro klid obou stran. Třetí dávka hexavakcíny je klíčová z hlediska důležité další protekce dítěte, snažil bych se jí aplikovat, ale rozhodné samostatně.