Lékaři a vědci prý s jistotou nevědí, jestli očkování funguje. Možná jste tento argument z úst odpůrců vakcinace slyšeli také. Pokud přemýšlíte, co je na něm pravdy, čtěte dál.
Předně, v žádném případě není pravda, že lékaři nevědí, jestli očkování funguje. Velice dobře vědí, že ano, a mohou to doložit různými způsoby. Pádné argumenty nabízí statistika:
Chcete říct, že za pokles výskytu infekce mohla hygiena? Opravdu si myslíte, že v roce 1975 byli naši rodiče takoví špindírové, že zavinili šíření spalniček a do roku 1985 se tak výrazně polepšili? A jak je možné, že s černým kašlem se polepšili o tolik dříve a s dětskou obrnou ještě dříve a tak rychle? Ba ne, infekcí výrazně ubylo vždy po zavedení plošného očkování.
Než se vakcína dostane do vašeho těla, musí absolvovat tolik testů, že člověk by za to dostal doktorát. Každá očkovací látka musí projít čtyřmi fázemi testování. Během nich jsou její bezpečnost, kvalita i dávkování ověřeny vědecky, a to na stovkách a mnohdy až tisících dobrovolníků. Celý proces probíhá v souladu s mezinárodně platnými pravidly správné klinické praxe a pod kontrolou vědců a lékařů.
Všechna zjištění jsou pečlivě monitorována a zaznamenávána, a pokud nejsou výsledky dost dobré, vrací se vakcína do vývoje a všechno začíná znovu. Samotná registrace vakcíny před příchodem na trh je dále posuzována nezávislými regulačními autoritami. V České republice je to Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který je v těchto věcech velice přísný.
Přehled klinických hodnocení realizovaných v České republice naleznete na stránkách SÚKL. K dispozici je také americká databáze www.clinicaltrials.gov.
Přísná klinická hodnocení provázejí i cestu každé šarže po výrobní lince, takže není možné, aby se k vám dostala dávka, o které nikdo nic neví.
(pez)
Zdroje:
V souvislosti s očkováním často přichází na řadu také téma nežádoucích účinků vakcín. Rozhodně není pravdou, že by se jim odborníci nevěnovali. Nežádoucí účinky naopak pečlivě sledují a průběžně vyhodnocují.
Pneumokoková onemocnění jsou způsobena bakterií Streptococcus pneumoniae. Mezi následky prodělané infekce může bohužel patřit i trvalá hluchota. Existuje prevence?
Diskotéková nemoc – i tak se někdy říká nebezpečné meningokokové infekci. Přestože nebývá častá, v drtivé většině případů jde o život. Přitom by to tak být nemuselo. Ochrana v podobě očkování je snadno dostupná.
Otestujte se
Jsem PLDD. Dítě cizinec ve věku 12 let má dosud očkování pouze 2x Boostrix polio ve věku 10 let a 10 let věku s odstupem 2 měsíců, 2x Priorix. Jiné očkování pravděpodobně nemá. Mám mu dát Boostrix polio potřetí? Děkuji
Dobrý den, odbornou autoritou pro pravidelná očkování dětí je Česká vakcinologická společnost. Doporučuji dotazy směřovat do poradny, kterou provozuje. Vakcína Boostrix polio je určena primárně pro posilovací dávky. Nicméně v SPC vakcíny je uvedeno: "Vakcína Boostrix Polio může být také podávána dospívajícím a dospělým s neznámým vakcinačním statutem nebo s nedokončenou vakcinací proti difterii, tetanu a pertusi jako součást imunizační série proti difterii, tetanu, pertusi a poliomyelitidě. Na základě údajů u dospělých se doporučují dvě dodatečné dávky vakcíny obsahující antigeny difterie a tetanu jeden a šest měsíců po podání první dávky, aby se docílilo maximální odpovědi na vakcínu proti difterii a tetanu" Vzhledem k tomu, že nemáme na trhu alternativu očkovací látky určené pro pravidelné očkování dětí ve věku Vašeho pacienta, doporučuji dávku, na kterou se dotazujete, podat. MUDr. Hana Ševčíková