Funguje očkování? Čísla mluví jasně

Lékaři a vědci prý s jistotou nevědí, jestli očkování funguje. Možná jste tento argument z úst odpůrců vakcinace slyšeli také. Pokud přemýšlíte, co je na něm pravdy, čtěte dál.

Funguje očkování? Čísla mluví jasně

Předně, v žádném případě není pravda, že lékaři nevědí, jestli očkování funguje. Velice dobře vědí, že ano, a mohou to doložit různými způsoby. Pádné argumenty nabízí statistika:

  1. Plošné očkování proti černému kašli se u nás provádí od roku 1959.
    • V roce 1955 bylo u nás hlášeno 30 402 případů černého kašle,
    • v roce 1965 už jen 657 a
    • v roce 1975 pouhých 16.
  2. Plošné očkování neživou vakcínou proti přenosné dětské obrně se u nás provádělo od roku 1957, živou vakcínou od roku 1959.
    • V letech 1939–1956 bylo hlášeno celkem 12 868 onemocnění s průměrnou smrtností 9 procent.
    • Od srpna 1960 se v ČSR nevyskytl žádný případ nezavlečené přenosné dětské obrny.
  3. Proti spalničkám se u nás očkuje od roku 1969, druhá dávka (vychytávací) byla přidána v roce 1977.
    • V roce 1965 bylo u nás hlášeno 22 591 případů spalniček,
    • v roce 1975 ještě 17 998 (nějakou dobu trvalo, než byla společnost dostatečně proočkována) a
    • v roce 1985 již jen 16.

Chcete říct, že za pokles výskytu infekce mohla hygiena? Opravdu si myslíte, že v roce 1975 byli naši rodiče takoví špindírové, že zavinili šíření spalniček a do roku 1985 se tak výrazně polepšili? A jak je možné, že s černým kašlem se polepšili o tolik dříve a s dětskou obrnou ještě dříve a tak rychle? Ba ne, infekcí výrazně ubylo vždy po zavedení plošného očkování.

Vakcíny s doktorátem

Než se vakcína dostane do vašeho těla, musí absolvovat tolik testů, že člověk by za to dostal doktorát. Každá očkovací látka musí projít čtyřmi fázemi testování. Během nich jsou její bezpečnost, kvalita i dávkování ověřeny vědecky, a to na stovkách a mnohdy až tisících dobrovolníků. Celý proces probíhá v souladu s mezinárodně platnými pravidly správné klinické praxe a pod kontrolou vědců a lékařů.

Všechna zjištění jsou pečlivě monitorována a zaznamenávána, a pokud nejsou výsledky dost dobré, vrací se vakcína do vývoje a všechno začíná znovu. Samotná registrace vakcíny před příchodem na trh je dále posuzována nezávislými regulačními autoritami. V České republice je to Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který je v těchto věcech velice přísný.

Přehled klinických hodnocení realizovaných v České republice naleznete na stránkách SÚKL. K dispozici je také americká databáze www.clinicaltrials.gov.

Přísná klinická hodnocení provázejí i cestu každé šarže po výrobní lince, takže není možné, aby se k vám dostala dávka, o které nikdo nic neví.

(pez)

Zdroje: 

www.aifp.cz

www.prolekare.cz

www.polio.cz

Hodnocení článku Líbí se vám článek?
Počet hodnocení: 0
Hliník ve vakcínách zdraví neškodí

Hliník ve vakcínách zdraví neškodí

Alergie, astma a autismus – to vše prý způsobuje hliník v očkovacích látkách. Alespoň to tvrdí poplašné zprávy šířící se populací. Výsledky rozsáhlých výzkumů, jejichž závěry prezentují přední světové zdravotnické organizace, však tento hluboce zakořeněný mýtus vyvracejí.

Na letní tábor jedině s očkováním proti meningokokům

Na letní tábor jedině s očkováním proti meningokokům

Pokud jste doposud váhali s očkováním svých dětí proti meningokokovým infekcím, blížící se odjezd na tábor či soustředění je ideální příležitostí přistoupit k ochraně v podobě vakcinace. Proč mohou být právě tyto prázdninové akce rizikové?

Při podezření na vzteklinu je třeba jednat okamžitě!

Při podezření na vzteklinu je třeba jednat okamžitě!

Vzteklina u nás v současnosti nepatří mezi často probíraná témata. Je v našich končinách důvod k obavám z tohoto virového onemocnění nervové soustavy?

Jaká očkování jsou pro Vás vhodná?

Otestujte se
Poradna lékaře

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak dlouho po sobě se mají správně očkovat vakcíny Hexaima v schématu 2+1. Pan doktor očkoval mou dceru poprvé v jejím 4.měsíci, druhou vakcínou v jejím 8. měsíci a poslední vakcínu jí dal v jejím 12 mes. Jak jsem se ale nyní dozvěděla, tak rozestup mezi druhou a třetí dávkou má být alespon 6 měsíců a moje malá měla v podstatě jen 4,5 měsíce. Problém je ten, že mi po posledním očkování přestala na pár měsíců říkat slova, která dosud uměla (cca 5 slov) a vůbec celkově přestala povídat. Nyní ve jejích třech letech chodíme na logopedii a po různých specialistech, protože stále nemluví. Když jsem to konzultovala s lékařem, tak mi řekl, že z očkování určitě mluvit nepřestala. Jenže já mám stejně pochybnosti, že jí prostě naočkoval moc brzy a že to zapříčinilo to, že přestala mluvit. Takže se snažím zjistit, jestli lékař pochybil a naočkoval ji moc brzy, nebo ne. děkuji

Dobrý den, pokud se využívá tzv. schéma 2+1, je dle doporučení výrobce vhodné, aby mezi 1. a 2. dávkou byl interval nejméně 2 měsíce a přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování. Neznám ale zdravotní stav Vaší dcery, ani důvody, které vedly k jinému načasování, předpokládám ale, že k tomu měl Váš pediatr důvod. Výrobce vakcíny neuvádí v souhrnu údajů o této vakcíně vedlejší účinky, které by se podobaly potížím, které popisujete, také se jako Váš pediatr domnívám, že důvodem není podání očkovací látky. S pozdravem a přáním zlepšení situace, MUDr. Hana Ševčíková

Soutěž

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá
Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá.