Plané neštovice jsou jedním z nejčastějších infekčních onemocnění, se kterým se léčí děti předškolního a školního věku. Pokud jste je ovšem v dětství neprodělali, měli byste pamatovat na to, že v dospělosti mohou mít plané neštovice závažnější průběh. Existuje účinná ochrana?
Plané neštovice si většina z nás spojuje se svědivými puchýři na kůži. Onemocnění obecně patří k těm lehčím, v dospělosti ho však může provázet řada komplikací. Nemoc může být nebezpečná hlavně pro těhotné ženy a pro pacienty s poruchami imunity. Z jakého důvodu?
Ochranu dospělých proti planým neštovicím zajistí vakcína, která u nás patří mezi doporučená, nikoliv povinná očkování a dosahuje vysoké účinnosti. Očkování je možné i poté, co dospělý přijde do styku s nemocí – ideálně do 3–5 dnů. Účinnost vakcíny v takovém případě ale klesá. Očkování proti planým neštovicím zároveň snižuje pravděpodobnost výskytu pásového oparu. Vakcína patří mezi živé očkovací látky. To znamená, že obsahuje oslabený virus způsobující plané neštovice (virus varicella zoster). Očkovat by se proto neměly těhotné ženy, které by vakcína mohla ohrozit stejně jako prodělané plané neštovice.
Očkování proti planým neštovicím není určeno jen dospělým či dospívajícím. Očkovat se mohou i děti, a to od 9. měsíce věku. Počet dávek a rozestup mezi nimi doporučí lékař podle věku dítěte. I u této vakcíny platí, že její případné nežádoucí účinky, jako je zarudnutí nebo otok v místě vpichu injekce, představují mnohem menší riziko než samotné onemocnění.
(pak)
Zdroj: http://www.webmd.com/vaccines/chickenpox-varicella-vaccine-guidelines-for-adults#1
Pro mnoho očkování je typické, že nestačí aplikovat pouze jednu dávku. Po dokončení základního očkovacího schématu je potřeba absolvovat také přeočkování. Proč tomu tak je a co se stane, když zapomenete?
Nejen v České republice, ale na celém světě se očkuje. Proč? Abychom sami sebe a své děti chránili před nebezpečnými chorobami. V každé zemi ale vypadá očkovací kalendář trochu jinak. Podívejme se, jaká je situace v členských zemích Evropské unie.
Oddalování nebo odmítání očkování znamená riziko nejen pro samotné dítě, ale také pro jeho nejbližší a pro kolektiv, ve kterém se běžně pohybuje. Za negativním postojem často stojí nepřesné informace nebo nesprávná komunikace. Koho mohou rodiče považovat za průvodce očkováním?
Otestujte se
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak dlouho po sobě se mají správně očkovat vakcíny Hexaima v schématu 2+1. Pan doktor očkoval mou dceru poprvé v jejím 4.měsíci, druhou vakcínou v jejím 8. měsíci a poslední vakcínu jí dal v jejím 12 mes. Jak jsem se ale nyní dozvěděla, tak rozestup mezi druhou a třetí dávkou má být alespon 6 měsíců a moje malá měla v podstatě jen 4,5 měsíce. Problém je ten, že mi po posledním očkování přestala na pár měsíců říkat slova, která dosud uměla (cca 5 slov) a vůbec celkově přestala povídat. Nyní ve jejích třech letech chodíme na logopedii a po různých specialistech, protože stále nemluví. Když jsem to konzultovala s lékařem, tak mi řekl, že z očkování určitě mluvit nepřestala. Jenže já mám stejně pochybnosti, že jí prostě naočkoval moc brzy a že to zapříčinilo to, že přestala mluvit. Takže se snažím zjistit, jestli lékař pochybil a naočkoval ji moc brzy, nebo ne. děkuji
Dobrý den, pokud se využívá tzv. schéma 2+1, je dle doporučení výrobce vhodné, aby mezi 1. a 2. dávkou byl interval nejméně 2 měsíce a přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování. Neznám ale zdravotní stav Vaší dcery, ani důvody, které vedly k jinému načasování, předpokládám ale, že k tomu měl Váš pediatr důvod. Výrobce vakcíny neuvádí v souhrnu údajů o této vakcíně vedlejší účinky, které by se podobaly potížím, které popisujete, také se jako Váš pediatr domnívám, že důvodem není podání očkovací látky. S pozdravem a přáním zlepšení situace, MUDr. Hana Ševčíková