Přestože si očkování řada z nás spojuje především s dětským věkem, chránit může, i pokud je aplikováno v dospělosti. Zjistěte si, zda jste nepromeškali dobu vhodnou pro přeočkování nebo zda vám některé důležité vakcinace zcela nechybí.
Zatímco některé typy očkovacích látek poskytují prakticky doživotní ochranu, u jiných má tato ochrana s přibývajícím věkem tendenci slábnout. Aby se v organismu doplnily potřebné protilátky, je nutné takzvané přeočkování. Příkladem může být vakcinace proti tetanu, záškrtu či černému kašli – tyto nemoci by nás mohly i v dospělém věku ohrozit.
Dalším důvodem očkování v dospělosti je skutečnost, že určitá onemocnění ohrožují více právě starší osoby. Navíc ve vyšším věku roste výskyt závažných zdravotních komplikací, které mohou chorobu provázet. Typickým příkladem jsou pneumokokové nákazy či pásový opar, proti kterým byste měli možnost očkování v dospělosti určitě zvážit.
Každým rokem se vytváří nová vakcína proti viru chřipky, a to v závislosti na jeho podtypu, který se aktuálně v populaci nejvíce vyskytuje. Toto očkování je doporučováno zejména osobám s chronickými chorobami či jedincům starším 65 let, pro které chřipka představuje zvýšené riziko.
Samostatnou kapitolou je pak očkování dospělých před cestou do ciziny. Existuje celá řada doporučených i povinných vakcinací v závislosti na destinaci, kam se plánujete vydat.
Dokonce i výkon určitých povolání je spojený s potřebou některých konkrétních očkování, která nejsou nebo dříve nebyla v populaci běžná. Proto je třeba jejich doplnění v dospělosti. Příkladem může být vakcinace proti žloutence typu B, kterou by měli absolvovat mimo jiné studenti medicíny, zdravotníci, hasiči nebo policisté.
(veri)
Zdroj: http://www.webmd.com/vaccines/features/adult-immunizations-boosters#1
Bakterie Streptococcus pneumoniae čili pneumokok se nachází u více než poloviny zdravých dětí. Sídlí v nosohltanu a žádné problémy nevyvolá. To se však v jisté situaci může rychle změnit. Kdy se pneumokok stává hrozbou a jak se bránit?
Pokud se v nejbližších dnech chystáte se svým dítětem na vakcinaci proti pneumokokovým infekcím, měli byste zbystřit. Před očkováním i po něm je totiž vhodné upravit zaběhnutý režim a omezit některé aktivity. Které to jsou a proč je to potřeba?
Vakcinace proti dávivému (černému) kašli je u nás součástí povinného očkování. A právě na příkladu pertuse si můžeme ukázat, jak velký význam očkování má a co umí vakcinace udělat s nemocností.
Otestujte se
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak dlouho po sobě se mají správně očkovat vakcíny Hexaima v schématu 2+1. Pan doktor očkoval mou dceru poprvé v jejím 4.měsíci, druhou vakcínou v jejím 8. měsíci a poslední vakcínu jí dal v jejím 12 mes. Jak jsem se ale nyní dozvěděla, tak rozestup mezi druhou a třetí dávkou má být alespon 6 měsíců a moje malá měla v podstatě jen 4,5 měsíce. Problém je ten, že mi po posledním očkování přestala na pár měsíců říkat slova, která dosud uměla (cca 5 slov) a vůbec celkově přestala povídat. Nyní ve jejích třech letech chodíme na logopedii a po různých specialistech, protože stále nemluví. Když jsem to konzultovala s lékařem, tak mi řekl, že z očkování určitě mluvit nepřestala. Jenže já mám stejně pochybnosti, že jí prostě naočkoval moc brzy a že to zapříčinilo to, že přestala mluvit. Takže se snažím zjistit, jestli lékař pochybil a naočkoval ji moc brzy, nebo ne. děkuji
Dobrý den, pokud se využívá tzv. schéma 2+1, je dle doporučení výrobce vhodné, aby mezi 1. a 2. dávkou byl interval nejméně 2 měsíce a přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování. Neznám ale zdravotní stav Vaší dcery, ani důvody, které vedly k jinému načasování, předpokládám ale, že k tomu měl Váš pediatr důvod. Výrobce vakcíny neuvádí v souhrnu údajů o této vakcíně vedlejší účinky, které by se podobaly potížím, které popisujete, také se jako Váš pediatr domnívám, že důvodem není podání očkovací látky. S pozdravem a přáním zlepšení situace, MUDr. Hana Ševčíková