Antibiotika v očkovacích látkách budí u některých rodičů obavy – především kvůli riziku alergických reakcí. Ty ale bývají zcela ojedinělé. Prozradíme, jaký význam antibiotika přidávaná do vakcín mají.
Hlavní složkou vakcíny je antigen, který vyvolá reakci imunitního systému a produkci protilátek. Kromě této aktivní složky je ve vakcíně také voda a různé přídatné látky. Jejich množství se pohybuje v řádu miligramů. Tedy v takovém množství, ve kterém nemohou tělu očkovaného nijak uškodit.
Mezi přídatné látky patří kromě hliníku či formaldehydu také antibiotika. Do vakcín se přidávají, aby zabránila případné kontaminaci očkovací látky škodlivými bakteriemi.
Pokud vás zajímá přesné složení konkrétní vakcíny, můžete samozřejmě požádat o vysvětlení dětského lékaře nebo odborníky ve specializovaném očkovacím centru. Čerpat v takovém případě informace z neodborných zdrojů lékaři nedoporučují. Nepřesné či nepravdivé údaje z neověřených zdrojů z internetu a sociálních sítí mohou vyvolat zbytečné obavy.
Pokud si rodiče myslí, že jejich dítě trpí alergií na konkrétní antibiotika, která jsou v dané vakcíně obsažena, je potřeba se o dalším postupu poradit s lékařem. „Jediným jednoznačným důvodem, kdy se nesmí vakcína s obsaženým antibiotikem u dítěte použít, je prokázaná anafylaktická reakce na toto antibiotikum. Vzhledem k tomu, že antibiotika obsažená v očkovacích látkách se proti běžným infekcím nepoužívají, jsou tyto skutečně prokázané alergie u dětí velmi vzácné,“ vysvětluje MUDr. Hana Černá.
(pak)
Zdroj: http://vk.ovg.ox.ac.uk/vaccine-ingredients#antibiotics
Vizitka lékaře:
MUDr. Hana Černá
specializace dětské lékařství
Dětské a novorozenecké oddělení Nemocnice Pardubického kraje, a. s., Pardubická nemocnice
Nejen v České republice, ale na celém světě se očkuje. Proč? Abychom sami sebe a své děti chránili před nebezpečnými chorobami. V každé zemi ale vypadá očkovací kalendář trochu jinak. Podívejme se, jaká je situace v členských zemích Evropské unie.
Vakcinace proti dávivému (černému) kašli je u nás součástí povinného očkování. A právě na příkladu pertuse si můžeme ukázat, jak velký význam očkování má a co umí vakcinace udělat s nemocností.
Končí období, ve kterém jsou u nás klíšťata nejaktivnější. Vědci zveřejnili výsledky testování těchto parazitů na přítomnost lymeské boreliózy. Jak to dopadlo a kdy začít myslet na obranu proti nemocem přenášeným klíšťaty?
Otestujte se
Dobry den, jsem ve veku 50+ a 25 let na BL diete (diagnostikovana celiakie); gastro lekar doporucuje kazdy rok ockovani proti chripce a take ockovani proti pneumokokove infekci co 5 let. Ziji v zahranici. Jaky je Vas nazor na ock. proti pneumokokove infekci pri celiakii. dekuji.
Dobrý den. Celiakie nezvyšuje riziko infekčních onemocnění. Pacienti s celiakií by tedy měli být očkováni stejně jako ostatní lidé daného věku. Každoroční očkování proti chřipce je určitě vhodné, chřipku může dostat kdokoli a i vážné komplikace může kdokoli. Pneumokoková vakcína pro pacienktu ve 25 letech není indikována. V 50 letech může mít smysl 1 dávka vakcíny, ale všeobecně se nedoporučuje. Přeočkování po 5 letech určitě ne. Podle doporučení ACIPu (americký Poradní sbor pro imunizační postupy) by se mělo očkovat až v 65 letech (celiakie není považována za rizikový faktor, který by opodstatňoval dřívější vakcinaci).