Antibiotika v očkovacích látkách budí u některých rodičů obavy – především kvůli riziku alergických reakcí. Ty ale bývají zcela ojedinělé. Prozradíme, jaký význam antibiotika přidávaná do vakcín mají.
Hlavní složkou vakcíny je antigen, který vyvolá reakci imunitního systému a produkci protilátek. Kromě této aktivní složky je ve vakcíně také voda a různé přídatné látky. Jejich množství se pohybuje v řádu miligramů. Tedy v takovém množství, ve kterém nemohou tělu očkovaného nijak uškodit.
Mezi přídatné látky patří kromě hliníku či formaldehydu také antibiotika. Do vakcín se přidávají, aby zabránila případné kontaminaci očkovací látky škodlivými bakteriemi.
Pokud vás zajímá přesné složení konkrétní vakcíny, můžete samozřejmě požádat o vysvětlení dětského lékaře nebo odborníky ve specializovaném očkovacím centru. Čerpat v takovém případě informace z neodborných zdrojů lékaři nedoporučují. Nepřesné či nepravdivé údaje z neověřených zdrojů z internetu a sociálních sítí mohou vyvolat zbytečné obavy.
Pokud si rodiče myslí, že jejich dítě trpí alergií na konkrétní antibiotika, která jsou v dané vakcíně obsažena, je potřeba se o dalším postupu poradit s lékařem. „Jediným jednoznačným důvodem, kdy se nesmí vakcína s obsaženým antibiotikem u dítěte použít, je prokázaná anafylaktická reakce na toto antibiotikum. Vzhledem k tomu, že antibiotika obsažená v očkovacích látkách se proti běžným infekcím nepoužívají, jsou tyto skutečně prokázané alergie u dětí velmi vzácné,“ vysvětluje MUDr. Hana Černá.
(pak)
Zdroj: http://vk.ovg.ox.ac.uk/vaccine-ingredients#antibiotics
Vizitka lékaře:
MUDr. Hana Černá
specializace dětské lékařství
Dětské a novorozenecké oddělení Nemocnice Pardubického kraje, a. s., Pardubická nemocnice
Sezóna klíšťat je v plném proudu – nejen v přírodě, ale také ve městech. Pražští hygienici klíšťata testují, aby zjistili, zda od nich hrozí nákaza klíšťovou encefalitidou nebo lymeskou boreliózou. Jak tyto testy dopadly?
Podzim je tradičně obdobím vyššího výskytu mnoha infekčních nemocí. Platí to také pro pneumokokové infekce, u kterých lze pozorovat nárůst nemocnosti na podzim a v zimě. I proto je vhodné před začátkem tohoto rizikového období myslet na ochranu ve formě očkování.
Tuzemské chladné měsíce jsou oblíbeným obdobím poznávacích a odpočinkových cest do Asie, Jižní Ameriky i Afriky. Vyrazit do těchto exotických destinací bez očkování je ovšem vysoce rizikové. Čím se můžete nakazit?
Otestujte se
Dobrý den, chtěl bych se očkovat proti klíšťové encef. Chci se zeptat, zda se musí po nějaké době opakovat. Také zvažuji očkování syna, je mu 6let. Dětská doktorka to nedoporučuje(žádné navíc krom povinných), protože se léčí s epilepsií. Jsou nějaké rizika případných následků bude-li touto vakcínou očkován? Děkuji za odpověď
Dobrý den. Očkování proti klíšťové encefalitidě (dále KME) se provádí třemi dávkami, kdy druhá se aplikuje za 14 či 28 dní po první a třetí dávka po 6 měsících. Dále je nutné nejprve za 3 roky a dále každých 5 let aplikovat jednu posilující dávku k udržení ochranných protilátek. Očkovací látka je neživá (inaktivovaná), bezpečná a všeobecně dobře snášená. Očkování proti neuroinfekcím (jako je mj. právě KME) u osob s neurologickým onemocněním se provádí s opatrností, ale není výslovně kontraindikované. Pokud má Váš syn epilepsii léčenou a onemocnění je stabilizované, tedy nedochází v posledních měsících k záchvatům nebo se recentně neměnila antiepileptická léčba, tak očkování lze jedině doporučit. KME je virový zánět mozku, na který bohužel nemáme účinnou kauzální léčbu. U osob s chronickým neurologickým onemocněním může při akutní KME dojít k dekompenzaci jejich základního onemocnění a je riziko komplikovaného průběhu KME či dlouhotrvající rekonvalescence.