Antibiotika v očkovacích látkách budí u některých rodičů obavy – především kvůli riziku alergických reakcí. Ty ale bývají zcela ojedinělé. Prozradíme, jaký význam antibiotika přidávaná do vakcín mají.
Hlavní složkou vakcíny je antigen, který vyvolá reakci imunitního systému a produkci protilátek. Kromě této aktivní složky je ve vakcíně také voda a různé přídatné látky. Jejich množství se pohybuje v řádu miligramů. Tedy v takovém množství, ve kterém nemohou tělu očkovaného nijak uškodit.
Mezi přídatné látky patří kromě hliníku či formaldehydu také antibiotika. Do vakcín se přidávají, aby zabránila případné kontaminaci očkovací látky škodlivými bakteriemi.
Pokud vás zajímá přesné složení konkrétní vakcíny, můžete samozřejmě požádat o vysvětlení dětského lékaře nebo odborníky ve specializovaném očkovacím centru. Čerpat v takovém případě informace z neodborných zdrojů lékaři nedoporučují. Nepřesné či nepravdivé údaje z neověřených zdrojů z internetu a sociálních sítí mohou vyvolat zbytečné obavy.
Pokud si rodiče myslí, že jejich dítě trpí alergií na konkrétní antibiotika, která jsou v dané vakcíně obsažena, je potřeba se o dalším postupu poradit s lékařem. „Jediným jednoznačným důvodem, kdy se nesmí vakcína s obsaženým antibiotikem u dítěte použít, je prokázaná anafylaktická reakce na toto antibiotikum. Vzhledem k tomu, že antibiotika obsažená v očkovacích látkách se proti běžným infekcím nepoužívají, jsou tyto skutečně prokázané alergie u dětí velmi vzácné,“ vysvětluje MUDr. Hana Černá.
(pak)
Zdroj: http://vk.ovg.ox.ac.uk/vaccine-ingredients#antibiotics
Vizitka lékaře:
MUDr. Hana Černá
specializace dětské lékařství
Dětské a novorozenecké oddělení Nemocnice Pardubického kraje, a. s., Pardubická nemocnice
Nejen v České republice, ale na celém světě se očkuje. Proč? Abychom sami sebe a své děti chránili před nebezpečnými chorobami. V každé zemi ale vypadá očkovací kalendář trochu jinak. Podívejme se, jaká je situace v členských zemích Evropské unie.
Vyrážka doprovází řadu dětských infekčních onemocnění. Neodmyslitelně patří například ke spále, planým neštovicím nebo zarděnkám. Když se objeví vyrážka při meningokokové infekci, je potřeba jednat opravdu rychle. Jak ale tuto charakteristickou vyrážku poznat?
Jedno z největších rizik rotavirových průjmů u malých dětí spočívá v dehydrataci. Jak odvodnění organismu u dětí rozpoznat i jakým způsobem je před rotavirovou gastroenteritidou chránit?
Otestujte se
Dobrý den, prosím Vás mám takový dotaz. Syn předčasně narozen v 32 týdnu 8.2.2016. Syn plánované očkování ve schématu 2+1 1.dávka Infarix hexa 21.4.2016 2. dávka Infarix hexa 21.6.2016 syn měl od června 2016 dlouhodobě problémy salmonela, campylobakter, salmonela a pořád dokola se to střídalo. Nyní je již bez potíží a chtěli bychom doočkovat. Je možné po tak dlouhé době (skoro po 2 letech) dát 3 dávku Hexy? Bude to mít ještě účinnost? Nebo se musí začít očkovat znovu celé schéma? Bylo mi řečeno, že po tak dlouhé době se musí očkovat znovu celé schéma Syn by měl jít teď v září do školky, ale bez očkování mi ho nevezmou. Dá se to nějak obejít, aby mi syna vzali i bez očkování? Případně napsat něco do lék. zprávy? Velice děkuji Nevrklová S.
Obcházet očkování znamená vystavovat Vaše dítě zbytečnému riziku. Očkování je primárně důležité pro jeho zdraví, ne proto, aby ho vzali do školky. Všechna onemocnění, které jste vyjmenovala, neměla být důvodem k odkladu vakcinace o více než rok. Pokud nechcete, aby získával další zbytečná infekční onemocnění, měl by se očkovat co nejdříve. Indikovány jsou tyto očkovací látky (pokud nebyl dříve očkován): 2 dávky Infanrix Hexa v intervalu 6 měsíců mezi dávkami, 1 dávka pneumokokové vakcíny, MMR vakcína (proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím), vakcína proti planým neštovicím (pokud je již neprodělal jako další k těm, které jste jmenovala), vakcína proti chřipce (2 dávky na podzim) a očkování proti meningokokům, hepatitidě A a klíšťové encefalitidě ve standardních schématech.