Antibiotika v očkovacích látkách budí u některých rodičů obavy – především kvůli riziku alergických reakcí. Ty ale bývají zcela ojedinělé. Prozradíme, jaký význam antibiotika přidávaná do vakcín mají.
Hlavní složkou vakcíny je antigen, který vyvolá reakci imunitního systému a produkci protilátek. Kromě této aktivní složky je ve vakcíně také voda a různé přídatné látky. Jejich množství se pohybuje v řádu miligramů. Tedy v takovém množství, ve kterém nemohou tělu očkovaného nijak uškodit.
Mezi přídatné látky patří kromě hliníku či formaldehydu také antibiotika. Do vakcín se přidávají, aby zabránila případné kontaminaci očkovací látky škodlivými bakteriemi.
Pokud vás zajímá přesné složení konkrétní vakcíny, můžete samozřejmě požádat o vysvětlení dětského lékaře nebo odborníky ve specializovaném očkovacím centru. Čerpat v takovém případě informace z neodborných zdrojů lékaři nedoporučují. Nepřesné či nepravdivé údaje z neověřených zdrojů z internetu a sociálních sítí mohou vyvolat zbytečné obavy.
Pokud si rodiče myslí, že jejich dítě trpí alergií na konkrétní antibiotika, která jsou v dané vakcíně obsažena, je potřeba se o dalším postupu poradit s lékařem. „Jediným jednoznačným důvodem, kdy se nesmí vakcína s obsaženým antibiotikem u dítěte použít, je prokázaná anafylaktická reakce na toto antibiotikum. Vzhledem k tomu, že antibiotika obsažená v očkovacích látkách se proti běžným infekcím nepoužívají, jsou tyto skutečně prokázané alergie u dětí velmi vzácné,“ vysvětluje MUDr. Hana Černá.
(pak)
Zdroj: http://vk.ovg.ox.ac.uk/vaccine-ingredients#antibiotics
Vizitka lékaře:
MUDr. Hana Černá
specializace dětské lékařství
Dětské a novorozenecké oddělení Nemocnice Pardubického kraje, a. s., Pardubická nemocnice
Hlavní složkou vakcíny je virus, bakterie nebo toxin způsobující nemoc, proti níž se očkuje. Ve vakcíně však musí být i další látky, které zajistí její bezpečnost a účinnost. Všechny složky mají svůj význam, a proto není důvod se kvůli nim očkování vyhýbat.
Alergie, astma a autismus – to vše prý způsobuje hliník v očkovacích látkách. Alespoň to tvrdí poplašné zprávy šířící se populací. Výsledky rozsáhlých výzkumů, jejichž závěry prezentují přední světové zdravotnické organizace, však tento hluboce zakořeněný mýtus vyvracejí.
Čeká vás nebo vaše dítě očkování? Obáváte se vedlejších účinků? Nemusíte mít zbytečný strach. Nejběžnější komplikace zvládnete sami s domácí lékárničkou.
Otestujte se
Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu ohledně vhodného termínu očkování. Díte jsem nechala očkovat poprvé ve 3 letech. Nyní má dvě dávky Hexacimy, třetí by měla být v listopadu. Pediatr mi nabídl v tom mezičase od další hexy naočkovat MMR vakcínu. Prý je to možné již dva měsíce od druhé hexy, já jsem to teda zatím odmítla, ale kvůli školce to trochu zvažuji. Čili by dítě bylo naočkované v březnu a květnu hexacimou, v půlce srpna MMR a v listopadu třetí hexa. Je to takto v pořádku, nebo je to moc po sobě a pro dítě to může být rizikové? Je lepší nejprve doočkovat hexavakcínu a až po ní tu MMR? Moc děkuji za informaci a jsem s pozdravem Barbora M.-Č.
Očkovací kalendář se vytváří odborníky na základě dat o epidemiologii, bezpečnosti a účinnosti vakcíny a dalších faktorů a jeho jakákoli neodůvodněné změna zvyšuje pro dítě zbytečně riziko závažného onemocnění. Děti se správně mají očkovat od 2 měsíců věku, protože kojenci mají riziko závažných komplikací infekčních onemocnění včetně úmrtí nejvyšší. Vakcinační schémata se nevytvářejí na základě subjektivních pocitů rodičů, ale na základě objektivních vědeckých dat a měla by se dodržovat. Vakcíny se nedávají kvůli školce, ale kvůli ochraně zdraví a životů dětí. Vaše dítě by mělo být doočkováno co nejrychleji, aby se pro něj snížilo riziko závažných onemocnění.