Antibiotika v očkovacích látkách budí u některých rodičů obavy – především kvůli riziku alergických reakcí. Ty ale bývají zcela ojedinělé. Prozradíme, jaký význam antibiotika přidávaná do vakcín mají.
Hlavní složkou vakcíny je antigen, který vyvolá reakci imunitního systému a produkci protilátek. Kromě této aktivní složky je ve vakcíně také voda a různé přídatné látky. Jejich množství se pohybuje v řádu miligramů. Tedy v takovém množství, ve kterém nemohou tělu očkovaného nijak uškodit.
Mezi přídatné látky patří kromě hliníku či formaldehydu také antibiotika. Do vakcín se přidávají, aby zabránila případné kontaminaci očkovací látky škodlivými bakteriemi.
Pokud vás zajímá přesné složení konkrétní vakcíny, můžete samozřejmě požádat o vysvětlení dětského lékaře nebo odborníky ve specializovaném očkovacím centru. Čerpat v takovém případě informace z neodborných zdrojů lékaři nedoporučují. Nepřesné či nepravdivé údaje z neověřených zdrojů z internetu a sociálních sítí mohou vyvolat zbytečné obavy.
Pokud si rodiče myslí, že jejich dítě trpí alergií na konkrétní antibiotika, která jsou v dané vakcíně obsažena, je potřeba se o dalším postupu poradit s lékařem. „Jediným jednoznačným důvodem, kdy se nesmí vakcína s obsaženým antibiotikem u dítěte použít, je prokázaná anafylaktická reakce na toto antibiotikum. Vzhledem k tomu, že antibiotika obsažená v očkovacích látkách se proti běžným infekcím nepoužívají, jsou tyto skutečně prokázané alergie u dětí velmi vzácné,“ vysvětluje MUDr. Hana Černá.
(pak)
Zdroj: http://vk.ovg.ox.ac.uk/vaccine-ingredients#antibiotics
Vizitka lékaře:
MUDr. Hana Černá
specializace dětské lékařství
Dětské a novorozenecké oddělení Nemocnice Pardubického kraje, a. s., Pardubická nemocnice
Hnisavá meningitida (zánět mozkových blan) je závažné onemocnění. Vzniká náhle a bez léčby je téměř ve všech případech smrtelná. Ani včasná léčba nemusí vždy zachránit život nebo zabránit trvalým následkům. Nejlepší je proto nemoci předcházet.
Na vzniku rakoviny děložního čípku se podílí infekce některými typy takzvaně vysoce rizikových lidských papilomavirů (HPV). Z výsledků výzkumů vyplývá, že viry přetrvávají v organismu i po operaci děložního čípku – očkování proti nim je však účinnou formou prevence návratu onemocnění.
Možná i ve vás hlodá nejistota: co ten stále omílaný hliník přidávaný do očkovacích látek? Nejsou kvůli němu vakcíny opravdu nebezpečné? Nebojte se, nejsou. Přečtěte si proč.
Otestujte se
Dobrý den paní doktorko, Prosím o radu ohledně preočkovaní mých dvou synů. Starší, čerstvě osmiletý byl očkován s odkladem hexaximou ve schématu 2+1. posilovaci dávku dostal 8.2017. Mladší, čerstvě šestiletý má jen dvě dávky hexaximy. Druhé je 12. 2019. Naše pediatrička mě odkázala na Vás, protože jsme mimo očkovací kalendář. Jaké byste mi prosím doporučila preočkovaní. Dekuji moc za radu.
Dobrý den, odbornou autoritou pro řešení postupu v rámci očkovacího kalendáře a jeho alternativních schémat je Česká vakcinologická společnost. Ideálně na tuto společnost by se měla paní doktorka obrátit s dotazem. Předpokládám, že další očkování bude pokračovat vakcínou Boostrix nebo Adacel, obtížné je ale zvolit termín. Lze se orientovat dle hladiny protilátek, případně zvolit podobný odstup od základního očkování jako je v pravidelném očkovacím kalendáři, například 4-5 let. Pokud ještě nebyli synové očkováni proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, pak, pokud nemají kontraindikace, doporučuji podat co nejdříve první dávku. Doporučení berte pouze jako teoretické, neuvádíte nic o tom, proč došlo k odkladu očkování, zda důvodem byla zdravotní kontraindikace, alergická reakce, výrazné vedlejší účinky, či zda bylo důvodem něco jiného. Pouze s kompletní znalostí zdravotního stavu dětí lze konkrétní doporučení vydat. S pozdravem, MUDr. Hana Ševčíková