Podzim klepe na dveře… A s ním i pneumokokové infekce

Podzim je tradičně obdobím vyššího výskytu mnoha infekčních nemocí. Platí to také pro pneumokokové infekce, u kterých lze pozorovat nárůst nemocnosti na podzim a v zimě. I proto je vhodné před začátkem tohoto rizikového období myslet na ochranu ve formě očkování.

Američtí lékaři věnující se infekčním chorobám zjistili, že pneumokokový zápal plic se obvykle vyskytuje na konci zimy. Naopak invazivní pneumokoková onemocnění, při kterých bakterie Streptococcus pneumoniae napadne jinou část těla než plíce, se nejčastěji objevují během podzimu.

Sezonní nárůst počtu nemocných lékaři vysvětlují několika faktory:

1. Během chladných měsíců se lidé více zdržují v uzavřených prostorech, kde se nákaza snadno šíří.
2. Krátké zimní dny nedovolí organismu načerpat dostatek vitaminu D, který je důležitý pro obranyschopnost.
3. Vyšší výskyt virových infekcí oslabuje imunitu a člověk je náchylnější k dalším nemocem, tedy i těm způsobeným pneumokoky.

Zimní období je obecně rizikovější v lokalitách, kde jsou mírné zimy. Na šíření nemocí má vliv například vlhkost vzduchu, venkovní teploty nebo nadmořská výška.

Zimní prázdniny – více nemocných rodičů

Zvýšené riziko pneumokokových infekcí souvisí u dospělých také s intenzivnějším kontaktem s dětmi. Pro rodiče školních dětí jsou zátěžovým obdobím například zimní prázdniny. Bez ohledu na věk nebo velikost rodiny by však na riziko nákazy a vhodnou prevenci měli myslet i všichni pacienti s chronickými nemocemi dýchacích cest, srdečními onemocněními a ti, kteří mají oslabenou imunitu. Jaká doporučení jsou nejdůležitější?

• Účinnou ochranou proti pneumokokovým infekcím je očkování.
• Význam má také strava bohatá na vitaminy.
• Pro odolnost organismu je důležitý zdravý životní styl bez cigaret a dostatek pohybu.

Jak načasovat očkování?

Dětský lékař MUDr. Petr Kadleček považuje za nejvhodnější dobu pro vakcinaci konec léta a začátek podzimu. „Pro zajištění ochrany před nemocí potřebuje organismus po očkování nějaký čas, aby imunitní systém stihl vybudovat potřebnou obranu ve formě specifických protilátek,“ vysvětluje doktor Kadleček. „Například u konjugované vakcíny proti pneumokokovým infekcím počítáme u většiny očkovaných průměrně se čtyřmi týdny na vytvoření dostatečné hladiny protilátek,“ dodává pediatr.

(pak)

Zdroje:

Daniel P. et al. Increased incidence of adult pneumococcal pneumonia during school holiday periods. ERJ Open Res. 2017 Mar 14; 3 (1).

Weinberger D. M. et al. Seasonal drivers of pneumococcal disease incidence: impact of bacterial carriage and viral activity. Clin Infect Dis. 2014 Jan; 58 (2): 188–194.

Vizitka lékaře:

MUDr. Petr Kadleček

Praktický lékař pro děti a dorost, bioregulační medicína

Poliklinika SPEA Olomouc

Může za pokles výskytu infekcí hygiena? Fatální omyl

Jeden z největších omylů antivakcinačního hnutí je názor, že za pokles výskytu infekcí může hygiena, nikoli očkování. Na následujících řádcích vysvětlíme proč.

10 zajímavostí souvisejících s očkováním

Nejrůznější vakcíny zachraňují miliony životů, a jsou proto nazývány moderním zázrakem a spásou lidstva. Ovšem očkovací látky nejsou jen prostředkem k ochraně veřejného zdraví. Jsou i samy o sobě velmi zajímavé.

Vakcíny plné škodlivin? Omyl, každá složka je důležitá

Hlavní složkou vakcíny je virus, bakterie nebo toxin způsobující nemoc, proti níž se očkuje. Ve vakcíně však musí být i další látky, které zajistí její bezpečnost a účinnost. Všechny složky mají svůj význam, a proto není důvod se kvůli nim očkování vyhýbat.

číst další články