Podzim je tradičně obdobím vyššího výskytu mnoha infekčních nemocí. Platí to také pro pneumokokové infekce, u kterých lze pozorovat nárůst nemocnosti na podzim a v zimě. I proto je vhodné před začátkem tohoto rizikového období myslet na ochranu ve formě očkování.
Američtí lékaři věnující se infekčním chorobám zjistili, že pneumokokový zápal plic se obvykle vyskytuje na konci zimy. Naopak invazivní pneumokoková onemocnění, při kterých bakterie Streptococcus pneumoniae napadne jinou část těla než plíce, se nejčastěji objevují během podzimu.
Sezonní nárůst počtu nemocných lékaři vysvětlují několika faktory:
Zimní období je obecně rizikovější v lokalitách, kde jsou mírné zimy. Na šíření nemocí má vliv například vlhkost vzduchu, venkovní teploty nebo nadmořská výška.
Zvýšené riziko pneumokokových infekcí souvisí u dospělých také s intenzivnějším kontaktem s dětmi. Pro rodiče školních dětí jsou zátěžovým obdobím například zimní prázdniny. Bez ohledu na věk nebo velikost rodiny by však na riziko nákazy a vhodnou prevenci měli myslet i všichni pacienti s chronickými nemocemi dýchacích cest, srdečními onemocněními a ti, kteří mají oslabenou imunitu. Jaká doporučení jsou nejdůležitější?
Dětský lékař MUDr. Petr Kadleček považuje za nejvhodnější dobu pro vakcinaci konec léta a začátek podzimu. „Pro zajištění ochrany před nemocí potřebuje organismus po očkování nějaký čas, aby imunitní systém stihl vybudovat potřebnou obranu ve formě specifických protilátek,“ vysvětluje doktor Kadleček. „Například u konjugované vakcíny proti pneumokokovým infekcím počítáme u většiny očkovaných průměrně se čtyřmi týdny na vytvoření dostatečné hladiny protilátek,“ dodává pediatr.
(pak)
Zdroje:
Daniel P. et al. Increased incidence of adult pneumococcal pneumonia during school holiday periods. ERJ Open Res. 2017 Mar 14; 3 (1).
Weinberger D. M. et al. Seasonal drivers of pneumococcal disease incidence: impact of bacterial carriage and viral activity. Clin Infect Dis. 2014 Jan; 58 (2): 188–194.
Vizitka lékaře:
MUDr. Petr Kadleček
Praktický lékař pro děti a dorost, bioregulační medicína
Poliklinika SPEA Olomouc
Na vzniku rakoviny děložního čípku se podílí infekce některými typy takzvaně vysoce rizikových lidských papilomavirů (HPV). Z výsledků výzkumů vyplývá, že viry přetrvávají v organismu i po operaci děložního čípku – očkování proti nim je však účinnou formou prevence návratu onemocnění.
Balení na letní tábory se blíží. Stejně důležité jako vybavit děti správným repelentem kvůli ochraně proti klíšťatům je vysvětlit jim, na co si mají v souvislosti s těmito malými roztoči dávat pozor.
Sezóna klíšťat je v plném proudu – nejen v přírodě, ale také ve městech. Pražští hygienici klíšťata testují, aby zjistili, zda od nich hrozí nákaza klíšťovou encefalitidou nebo lymeskou boreliózou. Jak tyto testy dopadly?
Otestujte se
Dobrý den, ráda bych si upřesnila očkovací schéma u Prevenaru 13. Syn dostal první dávku ve 4 měsících, druhou v 6 měsících. Našla jsem, že přeočkování by mělo proběhnout v 11.-13. měsíci, ale pediatrička mi řekla, že očkují až před 2. rokem. Místo prevenaru chce ve 14 měsících očkovat Priorix. Pro úplnost dodávám, že třetí dávku Hexacimy dostal ve 12 měsících. Je takové schéma možné? Děkuji.
Očkovat poslední dávku Prevenaru 13 ve 2 letech není správně. Očkovací schémata jsou velmi pečlivě nastavena tak, aby poskytovala co nejlepší ochranu. Neměla by se proto neodůvodněně měnit ani rodiči, ani lékaři. 2 dávky, které Váš syn v kojeneckém věku, neposkytují dlouhodobou ochranu. Z tohoto důvodu by měla být 3. dávka podána kolem 1 roku věku, jinak bude po dobu celého 1 roku (od 1 do 2 let) nedostatečně chráněný. Vakcíny se také nedávají jedna místo druhé. Každá chrání proti určitému specifickému infekčnímu onemocnění a každá má své jasně stanovené schéma. Dítě po 1 roce věku by kromě hexavakcíny, pneumokokové vakcíny a MMR (Priorixu) mělo být očkované také proti planým neštovicím, chřipce, klíšťové encefalitidě, hepatitidě A a meningokokům.