Podzim klepe na dveře… A s ním i pneumokokové infekce

Podzim je tradičně obdobím vyššího výskytu mnoha infekčních nemocí. Platí to také pro pneumokokové infekce, u kterých lze pozorovat nárůst nemocnosti na podzim a v zimě. I proto je vhodné před začátkem tohoto rizikového období myslet na ochranu ve formě očkování.

Podzim klepe na dveře… A s ním i pneumokokové infekce

Američtí lékaři věnující se infekčním chorobám zjistili, že pneumokokový zápal plic se obvykle vyskytuje na konci zimy. Naopak invazivní pneumokoková onemocnění, při kterých bakterie Streptococcus pneumoniae napadne jinou část těla než plíce, se nejčastěji objevují během podzimu.

Sezonní nárůst počtu nemocných lékaři vysvětlují několika faktory:

  1. Během chladných měsíců se lidé více zdržují v uzavřených prostorech, kde se nákaza snadno šíří.
  2. Krátké zimní dny nedovolí organismu načerpat dostatek vitaminu D, který je důležitý pro obranyschopnost.
  3. Vyšší výskyt virových infekcí oslabuje imunitu a člověk je náchylnější k dalším nemocem, tedy i těm způsobeným pneumokoky.

Zimní období je obecně rizikovější v lokalitách, kde jsou mírné zimy. Na šíření nemocí má vliv například vlhkost vzduchu, venkovní teploty nebo nadmořská výška.

Zimní prázdniny – více nemocných rodičů

Zvýšené riziko pneumokokových infekcí souvisí u dospělých také s intenzivnějším kontaktem s dětmi. Pro rodiče školních dětí jsou zátěžovým obdobím například zimní prázdniny. Bez ohledu na věk nebo velikost rodiny by však na riziko nákazy a vhodnou prevenci měli myslet i všichni pacienti s chronickými nemocemi dýchacích cest, srdečními onemocněními a ti, kteří mají oslabenou imunitu. Jaká doporučení jsou nejdůležitější?

Jak načasovat očkování?

Dětský lékař MUDr. Petr Kadleček považuje za nejvhodnější dobu pro vakcinaci konec léta a začátek podzimu. „Pro zajištění ochrany před nemocí potřebuje organismus po očkování nějaký čas, aby imunitní systém stihl vybudovat potřebnou obranu ve formě specifických protilátek,“ vysvětluje doktor Kadleček. „Například u konjugované vakcíny proti pneumokokovým infekcím počítáme u většiny očkovaných průměrně se čtyřmi týdny na vytvoření dostatečné hladiny protilátek,“ dodává pediatr.

(pak)

Zdroje:

Daniel P. et al. Increased incidence of adult pneumococcal pneumonia during school holiday periods. ERJ Open Res. 2017 Mar 14; 3 (1).

Weinberger D. M. et al. Seasonal drivers of pneumococcal disease incidence: impact of bacterial carriage and viral activity. Clin Infect Dis. 2014 Jan; 58 (2): 188–194.

 

Vizitka lékaře:

MUDr. Petr Kadleček

Praktický lékař pro děti a dorost, bioregulační medicína

Poliklinika SPEA Olomouc

 

Hodnocení článku Líbí se vám článek?
Počet hodnocení: 0
Hnisavá meningitida. Na antibiotika nespoléhejte a raději se chraňte

Hnisavá meningitida. Na antibiotika nespoléhejte a raději se chraňte

Hnisavá meningitida (zánět mozkových blan) je závažné onemocnění. Vzniká náhle a bez léčby je téměř ve všech případech smrtelná. Ani včasná léčba nemusí vždy zachránit život nebo zabránit trvalým následkům. Nejlepší je proto nemoci předcházet.

Podzim jako ideální období pro prevenci a ochranu před nemocemi

Podzim jako ideální období pro prevenci a ochranu před nemocemi

Když se na podzim začne venku ochlazovat a přibývá deštivých dní, mnoho lidí má obavy, že takové počasí „odstoná“. Napovíme, co udělat, abychom zůstali v co nejlepší kondici.

Spor o očkování: Peníze, nebo zdraví?

Spor o očkování: Peníze, nebo zdraví?

Je jednoznačně prokázáno, že očkování je vysoce bezpečné a účinné. Zachránilo už stovky milionů životů, o tom není sporu. Zaměřme se ale dnes na jinou důležitou otázku: Je to opravdu takový byznys, jak často slýcháme? Jde výrobcům vakcín jen o peníze, nebo především o zdraví?

Jaká očkování jsou pro Vás vhodná?

Otestujte se
Poradna lékaře

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak dlouho po sobě se mají správně očkovat vakcíny Hexaima v schématu 2+1. Pan doktor očkoval mou dceru poprvé v jejím 4.měsíci, druhou vakcínou v jejím 8. měsíci a poslední vakcínu jí dal v jejím 12 mes. Jak jsem se ale nyní dozvěděla, tak rozestup mezi druhou a třetí dávkou má být alespon 6 měsíců a moje malá měla v podstatě jen 4,5 měsíce. Problém je ten, že mi po posledním očkování přestala na pár měsíců říkat slova, která dosud uměla (cca 5 slov) a vůbec celkově přestala povídat. Nyní ve jejích třech letech chodíme na logopedii a po různých specialistech, protože stále nemluví. Když jsem to konzultovala s lékařem, tak mi řekl, že z očkování určitě mluvit nepřestala. Jenže já mám stejně pochybnosti, že jí prostě naočkoval moc brzy a že to zapříčinilo to, že přestala mluvit. Takže se snažím zjistit, jestli lékař pochybil a naočkoval ji moc brzy, nebo ne. děkuji

Dobrý den, pokud se využívá tzv. schéma 2+1, je dle doporučení výrobce vhodné, aby mezi 1. a 2. dávkou byl interval nejméně 2 měsíce a přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování. Neznám ale zdravotní stav Vaší dcery, ani důvody, které vedly k jinému načasování, předpokládám ale, že k tomu měl Váš pediatr důvod. Výrobce vakcíny neuvádí v souhrnu údajů o této vakcíně vedlejší účinky, které by se podobaly potížím, které popisujete, také se jako Váš pediatr domnívám, že důvodem není podání očkovací látky. S pozdravem a přáním zlepšení situace, MUDr. Hana Ševčíková

Soutěž

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá
Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá.