Jsou většinou mírné a rychle odezní. Neobjeví se u každého a všechny najednou. Ty závažné jsou vzácné. Naopak mít strach z nežádoucích účinků očkování, a nenechat proto své dítě očkovat, to přináší velká rizika.
Očkování je, stejně jako užívání léků, spojeno s určitým nebezpečím nežádoucích účinků. Nicméně výskyt závažných reakcí je vzácný. Vakcíny se totiž před použitím „naostro“ přísně testují. Prospěch z očkování tak výrazně převyšuje rizika a poplašné zprávy šířící se mezi lidmi jsou většinou založeny na nepravdivých informacích. I když se nežádoucí účinky očkování objeví, jsou většinou mírné a odezní během několika dnů.
Podstatou očkování je vpravení cizorodé látky do organismu, které vyvolá v našem těle odpověď. Ta je většinou doprovázena mírnými a nezávažnými příznaky, které se objevují několik hodin po vakcinaci a zpravidla během 2–3 dnů vymizí. S očkováním jsou nejčastěji spojeny tyto komplikace:
Výjimečně může tělo na podání vakcíny zareagovat způsobem, který pro očkovaného představuje riziko. Obavy vzbuzuje například alergická reakce zvaná anafylaktický šok, který se projevuje dušností, chrapotem, sípáním, kopřivkou, bledostí, slabostí, závratěmi a různým stupněm poruchy vědomí. V tomto případě je nutné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.
Nežádoucím komplikacím se předchází hlavně tak, že nejsou očkováni rizikoví jedinci. Jedná se zejména o:
Sečteno a podtrženo, při dodržení doporučených postupů je riziko vzniku závažných komplikací velmi nízké. Mnohem vyšší je nebezpečí, že neočkovaný člověk onemocní některou ze závažných chorob, proti kterým se očkuje.
(holi)
Zdroje:
www.nhs.uk/Conditions/vaccinations/Pages/reporting-side-effects.aspx
www.immunizeforgood.com/resource-center/side-effects-from-vaccines
Život vysokoškoláka často znamená nejen bydlení na koleji, nové přátelé, večírky, ale také zvýšenou hrozbu meningokokových infekcí. Z výsledků mnoha studií totiž vyplývá, že právě studenti představují rizikovou skupinu pro přenos této nebezpečné bakterie.
Když se na podzim začne venku ochlazovat a přibývá deštivých dní, mnoho lidí má obavy, že takové počasí „odstoná“. Napovíme, co udělat, abychom zůstali v co nejlepší kondici.
Na vzniku rakoviny děložního čípku se podílí infekce některými typy takzvaně vysoce rizikových lidských papilomavirů (HPV). Z výsledků výzkumů vyplývá, že viry přetrvávají v organismu i po operaci děložního čípku – očkování proti nim je však účinnou formou prevence návratu onemocnění.
Otestujte se
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak dlouho po sobě se mají správně očkovat vakcíny Hexaima v schématu 2+1. Pan doktor očkoval mou dceru poprvé v jejím 4.měsíci, druhou vakcínou v jejím 8. měsíci a poslední vakcínu jí dal v jejím 12 mes. Jak jsem se ale nyní dozvěděla, tak rozestup mezi druhou a třetí dávkou má být alespon 6 měsíců a moje malá měla v podstatě jen 4,5 měsíce. Problém je ten, že mi po posledním očkování přestala na pár měsíců říkat slova, která dosud uměla (cca 5 slov) a vůbec celkově přestala povídat. Nyní ve jejích třech letech chodíme na logopedii a po různých specialistech, protože stále nemluví. Když jsem to konzultovala s lékařem, tak mi řekl, že z očkování určitě mluvit nepřestala. Jenže já mám stejně pochybnosti, že jí prostě naočkoval moc brzy a že to zapříčinilo to, že přestala mluvit. Takže se snažím zjistit, jestli lékař pochybil a naočkoval ji moc brzy, nebo ne. děkuji
Dobrý den, pokud se využívá tzv. schéma 2+1, je dle doporučení výrobce vhodné, aby mezi 1. a 2. dávkou byl interval nejméně 2 měsíce a přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování. Neznám ale zdravotní stav Vaší dcery, ani důvody, které vedly k jinému načasování, předpokládám ale, že k tomu měl Váš pediatr důvod. Výrobce vakcíny neuvádí v souhrnu údajů o této vakcíně vedlejší účinky, které by se podobaly potížím, které popisujete, také se jako Váš pediatr domnívám, že důvodem není podání očkovací látky. S pozdravem a přáním zlepšení situace, MUDr. Hana Ševčíková