Jsou většinou mírné a rychle odezní. Neobjeví se u každého a všechny najednou. Ty závažné jsou vzácné. Naopak mít strach z nežádoucích účinků očkování, a nenechat proto své dítě očkovat, to přináší velká rizika.
Očkování je, stejně jako užívání léků, spojeno s určitým nebezpečím nežádoucích účinků. Nicméně výskyt závažných reakcí je vzácný. Vakcíny se totiž před použitím „naostro“ přísně testují. Prospěch z očkování tak výrazně převyšuje rizika a poplašné zprávy šířící se mezi lidmi jsou většinou založeny na nepravdivých informacích. I když se nežádoucí účinky očkování objeví, jsou většinou mírné a odezní během několika dnů.
Nejčastější nežádoucí účinky
Podstatou očkování je vpravení cizorodé látky do organismu, které vyvolá v našem těle odpověď. Ta je většinou doprovázena mírnými a nezávažnými příznaky, které se objevují několik hodin po vakcinaci a zpravidla během 2–3 dnů vymizí. S očkováním jsou nejčastěji spojeny tyto komplikace:
zarudnutí, otok, svědění a bolest v místě vpichu,
zvýšená teplota, vzácně i horečka,
únava,
lehká bolest hlavy, svalů a kloubů,
závratě nebo mdloby (většinou u dospívajících),
mírná vyrážka.
Anafylaktický šok je vzácná komplikace
Výjimečně může tělo na podání vakcíny zareagovat způsobem, který pro očkovaného představuje riziko. Obavy vzbuzuje například alergická reakce zvaná anafylaktický šok, který se projevuje dušností, chrapotem, sípáním, kopřivkou, bledostí, slabostí, závratěmi a různým stupněm poruchy vědomí. V tomto případě je nutné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.
Nežádoucím komplikacím se předchází hlavně tak, že nejsou očkováni rizikoví jedinci. Jedná se zejména o:
alergiky,
pacienty s poruchami imunity,
osoby s předchozí bouřlivou reakcí na očkování.
Sečteno a podtrženo, při dodržení doporučených postupů je riziko vzniku závažných komplikací velmi nízké. Mnohem vyšší je nebezpečí, že neočkovaný člověk onemocní některou ze závažných chorob, proti kterým se očkuje.
V souvislosti s očkováním často přichází na řadu také téma nežádoucích účinků vakcín. Rozhodně není pravdou, že by se jim odborníci nevěnovali. Nežádoucí účinky naopak pečlivě sledují a průběžně vyhodnocují.
Bakterie Streptococcus pneumoniae čili pneumokok se nachází u více než poloviny zdravých dětí. Sídlí v nosohltanu a žádné problémy nevyvolá. To se však v jisté situaci může rychle změnit. Kdy se pneumokok stává hrozbou a jak se bránit?
Zářijový nástup dětí do mateřských škol a dalších předškolních zařízení se blíží. A s tím souvisí i téma povinného očkování. Rodiče v této oblasti někdy tápou, proto přinášíme platné zásady pro nadcházející školní rok.
Dobrý den paní doktorko,
Prosím o radu ohledně preočkovaní mých dvou synů.
Starší, čerstvě osmiletý byl očkován s odkladem hexaximou ve schématu 2+1. posilovaci dávku dostal 8.2017.
Mladší, čerstvě šestiletý má jen dvě dávky hexaximy. Druhé je 12. 2019.
Naše pediatrička mě odkázala na Vás, protože jsme mimo očkovací kalendář.
Jaké byste mi prosím doporučila preočkovaní.
Dekuji moc za radu.
Dobrý den,
odbornou autoritou pro řešení postupu v rámci očkovacího kalendáře a jeho alternativních schémat je Česká vakcinologická společnost. Ideálně na tuto společnost by se měla paní doktorka obrátit s dotazem. Předpokládám, že další očkování bude pokračovat vakcínou Boostrix nebo Adacel, obtížné je ale zvolit termín. Lze se orientovat dle hladiny protilátek, případně zvolit podobný odstup od základního očkování jako je v pravidelném očkovacím kalendáři, například 4-5 let. Pokud ještě nebyli synové očkováni proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, pak, pokud nemají kontraindikace, doporučuji podat co nejdříve první dávku. Doporučení berte pouze jako teoretické, neuvádíte nic o tom, proč došlo k odkladu očkování, zda důvodem byla zdravotní kontraindikace, alergická reakce, výrazné vedlejší účinky, či zda bylo důvodem něco jiného. Pouze s kompletní znalostí zdravotního stavu dětí lze konkrétní doporučení vydat. S pozdravem, MUDr. Hana Ševčíková