Život vysokoškoláka často znamená nejen bydlení na koleji, nové přátelé, večírky, ale také zvýšenou hrozbu meningokokových infekcí. Z výsledků mnoha studií totiž vyplývá, že právě studenti představují rizikovou skupinu pro přenos této nebezpečné bakterie.
Meningokoková meningitida neboli zánět mozkových blan je závažné bakteriální onemocnění postihující především děti a dospívající. Bakterie meningokoka se vyskytují v nosohltanu asi 30 % dospívajících a 10 % dospělých. U většiny onemocnění nepropukne, avšak tito bacilonosiči se stávají hrozbou pro zdravé lidi v okolí. Bakterie se z nemocné osoby nebo bacilonosiče přenáší kapénkovou cestou na další jedince. Přestup bakterií přes slizniční bariéru dýchacích cest do mozkové tkáně usnadňuje:
Z výše uvedených rizikových faktorů je jasné, že čerství vysokoškoláci (ale také středoškoláci) jsou poměrně snadným terčem této nákazy. U těchto osob onemocnění často vypukne po bujaré noci strávené na diskotéce v zakouřeném prostředí, jejíž návštěva byla spojena s konzumací alkoholu, popřípadě také drog.
Meningokokové bakterie mají řadu typů, drtivou většinu infekcí vyvolávají typy A, B, C, Y a W135. Dobrou zprávou je, že proti všem hlavním typům meningokoka existuje účinné očkování. Přední zdravotnické organizace doporučují tuto vakcinaci všem osobám, které nastupují na střední nebo vysokou školu, popřípadě do jiného kolektivu (armáda, internát). Jak ještě se lze bránit?
Čerství vysokoškoláci jsou v mírně zvýšeném riziku meningokokových infekcí ve srovnání s jinými osobami jejich věku. I když je nebezpečí „pouze“ lehce vyšší, nelze spoléhat na to, že infekce u vás nepropukne. Očkování proti meningokokovi je tak nepsanou povinností pro všechny, kteří rozumně pečují o své zdraví.
(holi)
Zdroj: 1. https://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/rr4907a2.htm
2. https://www.healthychildren.org/English/ages-stages/teen/Pages/Meningococcal-Disease-Information-for-Teens-and-College-Students-.aspx
3. http://www.aafp.org/afp/2000/0801/p501.html
Rtuť provází v souvislosti s očkováním mnoho nepřesných informací. Zaměříme se proto na všechna základní fakta o tomto prvku a vysvětlíme, zda v případě vakcinace existuje nějaký důvod k obavám.
Myslíte si, že očkování nebo neočkování je jen čistě vaše věc? Bohužel není. Neočkování zdravých dětí podrývá kolektivní imunitu a tím zabíjí ty, kteří očkováni být nemohou. Tak končí i příběh Maximiliana Schoenbohma.
V každém stádu se najde černá ovce. I mezi lékaři jsou takoví, kteří lžou. Lež o očkování a autismu už ale stála některé děti život.
Otestujte se
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak dlouho po sobě se mají správně očkovat vakcíny Hexaima v schématu 2+1. Pan doktor očkoval mou dceru poprvé v jejím 4.měsíci, druhou vakcínou v jejím 8. měsíci a poslední vakcínu jí dal v jejím 12 mes. Jak jsem se ale nyní dozvěděla, tak rozestup mezi druhou a třetí dávkou má být alespon 6 měsíců a moje malá měla v podstatě jen 4,5 měsíce. Problém je ten, že mi po posledním očkování přestala na pár měsíců říkat slova, která dosud uměla (cca 5 slov) a vůbec celkově přestala povídat. Nyní ve jejích třech letech chodíme na logopedii a po různých specialistech, protože stále nemluví. Když jsem to konzultovala s lékařem, tak mi řekl, že z očkování určitě mluvit nepřestala. Jenže já mám stejně pochybnosti, že jí prostě naočkoval moc brzy a že to zapříčinilo to, že přestala mluvit. Takže se snažím zjistit, jestli lékař pochybil a naočkoval ji moc brzy, nebo ne. děkuji
Dobrý den, pokud se využívá tzv. schéma 2+1, je dle doporučení výrobce vhodné, aby mezi 1. a 2. dávkou byl interval nejméně 2 měsíce a přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování. Neznám ale zdravotní stav Vaší dcery, ani důvody, které vedly k jinému načasování, předpokládám ale, že k tomu měl Váš pediatr důvod. Výrobce vakcíny neuvádí v souhrnu údajů o této vakcíně vedlejší účinky, které by se podobaly potížím, které popisujete, také se jako Váš pediatr domnívám, že důvodem není podání očkovací látky. S pozdravem a přáním zlepšení situace, MUDr. Hana Ševčíková