Hnisavá meningitida (zánět mozkových blan) je závažné onemocnění. Vzniká náhle a bez léčby je téměř ve všech případech smrtelná. Ani včasná léčba nemusí vždy zachránit život nebo zabránit trvalým následkům. Nejlepší je proto nemoci předcházet.
Zánět mozkových blan postihuje kojence, teenagery i dospělé. V naší republice je ročně hlášeno 200–300 případů. K původcům onemocnění patří bakterie:
Dříve způsobovala až 80 % zánětů mozkových blan bakterie Haemophilus influenzae typu b. Se zavedením povinného očkování kojenců však tento typ meningitid prakticky vymizel. Největší hrozbou tak zůstávají meningitidy vyvolané pneumokoky a meningokoky.
Zdrojem bakterie je bezpříznakový nosič nebo nemocný s jinou pneumokokovou či meningokokovou infekcí. Jindy se třeba listeriová infekce přenese od zvířat, například požitím mléčných výrobků (sýry). Ohroženi zánětem mozkových blan jsou i jedinci s opakovanými záněty středního ucha, tedy hlavně děti.
Onemocnění o sobě dá vědět těmito příznaky:
Smrt hrozí až 20 % nemocných. Bezprostřední příčinou je otok mozku a selhání životně důležitých orgánů. Někdy člověk přežije jen s následky, jako jsou:
Diagnóza se stanovuje na základě vyšetření mozkomíšního moku. Léčba musí být zahájena do 30 minut od potvrzení diagnózy. Základem je podávání antibiotik, nejčastěji cefalosporinů III. generace. Dále lékaři nemocnému podávají léky proti otokům (manitol) a protizánětlivě působící kortikoidy.
Ani při včasném nasazení však antibiotika pokaždé nedokážou zabránit škodám, které bakterie napáchaly. Hnisavé meningitidě je tedy určitě lepší předcházet. Nejúčinnějším způsobem prevence je přitom očkování.
(hah)
Zdroje:
- Rozsypal, Hanuš. Základy infekčního lékařství. Praha: Karolinum, 2015, str. 335–337. ISBN 978-80-246-2932-2
www.uptodate.com
www.neurologiepropraxi.cz
www.pediatriepropraxi.cz
zdravi.euro.cz
K očkování neodmyslitelně patří kromě samotné aplikace vakcíny také administrativa. Zapisování vakcinace do očkovacího průkazu ale není jen formalita. Záznamy mají význam po celý život Jak má vypadat správný zápis do očkovacího průkazu a proč je tak důležitý?
Při očkování dětí proti meningokokovým nákazám mohou rodiče vybírat z více vakcín, které jsou u nás dostupné. V čem se vakcíny liší a před čím přesně děti ochrání?
Když se na podzim začne venku ochlazovat a přibývá deštivých dní, mnoho lidí má obavy, že takové počasí „odstoná“. Napovíme, co udělat, abychom zůstali v co nejlepší kondici.
Otestujte se
Dobry den, jsem ve veku 50+ a 25 let na BL diete (diagnostikovana celiakie); gastro lekar doporucuje kazdy rok ockovani proti chripce a take ockovani proti pneumokokove infekci co 5 let. Ziji v zahranici. Jaky je Vas nazor na ock. proti pneumokokove infekci pri celiakii. dekuji.
Dobrý den. Celiakie nezvyšuje riziko infekčních onemocnění. Pacienti s celiakií by tedy měli být očkováni stejně jako ostatní lidé daného věku. Každoroční očkování proti chřipce je určitě vhodné, chřipku může dostat kdokoli a i vážné komplikace může kdokoli. Pneumokoková vakcína pro pacienktu ve 25 letech není indikována. V 50 letech může mít smysl 1 dávka vakcíny, ale všeobecně se nedoporučuje. Přeočkování po 5 letech určitě ne. Podle doporučení ACIPu (americký Poradní sbor pro imunizační postupy) by se mělo očkovat až v 65 letech (celiakie není považována za rizikový faktor, který by opodstatňoval dřívější vakcinaci).