Hnisavá meningitida (zánět mozkových blan) je závažné onemocnění. Vzniká náhle a bez léčby je téměř ve všech případech smrtelná. Ani včasná léčba nemusí vždy zachránit život nebo zabránit trvalým následkům. Nejlepší je proto nemoci předcházet.
Zánět mozkových blan postihuje kojence, teenagery i dospělé. V naší republice je ročně hlášeno 200–300 případů. K původcům onemocnění patří bakterie:
Dříve způsobovala až 80 % zánětů mozkových blan bakterie Haemophilus influenzae typu b. Se zavedením povinného očkování kojenců však tento typ meningitid prakticky vymizel. Největší hrozbou tak zůstávají meningitidy vyvolané pneumokoky a meningokoky.
Zdrojem bakterie je bezpříznakový nosič nebo nemocný s jinou pneumokokovou či meningokokovou infekcí. Jindy se třeba listeriová infekce přenese od zvířat, například požitím mléčných výrobků (sýry). Ohroženi zánětem mozkových blan jsou i jedinci s opakovanými záněty středního ucha, tedy hlavně děti.
Onemocnění o sobě dá vědět těmito příznaky:
Smrt hrozí až 20 % nemocných. Bezprostřední příčinou je otok mozku a selhání životně důležitých orgánů. Někdy člověk přežije jen s následky, jako jsou:
Diagnóza se stanovuje na základě vyšetření mozkomíšního moku. Léčba musí být zahájena do 30 minut od potvrzení diagnózy. Základem je podávání antibiotik, nejčastěji cefalosporinů III. generace. Dále lékaři nemocnému podávají léky proti otokům (manitol) a protizánětlivě působící kortikoidy.
Ani při včasném nasazení však antibiotika pokaždé nedokážou zabránit škodám, které bakterie napáchaly. Hnisavé meningitidě je tedy určitě lepší předcházet. Nejúčinnějším způsobem prevence je přitom očkování.
(hah)
Zdroje:
- Rozsypal, Hanuš. Základy infekčního lékařství. Praha: Karolinum, 2015, str. 335–337. ISBN 978-80-246-2932-2
www.uptodate.com
www.neurologiepropraxi.cz
www.pediatriepropraxi.cz
zdravi.euro.cz
V souvislosti s očkováním běžně zaznívají výrazy jako očkovací kalendář nebo povinná vakcinace a také odkazy na vyhlášky. Podívejme se tedy na očkování jinak než ze zdravotního hlediska. Řekněme si, které právní předpisy vakcinaci v České republice upravují.
Diskotéková nemoc – i tak se někdy říká nebezpečné meningokokové infekci. Přestože nebývá častá, v drtivé většině případů jde o život. Přitom by to tak být nemuselo. Ochrana v podobě očkování je snadno dostupná.
Když se na podzim začne venku ochlazovat a přibývá deštivých dní, mnoho lidí má obavy, že takové počasí „odstoná“. Napovíme, co udělat, abychom zůstali v co nejlepší kondici.
Otestujte se
Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu ohledně vhodného termínu očkování. Díte jsem nechala očkovat poprvé ve 3 letech. Nyní má dvě dávky Hexacimy, třetí by měla být v listopadu. Pediatr mi nabídl v tom mezičase od další hexy naočkovat MMR vakcínu. Prý je to možné již dva měsíce od druhé hexy, já jsem to teda zatím odmítla, ale kvůli školce to trochu zvažuji. Čili by dítě bylo naočkované v březnu a květnu hexacimou, v půlce srpna MMR a v listopadu třetí hexa. Je to takto v pořádku, nebo je to moc po sobě a pro dítě to může být rizikové? Je lepší nejprve doočkovat hexavakcínu a až po ní tu MMR? Moc děkuji za informaci a jsem s pozdravem Barbora M.-Č.
Očkovací kalendář se vytváří odborníky na základě dat o epidemiologii, bezpečnosti a účinnosti vakcíny a dalších faktorů a jeho jakákoli neodůvodněné změna zvyšuje pro dítě zbytečně riziko závažného onemocnění. Děti se správně mají očkovat od 2 měsíců věku, protože kojenci mají riziko závažných komplikací infekčních onemocnění včetně úmrtí nejvyšší. Vakcinační schémata se nevytvářejí na základě subjektivních pocitů rodičů, ale na základě objektivních vědeckých dat a měla by se dodržovat. Vakcíny se nedávají kvůli školce, ale kvůli ochraně zdraví a životů dětí. Vaše dítě by mělo být doočkováno co nejrychleji, aby se pro něj snížilo riziko závažných onemocnění.