Hnisavá meningitida. Na antibiotika nespoléhejte a raději se chraňte

Hnisavá meningitida (zánět mozkových blan) je závažné onemocnění. Vzniká náhle a bez léčby je téměř ve všech případech smrtelná. Ani včasná léčba nemusí vždy zachránit život nebo zabránit trvalým následkům. Nejlepší je proto nemoci předcházet.

Zánět mozkových blan postihuje kojence, teenagery i dospělé. V naší republice je ročně hlášeno 200–300 případů. K původcům onemocnění patří bakterie:

• Streptococcus pneumoniae (pneumokok),
• Neisseria meningitidis (meningokok),
• vzácně Listeria monocytogenes a další bakterie.

Dříve způsobovala až 80 % zánětů mozkových blan bakterie Haemophilus influenzae typu b. Se zavedením povinného očkování kojenců však tento typ meningitid prakticky vymizel. Největší hrozbou tak zůstávají meningitidy vyvolané pneumokoky a meningokoky.

Nikdo nechce ohluchnout

Zdrojem bakterie je bezpříznakový nosič nebo nemocný s jinou pneumokokovou či meningokokovou infekcí. Jindy se třeba listeriová infekce přenese od zvířat, například požitím mléčných výrobků (sýry). Ohroženi zánětem mozkových blan jsou i jedinci s opakovanými záněty středního ucha, tedy hlavně děti.

Onemocnění o sobě dá vědět těmito příznaky:

• rychle se rozvíjející horečka,
• bolest hlavy, zvracení,
• světloplachost,
• ztuhnutí šíje,
• porucha vědomí.

Smrt hrozí až 20 % nemocných. Bezprostřední příčinou je otok mozku a selhání životně důležitých orgánů. Někdy člověk přežije jen s následky, jako jsou:

• nedoslýchavost až hluchota,
• poruchy hybnosti,
• narušení psychiky (u kojenců vzácně i opoždění psychického a pohybového vývoje),
• epilepsie (vzácně).

Předcházet je snazší než léčit

Diagnóza se stanovuje na základě vyšetření mozkomíšního moku. Léčba musí být zahájena do 30 minut od potvrzení diagnózy. Základem je podávání antibiotik, nejčastěji cefalosporinů III. generace. Dále lékaři nemocnému podávají léky proti otokům (manitol) a protizánětlivě působící kortikoidy.

Ani při včasném nasazení však antibiotika pokaždé nedokážou zabránit škodám, které bakterie napáchaly. Hnisavé meningitidě je tedy určitě lepší předcházet. Nejúčinnějším způsobem prevence je přitom očkování.

(hah)

Zdroje:
- Rozsypal, Hanuš. Základy infekčního lékařství. Praha: Karolinum, 2015, str. 335–337. ISBN 978-80-246-2932-2
www.uptodate.com
www.neurologiepropraxi.cz
www.pediatriepropraxi.cz
zdravi.euro.cz

Pět faktů o rtuti ve vakcínách. Důležité je vědět, že neškodí

Rtuť provází v souvislosti s očkováním mnoho nepřesných informací. Zaměříme se proto na všechna základní fakta o tomto prvku a vysvětlíme, zda v případě vakcinace existuje nějaký důvod k obavám.

Odložení očkování může dítěti prospět – další nebezpečný mýtus!

Černý kašel, příušnice, spalničky a další nemoci, před kterými se lze chránit očkováním, se znovu vrací na scénu. Jednou z příčin je odkládání očkování u dětí na pozdější dobu. Mezi lidmi totiž koluje řada nebezpečných mýtů, které v rodičích budí zbytečné obavy z očkování.

Jak houbařit beze strachu z klíšťat

Houbařská sezóna se rozbíhá. Pokud bude přát počasí, mají před sebou náruživí sběrači několik měsíců častého pobytu v přírodě. Což znamená stejně dlouhé období plné rizika nákaz některou z nemocí přenášených klíšťaty. Nabízíme tipy, jak nebezpečí minimalizovat.

číst další články