Hnisavá meningitida (zánět mozkových blan) je závažné onemocnění. Vzniká náhle a bez léčby je téměř ve všech případech smrtelná. Ani včasná léčba nemusí vždy zachránit život nebo zabránit trvalým následkům. Nejlepší je proto nemoci předcházet.
Zánět mozkových blan postihuje kojence, teenagery i dospělé. V naší republice je ročně hlášeno 200–300 případů. K původcům onemocnění patří bakterie:
Dříve způsobovala až 80 % zánětů mozkových blan bakterie Haemophilus influenzae typu b. Se zavedením povinného očkování kojenců však tento typ meningitid prakticky vymizel. Největší hrozbou tak zůstávají meningitidy vyvolané pneumokoky a meningokoky.
Zdrojem bakterie je bezpříznakový nosič nebo nemocný s jinou pneumokokovou či meningokokovou infekcí. Jindy se třeba listeriová infekce přenese od zvířat, například požitím mléčných výrobků (sýry). Ohroženi zánětem mozkových blan jsou i jedinci s opakovanými záněty středního ucha, tedy hlavně děti.
Onemocnění o sobě dá vědět těmito příznaky:
Smrt hrozí až 20 % nemocných. Bezprostřední příčinou je otok mozku a selhání životně důležitých orgánů. Někdy člověk přežije jen s následky, jako jsou:
Diagnóza se stanovuje na základě vyšetření mozkomíšního moku. Léčba musí být zahájena do 30 minut od potvrzení diagnózy. Základem je podávání antibiotik, nejčastěji cefalosporinů III. generace. Dále lékaři nemocnému podávají léky proti otokům (manitol) a protizánětlivě působící kortikoidy.
Ani při včasném nasazení však antibiotika pokaždé nedokážou zabránit škodám, které bakterie napáchaly. Hnisavé meningitidě je tedy určitě lepší předcházet. Nejúčinnějším způsobem prevence je přitom očkování.
(hah)
Zdroje:
- Rozsypal, Hanuš. Základy infekčního lékařství. Praha: Karolinum, 2015, str. 335–337. ISBN 978-80-246-2932-2
www.uptodate.com
www.neurologiepropraxi.cz
www.pediatriepropraxi.cz
zdravi.euro.cz
Oddalování nebo odmítání očkování znamená riziko nejen pro samotné dítě, ale také pro jeho nejbližší a pro kolektiv, ve kterém se běžně pohybuje. Za negativním postojem často stojí nepřesné informace nebo nesprávná komunikace. Koho mohou rodiče považovat za průvodce očkováním?
Dospělí se v přírodě chovají jinak než děti a dovedou se spíše vyhnout napadení klíštětem. Pravděpodobnost onemocnění a také trvalé následky ale se stoupajícím věkem rostou. Kdo se tedy potřebuje chránit před klíšťovou encefalitidou?
Očkování proti příušnicím čekají změny v podobě nového načasování vakcinace. Jak přesně se změní očkovací kalendář? A proč se tato úprava chystá?
Otestujte se
Dobrý den paní doktorko, Prosím o radu ohledně preočkovaní mých dvou synů. Starší, čerstvě osmiletý byl očkován s odkladem hexaximou ve schématu 2+1. posilovaci dávku dostal 8.2017. Mladší, čerstvě šestiletý má jen dvě dávky hexaximy. Druhé je 12. 2019. Naše pediatrička mě odkázala na Vás, protože jsme mimo očkovací kalendář. Jaké byste mi prosím doporučila preočkovaní. Dekuji moc za radu.
Dobrý den, odbornou autoritou pro řešení postupu v rámci očkovacího kalendáře a jeho alternativních schémat je Česká vakcinologická společnost. Ideálně na tuto společnost by se měla paní doktorka obrátit s dotazem. Předpokládám, že další očkování bude pokračovat vakcínou Boostrix nebo Adacel, obtížné je ale zvolit termín. Lze se orientovat dle hladiny protilátek, případně zvolit podobný odstup od základního očkování jako je v pravidelném očkovacím kalendáři, například 4-5 let. Pokud ještě nebyli synové očkováni proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, pak, pokud nemají kontraindikace, doporučuji podat co nejdříve první dávku. Doporučení berte pouze jako teoretické, neuvádíte nic o tom, proč došlo k odkladu očkování, zda důvodem byla zdravotní kontraindikace, alergická reakce, výrazné vedlejší účinky, či zda bylo důvodem něco jiného. Pouze s kompletní znalostí zdravotního stavu dětí lze konkrétní doporučení vydat. S pozdravem, MUDr. Hana Ševčíková