Hnisavá meningitida (zánět mozkových blan) je závažné onemocnění. Vzniká náhle a bez léčby je téměř ve všech případech smrtelná. Ani včasná léčba nemusí vždy zachránit život nebo zabránit trvalým následkům. Nejlepší je proto nemoci předcházet.
Zánět mozkových blan postihuje kojence, teenagery i dospělé. V naší republice je ročně hlášeno 200–300 případů. K původcům onemocnění patří bakterie:
Dříve způsobovala až 80 % zánětů mozkových blan bakterie Haemophilus influenzae typu b. Se zavedením povinného očkování kojenců však tento typ meningitid prakticky vymizel. Největší hrozbou tak zůstávají meningitidy vyvolané pneumokoky a meningokoky.
Zdrojem bakterie je bezpříznakový nosič nebo nemocný s jinou pneumokokovou či meningokokovou infekcí. Jindy se třeba listeriová infekce přenese od zvířat, například požitím mléčných výrobků (sýry). Ohroženi zánětem mozkových blan jsou i jedinci s opakovanými záněty středního ucha, tedy hlavně děti.
Onemocnění o sobě dá vědět těmito příznaky:
Smrt hrozí až 20 % nemocných. Bezprostřední příčinou je otok mozku a selhání životně důležitých orgánů. Někdy člověk přežije jen s následky, jako jsou:
Diagnóza se stanovuje na základě vyšetření mozkomíšního moku. Léčba musí být zahájena do 30 minut od potvrzení diagnózy. Základem je podávání antibiotik, nejčastěji cefalosporinů III. generace. Dále lékaři nemocnému podávají léky proti otokům (manitol) a protizánětlivě působící kortikoidy.
Ani při včasném nasazení však antibiotika pokaždé nedokážou zabránit škodám, které bakterie napáchaly. Hnisavé meningitidě je tedy určitě lepší předcházet. Nejúčinnějším způsobem prevence je přitom očkování.
(hah)
Zdroje:
- Rozsypal, Hanuš. Základy infekčního lékařství. Praha: Karolinum, 2015, str. 335–337. ISBN 978-80-246-2932-2
www.uptodate.com
www.neurologiepropraxi.cz
www.pediatriepropraxi.cz
zdravi.euro.cz
Pro mnoho očkování je typické, že nestačí aplikovat pouze jednu dávku. Po dokončení základního očkovacího schématu je potřeba absolvovat také přeočkování. Proč tomu tak je a co se stane, když zapomenete?
95 %. Tolik lidí v populaci musí být očkovaných proti určité nemoci, aby takzvaná kolektivní imunita chránila před tímto onemocněním i ty, kteří z nejrůznějších důvodů očkováni být nemohou. Čím více očkovaných, tím větší ochrana proti dané nemoci.
V souvislosti s očkováním běžně zaznívají výrazy jako očkovací kalendář nebo povinná vakcinace a také odkazy na vyhlášky. Podívejme se tedy na očkování jinak než ze zdravotního hlediska. Řekněme si, které právní předpisy vakcinaci v České republice upravují.
Otestujte se
Dobrý den, syn 5,5 měsíce dostal 2.dávku hexy spolu s prevenarem 13, nástup teploty 39,5 tentýž den. Potlačení panadolem. Spal stejně jako kterou koliv jinou noc. Kojen dle potřeby. A druhý den už jíst odmítal, plakal více než jindy, postával a večer začal zvracet. Byl apatický, bledý,až do žluta. Bez teploty a však mokré čelo. Tento stav trval 2 hodiny. Poté se nechal nakojit a začalo druhé peklo. Křeče v bříšku. Nespal,hodně plakal. Snad tento stav se brzy zlepší. Moje otázka je kolem 3.dávky hexy. Může se tento scénář opakovat?ne li zhoršovat?
Dobrý den, v tomto období cirkulují v populaci viry způsobující gastroenteritidy, může to být jen časová náhoda, ten problém mohl nastat i bez vakcinace. Neočkovaných dětí s podobnými potížemi jsem viděl v posledních dnech několik. To ale neznamená, že by se to mělo podcenit u 3. dávky. Pro jistotu už v budoucnu v nižším dětském věku nepodávejte dvě vakcíny v jeden den, ale s odstupem min. 2 týdnů - to asi nebyla příčina ale je to preventivní opatrnost. Možné je očkování pod clonou antihistaminika, s preventivní dávkou paralenu ihned po výkonu a pokud by si na to náhodou pediatr netroufal, tak očkovat na dětském oddělení nemocnice, pro klid obou stran. Třetí dávka hexavakcíny je klíčová z hlediska důležité další protekce dítěte, snažil bych se jí aplikovat, ale rozhodné samostatně.