Hnisavá meningitida. Na antibiotika nespoléhejte a raději se chraňte
Hnisavá meningitida. Na antibiotika nespoléhejte a raději se chraňte
Hnisavá meningitida (zánět mozkových blan) je závažné onemocnění. Vzniká náhle a bez léčby je téměř ve všech případech smrtelná. Ani včasná léčba nemusí vždy zachránit život nebo zabránit trvalým následkům. Nejlepší je proto nemoci předcházet.
Zánět mozkových blan postihuje kojence, teenagery i dospělé. V naší republice je ročně hlášeno 200–300 případů. K původcům onemocnění patří bakterie:
Streptococcus pneumoniae (pneumokok),
Neisseria meningitidis (meningokok),
vzácně Listeria monocytogenes a další bakterie.
Dříve způsobovala až 80 % zánětů mozkových blan bakterie Haemophilus influenzae typu b. Se zavedením povinného očkování kojenců však tento typ meningitid prakticky vymizel. Největší hrozbou tak zůstávají meningitidy vyvolané pneumokoky a meningokoky.
Nikdo nechce ohluchnout
Zdrojem bakterie je bezpříznakový nosič nebo nemocný s jinou pneumokokovou či meningokokovou infekcí. Jindy se třeba listeriová infekce přenese od zvířat, například požitím mléčných výrobků (sýry). Ohroženi zánětem mozkových blan jsou i jedinci s opakovanými záněty středního ucha, tedy hlavně děti.
Onemocnění o sobě dá vědět těmito příznaky:
rychle se rozvíjející horečka,
bolest hlavy, zvracení,
světloplachost,
ztuhnutí šíje,
porucha vědomí.
Smrt hrozí až 20 % nemocných. Bezprostřední příčinou je otok mozku a selhání životně důležitých orgánů. Někdy člověk přežije jen s následky, jako jsou:
nedoslýchavost až hluchota,
poruchy hybnosti,
narušení psychiky (u kojenců vzácně i opoždění psychického a pohybového vývoje),
epilepsie (vzácně).
Předcházet je snazší než léčit
Diagnóza se stanovuje na základě vyšetření mozkomíšního moku. Léčba musí být zahájena do 30 minut od potvrzení diagnózy. Základem je podávání antibiotik, nejčastěji cefalosporinů III. generace. Dále lékaři nemocnému podávají léky proti otokům (manitol) a protizánětlivě působící kortikoidy.
Ani při včasném nasazení však antibiotika pokaždé nedokážou zabránit škodám, které bakterie napáchaly. Hnisavé meningitidě je tedy určitě lepší předcházet. Nejúčinnějším způsobem prevence je přitom očkování.
Tráví váš potomek v létě spoustu času na hřišti či ve velkých kolektivech? Pak byste neměli zapomínat na to, že jde o prostředí, která mohou být zdrojem různých nákaz. Některým z nich se dá naštěstí snadno předcházet očkováním.
Světová zdravotnická organizace (WHO) se letos v rámci probíhajícího Světového týdne očkování soustředí nejen na bezpečnost a účinnost vakcinace, ale zdůrazňuje také nutnost čerpat informace o očkování z kvalitních zdrojů. Na jednom z nich se právě nacházíte.
Dobrý den, zajímalo by mě, jak postupovat v případě nedokončené vakcinace Cervarixem. Dívka, nyní 15 let, očkována mezi 13 a 14 rokem 1. dávkou, na další očkování nedošli - nyní chtějí očkování dokončit - stačí podat zbývající 2. dávku? Děkuji za odpověď
doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.
Dobrý den, k zajištění optimální ochrany je nutné zahájit očkování znovu, pokud od první dávky uplynulo více, jak 13 měsíců.