Jak se řeší zapomenutá očkovací dávka proti klíšťové encefalitidě

Marně si lámete hlavu, kdy jste byli naposledy na očkování proti klíšťové encefalitidě? Nebo jste si pozdě vzpomněli na přeočkování? Aby se podobné situace neopakovaly, poradíme, jak si vést záznamy a co dělat v případě promeškání doporučeného termínu vakcinace.

Očkovací průkaz a speciální kartičky určené na záznamy o očkování proti klíšťové encefalitidě jsou pro většinu z nás hlavním zdrojem informací o provedené vakcinaci. Měli byste je tedy pečlivě uchovávat. Tyto údaje jsou zásadní pro dodržování správných intervalů a budete je potřebovat celý život.

Zkontrolujte a aktualizujte 

Možná máte pocit, že ve vašich záznamech něco chybí. Pokud doma nenajdete žádné další dokumenty, například lékařské zprávy, ze kterých by se termín očkování dal vyčíst, domluvte se se svým lékařem na kontrole očkovacího průkazu podle zdravotnické dokumentace. V té by měly být všechny záznamy o provedeném očkování. Stejný postup je nejjednodušším způsobem, jak získat údaje o očkování i v případě, že očkovací průkaz nemůžete najít vůbec. Pokud si v údajích uděláte jednou pořádek, stačí, abyste je pak jen průběžně aktualizovali.

Termíny pohlídá třeba aplikace

Při vedení záznamů o očkování vám může pomoci například aplikace na internetových stránkách věnovaných tématu očkování – www.ockovaci-kalendar.cz. Zde si můžete evidovat všechna svá očkování a budete je mít v přehledné formě vždy při ruce. Základní očkovací schéma pro vakcíny proti klíšťové encefalitidě vypadá následovně:

1. dávka: kdykoliv během roku,
2. dávka: 1–3 měsíce po první dávce,
3. dávka: 5–12 měsíců po druhé dávce,
1. přeočkování: po 3 letech,
další přeočkování: po 5 letech.

Když očkování „propadne“

Pokud jste některý z těchto intervalů promeškali, může se ochrana proti klíšťové encefalitidě snížit. V jistých případech je možné pokračovat aplikací opomenuté dávky, jindy to ovšem bez návratu k první dávce nepůjde.

• Promeškaný interval mezi 1. a 2. dávkou: Pokud od 1. dávky neuplynulo více než 12 měsíců, je možné pokračovat aplikací opomenuté dávky.
• Promeškaný interval mezi 2. a 3. dávkou: Jestliže od 2. dávky neuplynuly více než 3 roky, lze v očkování pokračovat další dávkou.
• Promeškaný interval při přeočkování: Když od poslední vakcíny neuběhlo více než 10 let, stačí aplikovat jednu další posilovací dávku (tzv. booster).

Pokud jste na klíšťovku zapomněli natolik, že jste překročili uvedené intervaly, doporučuje se 4 týdny po aplikaci opomenuté dávky odběr krve na kontrolu protilátek. Jestli jejich hladina nebude dostatečná, je potřeba zahájit celé základní očkovací schéma znovu. Jedině tak si zajistíte spolehlivou ochranu proti klíšťové encefalitidě.

(pak)

Zdroje:

https://www.cdc.gov/vaccines/adults/vaccination-records.html

http://www.vakcinace.eu/data/files/doporuceniprokevakcinaci_2016final_schvaleno_vyborem.pdf

Nedostatek tekutin při rotavirovém průjmu je nutné řešit rychle!

Jedno z největších rizik rotavirových průjmů u malých dětí spočívá v dehydrataci. Jak odvodnění organismu u dětí rozpoznat i jakým způsobem je před rotavirovou gastroenteritidou chránit?

Čím je zaručena bezpečnost vakcín? Dlouhodobým vývojem a pečlivým sledováním

Rodiče, kteří odmítají vakcinaci svých dětí nebo váhají nad některým z povinných očkování, často uvádějí jako argument spornou bezpečnost vakcín. Vývoj a schvalování očkovacích látek ovšem podléhají pečlivé kontrole. Každá vakcína musí být nejen účinná, ale také bezpečná.

Řešíte očkování? Začněte debatou s lékařem!

Oddalování nebo odmítání očkování znamená riziko nejen pro samotné dítě, ale také pro jeho nejbližší a pro kolektiv, ve kterém se běžně pohybuje. Za negativním postojem často stojí nepřesné informace nebo nesprávná komunikace. Koho mohou rodiče považovat za průvodce očkováním?

číst další články