Meningokoková meningitida neboli zánět mozkových blan je závažné bakteriální onemocnění postihující především děti a dospívající. Ohroženi jsou i cestovatelé, hlavně ti mířící do Afriky. O prevenci ve formě očkování se informujte v centrech cestovní medicíny.
Bakterie meningokoku se vyskytují v nosohltanu asi 30 % dospívajících a 10 % dospělých. U většiny onemocnění nepropukne, avšak tito bacilonosiči se stávají hrozbou pro zdravé lidi v okolí. Meningokok tak představuje doslova časovanou bombu.
Přestup bakterií přes slizniční bariéru dýchacích cest do mozkové tkáně usnadňuje:
Bakterie se z nemocné osoby nebo bacilonosiče přenáší kapénkovou cestou na další jedince.
Nebezpečné onemocnění se objevuje celoročně, častěji však v zimě a na jaře. V ohrožení jsou zejména děti a dospívající, kteří jsou oslabení a vyčerpaní. Nemoc u mladistvých typicky propuká po celonoční návštěvě diskotéky. Vyšší výskyt je také v nově vzniklých kolektivech. Onemocnět však může úplně každý.
Kromě dětí a mladých lidí nesou zvýšené riziko onemocnění meningokokovou infekcí osoby cestující do oblastí s větším výskytem těchto nákaz. Jedná se hlavně o země Afriky, Jižní Ameriky a Asie. Nejvyšší výskyt meningokoků je v subsaharské Africe, kde tyto bakterie každoročně způsobují epidemie postihující desetitisíce lidí.
Jedinou účinnou obranu přitom představuje očkování, které poskytuje ochranu proti několika typům meningokokových bakterií. Očkování je vhodné při zamýšleném kontaktu s místním obyvatelstvem, cestování hromadnými dopravními prostředky a zvýšené fyzické námaze.
(holi)
Zdroje:
www.cdc.gov/meningococcal/about/risk-factors.html
www.who.int/mediacentre/factsheets/fs141/en/
Sleduje se v Evropě počet očkovaných osob? Existuje nějaký mezinárodní plán, který určuje priority týkající se vakcinace? Odpovědi na tyto a další otázky přináší zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), která hodnotí proočkovanost v Evropě i aktuální poznatky a rizika související s očkováním.
V souvislosti s očkováním často přichází na řadu také téma nežádoucích účinků vakcín. Rozhodně není pravdou, že by se jim odborníci nevěnovali. Nežádoucí účinky naopak pečlivě sledují a průběžně vyhodnocují.
Očkování proti příušnicím čekají změny v podobě nového načasování vakcinace. Jak přesně se změní očkovací kalendář? A proč se tato úprava chystá?
Otestujte se
Dobrý den. Prosím mám dotaz ohledně syna 10.let.Syn byl očkován v 5.letech (zaškrt, tetanus,černý kašel) povinné očkování a týden po očkování doma zkolaboval, upadl do bezvědomí, musela přijet rychlá záchranná služba. V nemocnici vyšetření nic neprokázalo.Nikdo nám tedy ani nepotvrdil ani nevyvrátil, že je to díky očkování.Po 4.měsicích od očkování syn prodělal černý kašel. 2 roky na to syn prodělal mononukleozu, našli mu nedomykavost chlopně a pak bohužel i astma... Letos ho čeká další povinné očkování v 10-11let máme strašný strach o syna. Prosím poradíte jak to řešit dále? Děkuji Horynová.
Vážená paní Horynová, obávám se, že z Vaší otázky nelze další postup ohledně vakcíny proti tetanu-záškrtu-černému kašli-dětské obrně přesně stanovit. V případě tzv. encefalopatie po očkování v 5 letech (porucha vědomí, křeče), která nemá stanovenu jinou příčinu a ke které došlo během 7 dní od vakcinace, je další dávka vakcíny kontraindikována (tedy nesmí se podat). Nicméně pokud se jednalo jen o krátkou ztrátu vědomí týden po vakcinaci (která velmi pravděpodobně nebyla příčinou), vakcínu je možné podat. Bez znalosti dokumentace se k této otázce nedá přesněji vyjádřit. Váš syn by měl být řádně očkovaný ostatními vakcínami, tedy měl by mít za sebou 2 dávky MMR vakcíny (proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím), pokud neprodělal plané neštovice, měl by proti nim být očkován, určitě proti chřipce, klíšťové encefalitidě a hepatitidě A.