Čím je zaručena bezpečnost vakcín? Dlouhodobým vývojem a pečlivým sledováním

Rodiče, kteří odmítají vakcinaci svých dětí nebo váhají nad některým z povinných očkování, často uvádějí jako argument spornou bezpečnost vakcín. Vývoj a schvalování očkovacích látek ovšem podléhají pečlivé kontrole. Každá vakcína musí být nejen účinná, ale také bezpečná.

Při přípravě vakcíny vědci vycházejí ze znalostí o konkrétním onemocnění (tedy jak vzniká, jak se dostává do lidského organismu a co v něm přesně způsobuje) a ze všech známých informací o reakcích těla.

V rámci vývoje očkovací látky se musí vybrat antigen, který ochrání člověka před danou nemocí a je schopný zajistit dostatečnou odpověď imunitního systému. Pro lepší orientaci je dobré si připomenout, co znamená pojem antigen. Jde o látku, kterou tělo identifikuje jako cizí a proti níž je schopné vytvořit protilátku. Zesílení imunitní reakce na daný antigen se dá ve vakcíně podpořit různými přídatnými látkami.

Výběr antigenu a testování

• Aby mohl být do vakcíny vybrán vhodný antigen, sleduje se struktura virů či bakterií a jejich působení na buňky v těle. Díky tomu mohou vědci také lépe určit rizikové skupiny osob nebo nejohroženější věkové kategorie.
• V rámci bezpečnosti a účinnosti vakcín se klade důraz nejen na výběr antigenu, který navodí požadovanou imunitní reakci, ale také na jeho stálost. Všechny vlastnosti vakcíny se pak pečlivě sledují a testují jak v laboratorním prostředí, tak v rámci klinických studií na dobrovolnících. Celý proces může zabrat několik let.
• Všechny fáze klinického hodnocení mají přísné podmínky a testování začíná u malé skupiny dobrovolníků. Vyhodnocuje se snášenlivost vakcíny, bezpečnost i odezva organismu.
• Do další fáze se zapojuje více dobrovolníků a výzkumný tým se soustředí například na dávkování vakcíny a nutnost přeočkování.
• Ve třetí fázi se vyhodnocuje míra ochrany, kterou daná vakcína poskytuje.
• Vakcínu poté musí schválit lékové agentury a až pak se začne používat v praxi.

Bezpečnost vakcín, kterými se očkují nejen děti, ale také dospělí, se sleduje i po jejich definitivním schválení. Případné nežádoucí účinky u nás musí lékaři hlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, který dlouhodobě monitoruje situaci v oblasti očkování a očkovacích látek.

(pak)

Zdroj:

Cunningham A. L., et al. Vaccine development: From concept to early clinical testing. Vaccine. 2016 Dec 20; 34 (52): 6655–6664. Dostupné na: www.clinicalkey.com/#!/content/playContent/1-s2.0 S0264410X16309173?returnurl=null&referrer=null

Zpráva o očkování v Evropě – co se daří a kde máme rezervy?

Sleduje se v Evropě počet očkovaných osob? Existuje nějaký mezinárodní plán, který určuje priority týkající se vakcinace? Odpovědi na tyto a další otázky přináší zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), která hodnotí proočkovanost v Evropě i aktuální poznatky a rizika související s očkováním.

Úbytek nemocných neznamená konec očkování. Platí to i pro dávivý kašel

Vakcinace proti dávivému (černému) kašli je u nás součástí povinného očkování. A právě na příkladu pertuse si můžeme ukázat, jak velký význam očkování má a co umí vakcinace udělat s nemocností.

Antibiotika ve vakcínách neškodí! Naopak mají svou úlohu

Antibiotika v očkovacích látkách budí u některých rodičů obavy – především kvůli riziku alergických reakcí. Ty ale bývají zcela ojedinělé. Prozradíme, jaký význam antibiotika přidávaná do vakcín mají.

číst další články