Rodiče, kteří odmítají vakcinaci svých dětí nebo váhají nad některým z povinných očkování, často uvádějí jako argument spornou bezpečnost vakcín. Vývoj a schvalování očkovacích látek ovšem podléhají pečlivé kontrole. Každá vakcína musí být nejen účinná, ale také bezpečná.
Při přípravě vakcíny vědci vycházejí ze znalostí o konkrétním onemocnění (tedy jak vzniká, jak se dostává do lidského organismu a co v něm přesně způsobuje) a ze všech známých informací o reakcích těla.
V rámci vývoje očkovací látky se musí vybrat antigen, který ochrání člověka před danou nemocí a je schopný zajistit dostatečnou odpověď imunitního systému. Pro lepší orientaci je dobré si připomenout, co znamená pojem antigen. Jde o látku, kterou tělo identifikuje jako cizí a proti níž je schopné vytvořit protilátku. Zesílení imunitní reakce na daný antigen se dá ve vakcíně podpořit různými přídatnými látkami.
Bezpečnost vakcín, kterými se očkují nejen děti, ale také dospělí, se sleduje i po jejich definitivním schválení. Případné nežádoucí účinky u nás musí lékaři hlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, který dlouhodobě monitoruje situaci v oblasti očkování a očkovacích látek.
(pak)
Zdroj:
Cunningham A. L., et al. Vaccine development: From concept to early clinical testing. Vaccine. 2016 Dec 20; 34 (52): 6655–6664. Dostupné na: www.clinicalkey.com/#!/content/playContent/1-s2.0 S0264410X16309173?returnurl=null&referrer=null
Léčba pneumokokové infekce může být běh na dlouhou trať. Kromě samotného léčení je nutné počítat s dostatečnou rekonvalescencí, onemocnění tedy může značně narušit zavedený režim celé rodiny. Pneumokokovým onemocněním se ovšem dá účinně předcházet.
Pokud jste si přinesli vy nebo vaše děti z výletu přisáté klíště, je nutné ho odstranit co nejrychleji. Hlavně proto, aby se snížilo riziko přenosu infekce. Znáte ale všechna pravidla, jak při vyndávání tohoto parazita postupovat?
Rotaviróza. Zní to celkem nevinně, asi jako rýma nebo chřipka. Možná si řeknete, proč očkovat proti nějaké obyčejné viróze. Ve skutečnosti jde ale o vysoce nakažlivou infekci, která může nejen u dětí skončit fatálně.
Otestujte se
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak dlouho po sobě se mají správně očkovat vakcíny Hexaima v schématu 2+1. Pan doktor očkoval mou dceru poprvé v jejím 4.měsíci, druhou vakcínou v jejím 8. měsíci a poslední vakcínu jí dal v jejím 12 mes. Jak jsem se ale nyní dozvěděla, tak rozestup mezi druhou a třetí dávkou má být alespon 6 měsíců a moje malá měla v podstatě jen 4,5 měsíce. Problém je ten, že mi po posledním očkování přestala na pár měsíců říkat slova, která dosud uměla (cca 5 slov) a vůbec celkově přestala povídat. Nyní ve jejích třech letech chodíme na logopedii a po různých specialistech, protože stále nemluví. Když jsem to konzultovala s lékařem, tak mi řekl, že z očkování určitě mluvit nepřestala. Jenže já mám stejně pochybnosti, že jí prostě naočkoval moc brzy a že to zapříčinilo to, že přestala mluvit. Takže se snažím zjistit, jestli lékař pochybil a naočkoval ji moc brzy, nebo ne. děkuji
Dobrý den, pokud se využívá tzv. schéma 2+1, je dle doporučení výrobce vhodné, aby mezi 1. a 2. dávkou byl interval nejméně 2 měsíce a přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování. Neznám ale zdravotní stav Vaší dcery, ani důvody, které vedly k jinému načasování, předpokládám ale, že k tomu měl Váš pediatr důvod. Výrobce vakcíny neuvádí v souhrnu údajů o této vakcíně vedlejší účinky, které by se podobaly potížím, které popisujete, také se jako Váš pediatr domnívám, že důvodem není podání očkovací látky. S pozdravem a přáním zlepšení situace, MUDr. Hana Ševčíková