Meningokoková onemocnění nejsou častá, ale o to závažnější je jejich průběh. Bakterie může nakazit každého, ale nejvíce jsou ohroženy děti a osoby, které ještě nedosáhly 20 let.
Meningokokové infekce způsobuje bakterie Neisseria meningitidis neboli meningokok. Zvláště u dětí, dospívajících a mladých dospělých může taková nemoc skončit amputací končetin, nebo dokonce smrtí. Existují dvě těžké formy tohoto onemocnění:
Bakterie se mohou šířit díky blízkému kontaktu, například:
Nákazu usnadňují hlavně dětské kolektivy (školky, školy, letní tábory). Rodiče by měli obzvláště zbystřit, pokud se dozvědí, že některé jiné dítě už meningokoka má nebo mělo. Tyto infekce jsou obecně častější v zimě a na jaře. Nejvyšší míra meningokokových onemocnění se vyskytuje u dětí mladších 5 let a mladých lidí ve věku 15–19 let. Postiženy ale mohou být osoby v jakémkoli věku. Riziko vypuknutí choroby zvyšuje nejen věk a pobyt v kolektivu, ale i fyzické vyčerpání, kouření nebo vdechování zakouřeného vzduchu. Nikdy nejde přesně určit, na koho meningokok zaútočí.
Nemoc mívá dramaticky rychlý průběh. Často vypukne v řádu hodin. Nesmírně důležité je zachytit už první příznaky onemocnění a neprodleně navštívit lékaře. Jde totiž doslova o život. U postiženého se mohou objevit některé z následujících příznaků:
Nejprve může meningokoková nákaza vypadat jako běžné nachlazení, ale už za 48 hodin může být pacient mrtvý! Proto je naprosto zásadní, aby se dotyčný jedinec dostal k lékaři včas.
Existuje několik různých skupin bakterií meningokoka (A, B, C, Y a W-135). Jedinou spolehlivou ochranou je včasné očkování. Pro děti od 1 roku je dostupná kombinovaná vakcína proti meningokokům A, C, W-135 a Y. Očkovat je vhodné co nejdříve, protože právě ve věku do 4 let je popisován zvýšený výskyt meningokokových onemocnění. Děti navíc vstupují do prvních kolektivů (mateřské školky, plavecké nebo jiné kurzy), kde riziko infekce stoupá.
(hah)
Zdroje:
https://www.kidshealth.org.nz/meningococcal-disease
Pneumokoková onemocnění považují lékaři za jedna z nejnebezpečnějších. Mezi obzvláště ohrožené jedince patří děti do 2 let a senioři nad 65 let. Naštěstí existuje způsob, jak osoby v riziku ochránit.
Očkování proti příušnicím čekají změny v podobě nového načasování vakcinace. Jak přesně se změní očkovací kalendář? A proč se tato úprava chystá?
Lékaři a vědci prý s jistotou nevědí, jestli očkování funguje. Možná jste tento argument z úst odpůrců vakcinace slyšeli také. Pokud přemýšlíte, co je na něm pravdy, čtěte dál.
Otestujte se
Dobrý den paní doktorko, Prosím o radu ohledně preočkovaní mých dvou synů. Starší, čerstvě osmiletý byl očkován s odkladem hexaximou ve schématu 2+1. posilovaci dávku dostal 8.2017. Mladší, čerstvě šestiletý má jen dvě dávky hexaximy. Druhé je 12. 2019. Naše pediatrička mě odkázala na Vás, protože jsme mimo očkovací kalendář. Jaké byste mi prosím doporučila preočkovaní. Dekuji moc za radu.
Dobrý den, odbornou autoritou pro řešení postupu v rámci očkovacího kalendáře a jeho alternativních schémat je Česká vakcinologická společnost. Ideálně na tuto společnost by se měla paní doktorka obrátit s dotazem. Předpokládám, že další očkování bude pokračovat vakcínou Boostrix nebo Adacel, obtížné je ale zvolit termín. Lze se orientovat dle hladiny protilátek, případně zvolit podobný odstup od základního očkování jako je v pravidelném očkovacím kalendáři, například 4-5 let. Pokud ještě nebyli synové očkováni proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, pak, pokud nemají kontraindikace, doporučuji podat co nejdříve první dávku. Doporučení berte pouze jako teoretické, neuvádíte nic o tom, proč došlo k odkladu očkování, zda důvodem byla zdravotní kontraindikace, alergická reakce, výrazné vedlejší účinky, či zda bylo důvodem něco jiného. Pouze s kompletní znalostí zdravotního stavu dětí lze konkrétní doporučení vydat. S pozdravem, MUDr. Hana Ševčíková