Před klíšťaty nejste nikdy v bezpečí, pokud nejste očkovaní

Pryč jsou doby, kdy nás klíšťata ohrožovala jen několik týdnů v roce. Spolu se změnou klimatu a stále teplejšími zimami se jejich aktivita prodloužila téměř na celý rok!

Tradičně se za nejvyšší aktivitu klíšťat opravdu považovalo období od května do července, ale vzhledem k aktuálním klimatickým podmínkám musíme s aktivními klíšťaty počítat od března do listopadu. V případě velmi teplých zim, jako byla ta na přelomu let 2006 a 2007, nemusí aktivita klíšťat ustat vůbec. To není jen teorie – němečtí vědci zjistili, že v městském parku v Berlíně byla během této zimy aktivita klíšťat skutečně nepřetržitá.

Tam, kde je teplo a vlhko

Výskyt a aktivita klíšťat jsou do značné míry závislé na klimatických podmínkách. Mají ráda teplo, ale zejména vlhko. Jakmile na jaře vystoupá teplota nad nulu, klíšťata získávají značnou aktivitu a uchovávají si ji po celé jaro, zvláště je-li dostatečně deštivé. V létě se jejich životní podmínky zhoršují, horko a sucho jim nevyhovuje, proto v srpnu a září obvykle pozorujeme úbytek aktivity. Ten se však někdy nedostaví, pokud častěji prší a nedojde k proschnutí vegetace.

Česko stále nechvalně vévodí

S aktivitou klíšťat stoupá riziko napadení člověka. V roce 2016 v ČR poměrně mírná zima a brzká aktivita klíšťat způsobily, že se první případy klíšťové encefalitidy objevily už v únoru a k první nákaze se smrtelným průběhem došlo už v dubnu. Česká republika je po dlouhou dobu na prvním místě v počtu případů klíšťové encefalitidy v rámci celé Evropské unie.

Repelenty nejsou jistota

Nespecifická preventivní opatření v ochraně před nemoci přenášenými klíšťaty, jako repelent či prohlídka těla, jsou sice taky důležitá, sama o sobě však nestačí. V ohnisku nákazy se častěji než dospělé samičky vyskytují menší nymfy, které na těle lehce přehlédneme, zejména ve vlasech, v intimní oblasti nebo podpaží. Navíc přibývá i nákaz způsobených konzumací nepasterizovaného mléka.

Jedinou spolehlivou ochranou před klíšťovou encefalitidou je očkování.

(pez)

Zdroj: DAUTEL, Hans, Cornelia DIPPEL, Daniel KÄMMER, Anita WERKHAUSEN, Olaf KAHL. Winter activity of Ixodes ricinus in a Berlin forest. International Journal of Medical Microbiology [online]. 2008, 298, 50-54 [cit. 2017-02-08]. DOI: 10.1016/j.ijmm.2008.01.010. ISSN 14384221.

http://www.tribune.cz

http://www.khsstc.cz

Pět faktů o rtuti ve vakcínách. Důležité je vědět, že neškodí

Rtuť provází v souvislosti s očkováním mnoho nepřesných informací. Zaměříme se proto na všechna základní fakta o tomto prvku a vysvětlíme, zda v případě vakcinace existuje nějaký důvod k obavám.

Funguje očkování? Čísla mluví jasně

Lékaři a vědci prý s jistotou nevědí, jestli očkování funguje. Možná jste tento argument z úst odpůrců vakcinace slyšeli také. Pokud přemýšlíte, co je na něm pravdy, čtěte dál.

Medicína je o krok blíž k dětské vakcinaci jedinou injekcí

Očkovací látka uložená v mikroskopických částicích, ze kterých se po očkování uvolní jen první dávka vakcíny a další se do těla dostanou až později, v předem stanovený čas. Tak by se dal stručně přiblížit objev vědců z Massachusettského technologického institutu.

číst další články